Masarykův ústav a archiv Akademie věd České republiky - Tomáš Garrigue Masaryk


Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

T. G. Masaryk v Hradci Králové v roce 1909, kdy zde navštívil sjezd pokrokové mládeže

T. G. Masaryk v Hradci Králové v roce 1909, kdy zde navštívil sjezd pokrokové mládeže

Příjezd T. G. Masaryka do Hradce Králové v roce 1919

Příjezd T. G. Masaryka do Hradce Králové v roce 1919

Přivítání T. G. Masaryka na nádraží v Hradci Králové 13. července 1926

Přivítání T. G. Masaryka na nádraží v Hradci Králové 13. července 1926

Příjezd prezidenta Masaryka 24. května 1929

Příjezd prezidenta Masaryka 24. května 1929

Návštěva v roce 1929

Návštěva v roce 1929

Prezident Masaryk přehlíží čestnou jednotku 4. pěšího pluku Prokopa Velikého

Prezident Masaryk přehlíží čestnou jednotku 4. pěšího pluku Prokopa Velikého

Uvítání prezidenta Masaryka při příjezdu na Husovo náměstí 24. května 1929

Uvítání prezidenta Masaryka při příjezdu na Husovo náměstí 24. května 1929

Hradec Králové

Návštěvy města

Hradec Králové navštívil T. G. Masaryk během svého života oficiálně jedenáctkrát, což představuje na naší mapě nadprůměrný počet. Před první světovou válkou přednášel na pozvání místních spolků coby univerzitní profesor a poslanec říšské rady v Dělnickém domě, v Klicperově divadle, v Grandhotelu a v sále Adalbertina. Po roce 1918 navštívil Hradec Králové třikrát ve funkci prezidenta Československé republiky.

 

Poprvé do města zavítal již 1. května 1892 jako hlavní řečník na veřejné schůzi Politického klubu dělnického v Dělnickém domě Na střelnici. Promluvil na téma všeobecného volebního práva před zhruba 200 posluchači. Podruhé přijel na pozvání sdružených hradeckých spolků a Palackého čítárny. Setkání inicioval Podpůrný vzdělávací spolek Neruda, založený roku 1896. Masarykova veřejná přednáška Odkaz Palackého se konala 11. června 1898 u příležitosti 100. výročí narození Františka Palackého, měla velkou návštěvnost, zejména z řad studentů a učitelů. Po přednášce následoval přátelský večírek v Besedě v čp. 89. Potřetí Masaryk do Hradce Králové zavítal krátce po založení české strany lidové (tzv. realistické), v jejímž čele stanul. Pozval jej právě Politický klub české strany lidové (realistické) v Hradci Králové, tzv. pokrokový klub, v jehož čele působil MUDr. Otakar Klumpar. Masaryk ve své přednášce, konané 19. dubna 1900 opět v prostorách Besedy, hovořil o politické situaci a cílech české strany lidové. Čtvrtá návštěva se uskutečnila opět na pozvání pokrokového klubu, Masaryk proslovil 7. října 1906 přednášku v zaplněném Klicperově divadle v rámci připomínky 50. výročí úmrtí Karla Havlíčka Borovského. Svého oblíbeného tématu (Havlíček představoval jeden z jeho politických vzorů, v roce 1896 mu věnoval celou knihu) využil i ke kritice stavu současné politiky.

Popáté Masaryk přijel 23. října 1906, a to na pozoruhodné diskusní setkání v sále Adalbertina s tématem O inteligenci a náboženství, které dostalo později označení „hradecké náboženské hádání“. Jeho pořadateli byli představitelé dvou protichůdných stran, ThDr. František Reyl za politicko-křesťanský klub a MUDr. Otakar Klumpar za pokrokový klub. Cílem setkání byla diskuse o náboženství, téma v oné době velmi aktuální. Schůze byla pořádána jako důvěrná a pro účastníky bylo vydáno na 400 legitimací (200 pro každou stranu). Setkání mělo bouřlivý průběh a stalo se známým i mimo Hradec Králové. Jedním z referujících za pokrokový klub byl právě T. G. Masaryk, který pronesl kritiku katolické církve a rakouského klerikalismu.  Na obranu katolické víry vystoupili vedle F. Reyla i další dva řečníci ThDr. Šulc a člen jezuitského řádu Jemelka. Při Masarykově projevu přítomní kněží vyrušovali nesouhlasnými výkřiky. Debata se vyostřovala, diskutovalo se o Hilsnerovi, manželství, volné lásce a celibátu. Katolická strana kolem jedné hodiny po půlnoci opustila sál. Schůze poté ještě chvíli pokračovala a skončila ve tři čtvrtě na dvě závěrečným slovem O. Klumpara.

