T. G. Masaryk abdikoval v prosinci 1935 a řada československých měst jej následně jmenovala svým čestným občanem, aby vyjádřily vděčnost za jeho zásluhy. Stalo se tak i v případě severočeských Třebenic, jehož zastupitelé jmenovali Masaryka čestným občanem na slavností schůzi 22. prosince 1935. Ve městě tou dobou již byla Masarykova třída a bylo plánováno, že jeho jméno ponese i budoucí mateřská školka, k čemuž ovšem nakonec nedošlo. Současně se začalo i s přípravou na vybudování pomníku.
Masarykův pomník v Třebenicích byl odhalen 31. května 1936. Hlavním řečníkem na oslavě byl legionářský generál Bohumil Rytíř, čestným hostem byl také Emanuel Viktor Voska, blízký spolupracovník T. G. Masaryka během 1. světové války. Iniciátorem výstavby pomníku byla česká menšina žijící v tomto městě (a spolek Podpůrná jednota Pařík). Autorem byl známý táborský sochař Jan Vítězslav Dušek, který byl autorem řady soch T. G. Masaryka (např. v Hulíně na Kroměřížsku nebo v Horní Cerekvi u Pelhřimova, nebo soch Antonína Švehly). V červnu 1940 byl pomník zlikvidován, ještě předtím byla neznámými pachateli socha zneuctěna, jak to popisuje Jaroslav Moravec: "...v noci na 27. června 1940, v Třebenicích neznámí pachatelé znectili a poškodili Masarykův pomník. Policejní relace popisuje, že na hlavu sochy posadili černý cylindr s bílým husím pérem, většinu sochy pomazali dehtem, na podstavec namalovali hákovitý kříž a na levou ruku zavěsili černý deštník. Zpráva připouští, že událost vyvolala velkou nelibost a pohoršení u místního českého obyvatelstva. Na základě doporučení Okresního úřadu v Roudnici nad Labem byl Masarykův pomník téhož dne snesen, socha uložena v chodbě čp. 82 (Paříkův dům) a podstavec na dvoře obecního domu čp. 2. V krátké době byla socha zcela zničena." (J. Moravec, Sochař, generál, zpravodajec a "nechtěný" Masaryk, zpravodaj Český granát 2017, s. 13-15)
Po osvobození již k obnově pomníku nedošlo.
[autor: Michal Pehr, fotografie: Martina Patrovská]