Potštejn

Městys v Královéhradeckém kraji, v okrese Rychnov nad Kněžnou; 942 obyvatel (2017). Jméno získala podle stejnojmenného hradu, založeného koncem 13. století a nazvaného podle svého zakladatele Půty z rodu Drslaviců Půtův kámen, Puttenstein, zkomoleně Potštejn. Nejstarší zmínka o podhradí pochází z 50. let 14. století; roku 1731 byla osada povýšena na městečko s erbem. Potštejnské panství patřilo v letech 1495–1556 rodu Pernštejnů, 1746–51 hrabatům Harbuval-Chamaré, kteří zde vystavěli nový zámek, od roku 1851 vlasteneckému rodu baronů  Dobřenských z Dobřenic. V 15. –16. století zde působil sbor Jednoty bratrské, obnovený roku 1872.  Pro svou polohu v romantickém údolí na břehu Divoké Orlice uprostřed malebné lesnaté krajiny i pro svou snadnou přístupnost po železnici (od roku 1873) se Potštejn během poslední čtvrtiny 19. století stal vyhledávaným letoviskem, navštěvovaným zejména významnými představiteli české vědy a kultury, z nichž někteří si zde postavili vlastní letní vily. K jeho propagaci v akademických kruzích významně přispěl zdejší rodák, přední český romanista profesor Jan Urban Jarník, dlouholetý předseda potštejnského okrašlovacího spolku.

V roce 1883 a 1884 (tedy v prvních dvou letech po svém příchodu na pražskou univerzitu) zde trávil letní prázdniny T. G. Masaryk se svou rodinou. Ubytováni byli v hostinci Františka Sattrana, stejně jako rodina profesora G. A. Lindnera. Masaryk se v Potštejně snažil odpočívat, ale sporadicky se tu věnoval i literární práci a promýšlel koncepci nového vědeckého časopisu Athenaeum. Podnikal výlety po okolí, rybařil na Divoké Orlici a účastnil se akademií, pořádaných zdejším okrašlovacím spolkem. Setkával se s některými svými kolegy z pražské české univerzity, kteří zde v okolních lokalitách rovněž trávili prázdniny (mj. s profesory J. U. Jarníkem, G. A. Lindnerem, Janem Kvíčalou, Josefem Kalouskem, Antonínem Rezkem, V. V. Tomkem, Karlem Tieftrunkem), seznámil se s profesorem srovnávacího jazykozpytu na vídeňské univerzitě Friedrichem Müllerem, jenž patřil k pravidelným zdejším letním hostům, i s místním evangelickým farářem Eugenem Schmidtem V polovině srpna navštívil v Potštejně manžele Masarykovy Vojta Náprstek s chotí, v září sem zavítala Masarykova matka, jež pak se synovou rodinou odcestovala do Prahy.
Podruhé přijel T. G. Masaryk s manželkou a dětmi Alicí a Herbertem do Potštejna 13. 7. 1884. Čas zde trávil opět procházkami, besedami s přítomnými univerzitními kolegy a dalšími hosty, rybařením i přípravou univerzitních přednášek o praktické filozofii, které pak zahájil v zimním semestru 1884/1885. V Potštejně tentokrát Masarykovy navštívila jedna ze sester Charlotty Masarykové (buď Alice, nebo Eleanor Garrigue), jež zde také vystoupila jako pianistka na jedné z akademií. Koncem srpna připojil Masaryk svůj podpis pod kondolenční projev, kterým univerzitní profesoři, dlící v Potštejně, reagovali na zprávu o smrti Miroslava Tyrše a který byl pak otištěn v pražském deníku Národní politika. Krátce poté odcestovali Masarykovi do Lipska, kde se setkali se Charottiným otcem Rudolfem Garriguem a doprovodili ho do přístavu Bremerhavenu. Do Prahy se pak vraceli v září 1884 přes Drážďany a Budyšín a cestou navštívili Ochranov-Herrnhut.
Pobyty T. G. Masaryka v Potštejně připomínala od září 1938 jeho bronzová busta Vincence Makovského, nejprve umístěná na průčelí hostince U Paďourů (bývalého hostince U Sattranů), později na podstavci v nedalekém parčíku. V roce 2007 byla zcizena, posléze nahrazena novou bustou od akademického sochaře Vladimíra Peška, zhotovenou z odlitku pryskyřice napodobující svou barevností bronzový materiál, ale i tato busta byla roku 2010 zcizena a vzápětí nahrazena replikou.

[autorka: Helena Kokešová, převzato z připravované Encyklopedie života a díla TGM, MÚA]