Masarykův ústav a archiv Akademie věd České republiky - Tomáš Garrigue Masaryk


Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

Socha TGM

Socha TGM

Ostrava – Slezská Ostrava

Socha T. G. Masaryka ve Sboru Církve československé

Sbor Církve československé husitské ve slezskoostravské Zámostní ulici čp. 1155/27 ukrývá od dokončení kostela v roce 1926 sochu prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, která jako jediná na Ostravsku a jedna z mála na území dnešní České republiky a bývalého Československa přežila na svém místě až do současnosti. Kamenná socha mezi okny po levé straně kostelní lodě blíže k oltáři stojí ve dvoumetrové výšce na nízkém, stupňovitém podstavci vystupujícím ze stěny. Plastika podstavy s nakročenou levou nohou svírá v levé ruce srolovanou listinu, pravá ruka je svěšena volně podél těla. Na kamenném podstavci jsou vyryta písmena zlaté barvy T. G. MASARYK. Autor je neznámý, snad se jedná o Františka Juráně, který na Ostravsku zhotovil také sochu ve Staré Bělé a bustu v Polance nad Odrou. Masarykova socha není jediná, která tvoří výzdobu kostela: po levé straně kostelní lodě můžeme mezi okny spatřit plastiku Jiřího z Poděbrad, na protější straně sochy Jana Husa, Jana Žižky, Petra Chelčického a Jana Milíče z Kroměříže.

 

V době nacistické okupace dal místní farář Masarykovo jméno z podstavce prozíravě odstranit, aby přečkala návštěvu německého cenzora, který v Masarykovi mylně spatřoval spisovatele Aloise Jiráska, a proto povolil sochu v kostele ponechat. Masarykova socha přečkala v kostele druhou světovou válku i následné období, kdy byla dále považována za Jiráskovu sochu. Masarykovo jméno bylo na podstavec vráceno až v roce 2005.

 

I jinde v České republice se nacházejí Masarykovy plastiky v kostelech Československé církve husitské (například v Zádveřicích na Zlínsku či v Příbrami). Nejspíše proto, že T. G. Masaryk byl zastáncem české reformace a nejvýznamnější osobností, která se zasloužila o vznik československého státu, v němž jako nová národní církev vznikla i Československá církev husitská.

 

[Autoři textu: Rostislav Hrůzek, Martin Jemelka, autor fotografií: Lukáš Hečko]