Šestá návštěva je spojena se sjezdem pokrokové mládeže, který se konal 18.–19. září 1909 v místním Grandhotelu. První den byl Masaryk pozván na přátelský večer, který se konal po skončení zasedání. Následujícího dne pak promluvil na manifestační schůzi mládeže v Klicperově divadle. Hovořil o tom, že lidová strana, jejímž je členem, bojuje jak proti klerikalismu, tak radikalismu. Vyzýval mládež k aktivitě a vyzdvihl také úlohu a význam Sokola a jeho snahu prostřednictvím tělocviku vychovávat své členy k poctivosti a čestnosti. 23. dubna 1911 se Masaryk, společně s poslancem říšské rady za Českou stranu lidovou (realistickou) Františkem Drtinou, zúčastnil veřejné předvolební schůze, pořádané krajskou organizací strany před červnovými volbami do říšské rady. Klicperovo divadlo bylo zaplněno příslušníky všech vrstev a stran a velká byla i účast žen. Masarykovy argumenty sklidily velký potlesk. Masaryk kritizoval vstup mladočechů do voleb v okrese Hradec Králové s dr. Bohuslavem Frantou, radou zemského výboru v Praze. Ten kandidoval právě proti Františku Drtinovi, představiteli čs. strany lidové. Dále promluvil o vnitřní politice habsburské monarchie. Ocenil také starostu města F. Ulricha za to, že se nepropůjčil k tomu, aby byl Drtinovým protikandidátem. Poosmé vystoupil Masaryk v Hradci Králové 27. října 1912 v rámci tzv. vzdělávacích extenzí, které pravidelně pořádala Městská knihovna v Hradci Králové pro veřejnost. V přednášce se věnoval problematice národní a mezinárodní a zahraniční politikou rakouské monarchie. Soustředil se také na charakteristiku národa a demokratismu, na národní projevy v literatuře, umění, vzdělání, vědě, filozofii, školství a hospodářství.

 

Další tři návštěvy Tomáš G. Masaryk vykonal v Hradci Králové již jako prezident Československé republiky.

 

