Masarykův ústav a archiv Akademie věd České republiky - Tomáš Garrigue Masaryk


Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

Současná podoba Masarykovy busty v Orlové

Současná podoba Masarykovy busty v Orlové

Městský úřad v Orlové, ve foyeru budovy se nachází busta i pamětní deska

Městský úřad v Orlové, ve foyeru budovy se nachází busta i pamětní deska

Pamětní deska připomínající Masarykovu návštěvu Orlové

Pamětní deska připomínající Masarykovu návštěvu Orlové

Orlová

Prezidentská návštěva a Masarykova busta

Obec Orlová, která leží v okrese Karviná, ve své historii přivítala zatím tři prezidentské návštěvy. Poprvé to bylo 6. července 1930, kdy sem zavítal v rámci své dvoudenní cesty po Těšínsku T. G. Masaryk. V rámci této cesty navštívil Třinec, Frýdek, Český Těšín, Fryštát, Karvinou a nakonec Orlovou.


Prezident republiky projel tehdy hranici dnešní Orlové se svým doprovodem po silnici mezi Karvinou a Doubravou. Několika tisíci občanů byl vítán na pokraji Doubravy a k řečnickému pultu přistoupil i tehdejší starosta obce Ferdinand Sebera. Následující zastávka byla u důlní jámy Eleonora-Bettina, kde se shromáždila velká část osazenstva dolu.


Následně mířily automobily prezidentova průvodu kolem orlovské nové sokolovny, reálného gymnázia a po hlavní ulici k náměstí. Bohatě zdobené ulice Orlové květinami a girlandami spolu s tisícovkami lidí, kteří se přišli na prezidenta podívat a poslechnout si jeho projev, vytvářeli dohromady neopakovatelnou atmosféru oné výjimečné návštěvy. Před radnicí Orlové uvítal prezidenta republiky Jan Jařabáč, který byl v té době starostou města. Poté hovořil sociálně demokratický poslanec prof. Alois Řezáč. Štěpán Černý, horník z hlavní jámy v Orlové, pozdravil T. G. Masaryka za dělníky a předal mu jako upomínku zlatý kahanec.


Vzácný host ve své odpovědi mimo jiné řekl: „Když tak jedu krajem, se mně myšlenky všelijak navracejí od nestarších dob naší historie až do dneška. Vidím, jak to řekl Palacký – zvítězili jsme, když jsme stáli za právem a spravedlností. A tak doufám, že poučeni historií budeme pravdiví a ke všem spravedliví. To se zejména týká vašeho kraje, kde nejsou jen boháči, nýbrž kde jsou masy dělnické, abyste našli to lidské pojítko mezi sebou.“
Následně se T. G. Masaryk zapsal do pamětní knihy, podal si ruce s tehdejšími činiteli města i okolních obcí a se zástupci těžařstev a veřejných institucí. Před nástupem do auta odevzdaly děti T. G. Masarykovi kytice květů při zpěvu pěveckého sdružení „Před Těšínem“. Prezident republiky odjel po Nádražní ulici pod slavobránou, kterou u cesty v Porubě postavili horníci z dolu Václav. Jeho cesta pokračovala do Bohumína a dále už vlakem do Lán. Na velké chvíle vzácného setkání však obyvatelé Orlové vzpomínali ještě dlouhá léta.

O tom, s jakou radostí vítaly obyvatelé Orlové prezidenta národa T. G. Masaryka, svědčí tehdejší novinový článek:

