Masarykovo demokratické hnutí, MDH – nepolitické občanské sdružení (dle občanského zákoníku z roku 2012 spolek), vzniklé záhy po listopadovém převratu 1989 z iniciativy hudebníka, publicisty a politického aktivisty Emila Ludvíka za podpory Václava Havla a Alexandra Dubčeka. Jeho ustavující shromáždění se sešlo 24. 5. 1990 ve velkém sále někdejšího Společenského klubu (tehdy Klubu školství) v Sylva-Tarouccovském paláci v Praze na Příkopech (v prostorách tohoto paláce má od té doby svoji kancelář) a zvolilo spolkové orgány v čele s předsedou Emilem Ludvíkem. Jako své poslání si vytýčilo propagaci a popularizaci humanitních idejí T. G. Masaryka a zpřítomnění jeho politického a mravního odkazu v procesu obnovy demokratické společnosti v Československu. V těchto intencích pak rozvinulo a dosud vyvíjí ediční, přednáškovou, výstavní a osvětovou činnost. Postupně vydalo (většinou v nakladatelství Riopress) řadu původních i reeditovaných publikací vztahujících se k životu a dílu T. G. Masaryka (mj. Viktor Fischl: Hovory s Janem Masarykem, 1991;  Karel Čapek: Nové Hovory s TGM, 1992; Charlotta Masaryková: O Bedřichu Smetanovi, 1993; Emil Ludwig: Duch a čin, 1996; Jarmila Kaloušová: S prezidentem v Lánech, 1999; Milan Machovec: Tomáš G. Masaryk,  2000; Jaromír Doležal: Člověk T. G. Masaryk, 2002; Vítězslav Houška: T. G. Masaryk známý a neznámý, 2005) a pět reedic Masarykových děl, uspořádalo několik výstav, z nichž nejrozsáhlejší a nejnavštívenější byla souborná výstava malířského díla Herberta Masaryka (1993) a výstava T. G. Masaryk – člověk a umění (1995). Od roku 2014 nabízí putovní výstavu Masarykův odkaz autorů Zdeňka Pokorného a Ladislava Smejkala, jež byla postupně instalována v řadě měst ČR a jejíž plnohodnotná kopie byla v roce 2017 na žádost krajanů dopravena do Toronta v Kanadě se záměrem prezentace v dalších kanadských městech a v roce 2018 v USA. Pořádá též početné přednášky, semináře a diskusní panely. Zvláštní místo v jeho činnosti měly a mají pravidelné soutěže o nejlepší literární práci žáků základních a středních škol, především gymnázií, s masarykovskou tematikou (Masaryk do škol). Na širší kulturní veřejnost působí též svým čtvrtletníkem  Čas, ale i Kluby TGM, které organizuje v regionech. Na půdě MDH byla rovněž ustavena Nadace pro postavení pomníku T. G. Masaryka  v Praze, který byl slavnostně odhalen na Hradčanech 7. 3. 2000.

Dlouholetým předsedou a hlavním reprezentantem MDH byl Emil Ludvík (1990–2005), jeho nástupcem se stal Michael Halaška, který ve funkci působí doposud. K dalším představitelům patřili Antonín Sum, Josef Patejdl, Milan Machovec, Jaromír Hořec, Jiří Dienstbier starší, Vratislav Preclík, Jaroslava Moserová, Bořivoj Petrák, Milan Veverka, Egon Lánský, Věra Tůmová (sestra Milady Horákové) a další osobnosti. Čestné členství hnutí bylo zejména v prvních letech jeho existence uděleno řadě významných světových státníků (George Bush starší, Margaret Thatcherová, Chajm Herzog, François Mitterand) i četným osobnostem domácí politické, vědecké a kulturní scény (Václav Havel, Alexander Dubček, Anna Masaryková, Rafael Kubelík, František Tomášek, Vlasta Chramostová, Radim Palouš). Od roku 1997 uděluje předsednictvo Masarykova demokratického hnutí čestné medaile T. G. Masaryka významným a zasloužilým osobnostem za věrnost jeho odkazu. Jinou variantou čestné medaile jsou odměňováni autoři žákovských literárních prací soutěže  Masaryk do škol, jež byly vyhodnoceny jako nejlepší v kategorii, jakož i učitelé, kteří se metodicky účastnili přípravy těchto prací.

MDH spolupracuje s řadou organizací a institucí ČR, především s Českou obcí sokolskou, Svazem skautů a skautek ČR, Československou obcí legionářskou, Československým ústavem zahraničním, Společností M. R. Štefánika, Společností Antonína Švehly, Klubem dr. Milady Horákové a Evropským hnutím v ČR, a dále s Klubem TGM v Užhorodě a s českými krajanskými spolky v Kanadě a v USA.

[autor: Josef Tomeš, text je převzat z připravované Encyklopedie života a díla T. G. Masaryka]