11. října 1919 proběhla prezidentská návštěva královéhradeckého okresu a města Hradce Králové. Během roku 1919 byla návštěva dokonce třikrát odložena pro naléhavé státnické úkoly a město se vzácného hosta dočkalo až na podzim. V prezidentově doprovodu byli ministr zahraničí Edvard Beneš, generální inspektor čs. armády spisovatel Josef Svatopluk Machar, plk. Otokar Husák, minist vnitra Antonín Švehla a prezidentův kancléř Přemysl Šámal. Bohužel počasí ten den návštěvě příliš nepřálo. Kolona aut byla uvítána na hranicích královéhradeckého okresu mezi Lhotou pod Libčany a Roudnicí kolem 10. hodiny.  Prezidenta vítal předseda bývalého okresního národního výboru a starosta obce Věkoše Jan Černý. Při vjezdu do Kuklen prezidenta pozdravil jejich starosta Josef Dobrý a jako čestný doprovod se na koních připojili členové Selské jízdy. Prezident navštívil kuklenskou strojírnu a prohlédl si výrobu. Před shromážděnými zaměstnanci krátce promluvil o důležitosti fyzické i duševní práce a zapsal se do pamětní knihy. Na její první straně ho zaujal podpis císaře Františka Josefa I. z roku 1880. Poté pokračovaly automobily ulicí Karla IV.  po nábřeží k Wilsonovu (dnes Pražskému) mostu. Zde prezidenta uvítal starosta města František Ulrich za přítomnosti dalších hradeckých představitelů a starostů okolních obcí. Prezident pak nasedl do otevřeného automobilu ozdobeného vlajkami a květinami. S čestnou sokolskou, vojenskou a dělnickou stráží, provázen fanfárami z Bílé věže, dojel pozvolna kolem Grandhotelu k muzeu. Na nábřeží před muzeem byla nastoupena čestná jednotka 18. pěšího pluku a posádky s hudbou, zazněly hymny a vojenská hlášení.  Na schodišti muzea pozdravily prezidenta hradecké dívky a mládenci v krojích. Kytici předávala slečna Věruška Jihlavcová, dcera zdejšího stavitele. Aranžmá tohoto „holdu mládí“ vymyslel MUDr. Leopold Batěk. Ve vestibulu muzea zazněl sbor Nepasických pěvců. Uvítání se zúčastnili zástupci města, okresů a obcí českého severovýchodu, zástupci politických stran, úřadů, spolků a církví. Ve svém projevu shrnul starosta Ulrich to, co se městu podařilo za jedenáct měsíců trvání nového státu uskutečnit. Poté hovořil zástupce královéhradeckého okresu Srdínko. Po projevech následovalo tzv. „cerkle“, tj. představování přítomných osobností. Továrník Jaroslav Červený promluvil o svém bratru Otakarovi, vězněném tehdy bolševiky. Za svého pobytu v Rusku u něho T. G. Masaryk také několikrát pobýval. Prezident přislíbil pomoc přes Červený kříž. Po odchodu z muzea následovala vojenská přehlídka. Poté odejel prezident přes Velké náměstí, kolem zámečnické školy a kasáren ke Grandhotelu, kde se uskutečnil společný oběd za účasti asi devadesáti hostů. V přípravném itineráři se hovořilo o tom, že přípitky se neplánují, neboť prezident alkohol nepije. Před hotelem v té době koncertovala vojenská hudba a uvnitř pěvecký sbor. Prezident si po krátkém odpočinku prohlédl novostavbu čtrnácti městských nouzových domů v sousedství Střelnice (stavěných i díky dotaci státu) a přestavovaný Dělnický dům. Kolem půl čtvrté odejela kolona do Praskačky k návštěvě zdejších družstevních zemědělských podniků. Z plánované čtvrthodiny byla hodina, prezident si prohlédl mlýn, pekárnu, sušárnu čekanky a pražírnu. Poté zamířila kolona přes Vlčkovice do Plačic na statek pana Jaroslava Koutníka, jenž za války Masarykovu rodinu zásoboval potravinami. Zároveň mu zde Jan Černý a ing. Netuka předvedli v praxi výsledky elektrifikace venkova. Po osmnácté hodině se prezidentova kolona vydala na zpáteční cestu do Prahy.

Návštěva prezidenta Masaryka byla podrobně zachycena v místním tisku. Byla také nafilmována a v Hradci Králové promítána 18.–21. října 1919. Podle Kraje královéhradeckého prezidenta v hradeckém okrese vítalo na čtyřicet tisíc lidí, byly vypraveny zvláštní vlaky, postavena řada slavobrán a cestu lemovaly špalíry mládeže ve Lhotě pod Libčany, Roudnici, Dobřenicích a Kratonohách.

 

Od soboty 10. do úterý 13. července 1926 absolvoval prezident Masaryk cestu po severovýchodních Čechách s velmi náročným programem. Hradec Králové představoval až poslední zastávku čtyřdenní cesty. Zaplněné nádraží bylo vyzdobeno květinami, městským a státním znakem a světelným monogramem TGM. Vlak dorazil na hradecké nádraží kolem 19. hodiny. Prezident vystoupil, zazněla hymna a hlášení vládního rady Püchla a generála Ludvíka Krejčího. Hlavu státu přivítali starosta František Ulrich a zástupce okresu Josef Vaněk, následovalo setkání se zástupci úřadů, institucí, církví a spolků, rámované přítomností členů Sokola, Orla, DTJ, legionářů a krojovaných dívek. Prezident poděkoval za přivítání a omezen časem se s přítomnými rozloučil. Za provolávání slávy nastoupil do vozu, odkud ještě mával přítomným a podával ruce k pozdravu. Noviny, referující o tomto přivítání zmínily i to, jak byli přítomní překvapeni svěžím a zdravým vzhledem prezidenta.