PRESIDENT MASARYK V ORLOVÉ 
Husův svátek, 6. červenec 1930 byl pro obyvatele Orlové a okolí dnem dvojnásob svátečním. Město Orlová hostilo na své půdě milého a vzácného hosta, prvního presidenta republiky, T. G. Masaryka.
Pan president nebyl v Orlové poprvé. Znal Orlovou ze svých návštěv na Těšínsko, konaných dlouho před válkou. Pan president chtěl tehdy poznati vlastníma očima náš ohrožený kraj, tehdy ostatními českými zeměmi dost zanedbávaný. Sám pro něj také pracoval, propaguje úspěšnou drobnou národní práci.
Za světové války sledovalo obyvatelstvo Těšínska činnost T. G. Masaryka za hranicemi se stejným zájmem a napětím, jako ostatní Čechoslováci a bylo mu přinejmenším stejně vděčno za jeho úspěch.
Srdečný vztah obyvatel Těšínska k panu presidentovi byl ještě prohlouben dvouletým bojem o samostatnost Těšínska. Orlová byla tehdy střediskem českého života, centrem českého boje. Obyvatelstvo Orlové i okolí prodělalo samo utrpení a námahu boje o svobodu a dovedlo lépe ocenit ohromné jeho dílo.
Srdečný vztah k panu presidentovi, snad těsnější nežli v kterémkoli jiném kraji československém, nemohl však býti dlouho vyjádřen navenek. Obyvatelstvo Těšínska se těšilo dlouhou dobu na to, že vzdá panu presidentovi svůj dík. Bohužel pro zaneprázdnění presidentovo, i pro jiné překážky nemohl býti zájezd uskutečněn, až letos.
Pan president nás navštívil právě po 10 letech od rozdělení Těšínska. Možno říci, že se k tomuto slavnému dni připravovala Orlová i celé Těšínsko po těch celých 10 let a udělala za tu dobu veliký pokrok. Země, která se tehdy zmítala v národnostních bojích, žije klidně a Češi, Poláci i Němci vycházejí spolu, až na malé výjimky, dobře, snášenlivě. Proto také mohla se energie obyvatelstva obrátiti k prospěšnější činnosti.
Den návštěvy pana presidenta byl vyvrcholením růstu města Orlové. Orlová za slunečného dne uvítala presidenta krásná jako nikdy jindy. Zkrášlily ji nové stavby i úpravy ulic, státní vlajky na ulicích i v oknech domů a ve výkladech obchodů.
Nejpěknějším a největším kladem byla však ohromná účast obyvatelstva. Přišli Češi, Poláci i Němci, všechny vrstvy obyvatelstva, chudí i zámožní, všichni přišli radostní a nadšení, chtějíce vzdáti svůj hold.
Orlovské náměstí i ulice, kudy pan president projížděl pestřily se kroji legionářů, Sokolů, D. T. J., Orlů, skautů i jiných sportovních spolků, cvičebními úbory žáků škol i různobarevnými obleky mužů, žen i dětí. Byl to krásný pohled na náměstí a všichni Orlované byli jistě přesvědčeni, že žádné jiné místo na Těšínsku nepřivítalo pana presidenta pěkněji a okázaleji.
Nadšení přítomných vzrostlo při příjezdu pana presidenta. A Orlovanům se vryl do paměti obraz pana presidenta, oslavivšího letos svoji osmdesátku, avšak stále mladého, statného a bystré mysli.
Po srdečném přivítání vyslechli přítomní se zájmem klidná a rozumná slova, v nichž zmínil se také pochvalně o vzrůstu Orlové. Bohužel, byla ta doba zastávky v Orlové příliš krátká pro každého, a než jsme se nadáli, pan president odjížděl, aby navštívil jiná místa našeho Těšínska.
Všem zúčastněným zbyl však po presidentově odjezdu radostný a milý dojem. Viděli všichni, jakého presidenta mají, jak na něj mohou býti hrdi, že za jeho vedení musí náš stát prospívat. Každý se těšil, že nám pan president dlouho a dlouho zůstane zdráv a myslím, že mnohý Orlovan byl tak sobecký a těšil se, že se i do Orlové ještě jednou podívá. 

(převzato z: http://www.szarowski.com/cz/index.php?id=zaj_masarykvorlove)


Historie busty T. G. Masaryka v Orlové

Původní busta T. G. Masaryka stála v Orlové ve 30. letech 20. století a poté ještě po 2. světové válce. Dnes je nová busta prezidenta T. G. Masaryka spolu s pamětní deskou připomínající jeho návštěvu umístěna ve foyeru staré orlovské radnice.


Koncem 30. let minulého století zdobila busta prezidenta T. G. Masaryka prostranství před tehdejší budovou orlovského Českého gymnázia. Budova gymnázia stávala v místech směrem od Starého náměstí k evangelickému kostelu. „Busta byla umístěna v roce 1937. Ovšem ne na dlouho. Již v roce 1938 začala také Orlová pociťovat předválečné tlaky a události, které doléhaly na celý region. Přišla polská okupace, blížila se i hrozba okupace fašistickým Německem. Tehdejší čeští vlastenci tak bustu v roce 1938 raději schovali, aby nedošla k její újmě,“ uvedla tisková mluvčí orlovské radnice Nataša Cibulková.

Dílo bylo opětovně nainstalováno až v roce 1945. „Také tentokrát ovšem dlouho neodolávala politickému vývoji. Po roce 1948 byla Masarykova busta opět odstraněna a tentokrát již ani neunikla postupnému totálnímu zničení,“ přiblížila osud busty mluvčí.
Již za první republiky nesla hlavní orlovská ulice název „Masarykova třída“ což svědčí o tom, jaký vyliv měl na tehdejší Orlovou prezident T. G. Masaryk. Ulice se nacházela v místech dnešního historického jádra města. I v dnešní době nese název „Masarykova třída“ hlavní ulice, která vede současným centrem u nově vybudované sídlištní Orlovské zástavby.
 

[autoři textu a fotografií: Marek Petlák a Mark Minařík]