Čejkovice
Bydliště Masarykovy rodiny 1856–1862
Obec na jižní Moravě, 15 km severozápadně od Hodonína se v roce 1783 stala součástí jihomoravských císařských statků. Čejkovický velkostatek byl poté připojen k hodonínskému panství a zámek sloužil jako kanceláře a byty úředníků. Po roce 1918 připadl československým státním statkům.
V letech 1856–1862 prožil T. G. Masaryk v Čejkovicích nejdelší a nejšťastnější část svého dětství, ke které se často a rád později vracel ve svých vzpomínkách; Čejkovice považoval za svůj domov („Můj vlastní domov – to byly Čejkovice," vzpomíná v Čapkových Hovorech s TGM). Chodil zde do obecné školy, v níž později sám pracoval jako učitelský pomocník. V dětských letech také ministroval v místním kostele sv. Kunhuty. Zde se též sblížil a spřátelil s katolickým kaplanem Františkem Satorou, jenž ho vedl ke vzdělání a měl na něho velký vliv po stránce náboženské, národnostní i sociální.
V lednu 1919 byl Masaryk jmenován čestným občanem Čejkovic, obec navštívil i s dcerou Alicí 19. června 1924. Domek, v němž Masarykovi v letech 1856–1858 a 1859–1861 žili a který je dnes v majetku čejkovické sokolské jednoty, prošel na jaře 1990 rekonstrukcí a slavnostně byl otevřen 12. 5. 1990; jednu jeho část v současné době tvoří stálá expozice věnovaná T. G. Masarykovi a jeho vztahu ke Slovácku vytvořená bývalým kronikářem obce Karlem Hlineckým, ve druhé části se nachází modlitebna Církve československé husitské.
V roce 1928 byla před budovou bývalé školy odhalena socha, jejímž autorem byl Václav Hynek Mach. V roce 1940 byla zničena stejně jako pamětní deska umístěná na budově školy. Replika původní sochy byla 25. května 1947 znovu instalována před čejkovickou tvrz, kde stála až do ledna 1981, kdy byla opět odstraněna. Uchována byla v Hodonínské galerii a znovu byla slavnostně odhalena až 7. 3. 1990 u příležitosti sto čtyřicátého výročí Masarykova narození.
[autor Josef Tomeš, převzato z připravované Encyklopedie života a díla T. G. Masaryka, MÚA, fotografie: ÚTGM, Augustin Svoboda]