                                    

Poslední návštěva prezidenta Masaryka v Hradci Králové se uskutečnila o tři roky později, 24. května 1929. Na rozdíl od návštěvy v roce 1919 provázelo prezidenta tento den v Hradci Králové krásné počasí. T. G. Masaryk před příjezdem přenocoval na statku ministerského předsedy Františka Udržala v Dolní Rovni, kam za ním ráno přijel z Pardubic ostatní doprovod. Na cestě do Hradce se prezident zastavil v Holicích, kde jej přivítali zástupci města a věnovali Alici Masarykové a jeho vnukům pletenou obuv, dar kožařského průmyslu z Holic. Přes Chvojenec a Býšť konvoj přijel na Nový Hradec Králové, kde prezidenta vítali zástupci hradeckého okresu se starostou Nového Hradce panem Kulhánkem. Místní školáci prezidentovi předali symbolickou kytičku z hradeckých lesů. Na slavobráně nad silnící byl umístěn transparent „Vítej nám, tatíčku náš“. Prezident se na památku podepsal do kroniky místní sokolské jednoty a pokračoval do Hradce Králové. U Moravského mostu obklopila prezidentský vůz Selská jízda. Za vyzvánění zvonů projížděl Komenského třídou, přes Malé a Velké náměstí, dolů Palackého ulicí, Jiříkovou třídou (nyní Čs. armády) přes Wilsonův (nyní Pražský) na Husovo (nyní Masarykovo) náměstí, kam dorazil v 9,45.  Návštěvu natáčeli filmaři z Elektafilmu, sledovali a zapisovali četní novináři a fotografové. Rozestavení vítajících na náměstí mělo pevný řád a účastníci byli oblečeni do spolkových krojů a uniforem. Jakmile prezident vystoupil z auta, zahrála vojenská hudba 4. pěšího pluku Prokopa Velikého fanfáry z Libuše. T. G. Masaryk se přivítal se starostou Františkem Ulrichem a jeho náměstkem Josefem Benešem a zazněla hymna. Prezident pak vyslechl hlášení velitele divize generála Ludvíka Krejčího, byli mu představeni generálové a důstojníci zdejší posádky a vykonal přehlídku čestné roty 4. pěšího pluku a pozdravil také velitele legionářů a hasičského sboru. Před pomníkem uvítala prezidenta žačka Vlaďka Sikáčková, za okresní zastupitelstvo František Šaroun. Starosta Ulrich poděkoval prezidentovi za návštěvu a otcovskou péči, kterou věnuje městu, a končil slovy: „Zkvetl-li Hradec, zkvetl Vámi.“ Masaryk na tato slova zareagoval: „Pane starosto, to je trochu mnoho, co tvrdíte, to byste mně nemohl dokázat. Dělali mnozí dobrou a slušnou práci a mně se zdá, že jste byl mezi nimi. A myslím, že by mně všichni dali za pravdu, že Hradec Králové jste udělal Vy a Vaši kamarádi, kteří ve věrné práci s Vámi pracovali. Nu, co jsem mohl, rád jsem udělal.“ Následovalo představení reprezentantů místních úřadů, ústavů a spolků. Pak se prezident zadíval na svůj pomník se slovy: „Za živa pomník, to je divná věc, já nevím, co to znamená. Obyčejně až po smrti se staví takové věci. To je takový vykřičník. Dej pozor, dej pozor!“ (Rozhledy, roč. 12, č. 22, s. 1–2 , Osvěta lidu, roč. 32, č. 40, s. 2)

V doprovodu starosty Ulricha a náměstka Beneše odcházela delegace pěšky na malou prohlídku města Čelakovského ulicí, přes Legerovo (nyní Baťkovo) náměstí Mánesovou ulicí do ulice Střelecké. Prohlédl si nové domy i přestavěný Dělnický dům, z jehož balkónu je vítaly fanfáry hudby DTJ. Klumparovou a Mánesovou ulicí, kde obdržel od zástupců města Jaroměře pamětní spis o výsledcích desetileté práce na Jaroměřsku, pokračoval prezident na Ulrichovo náměstí. Prošel špalírem železničářů ke staveništi ředitelství státních drah. Na improvizované tribuně ředitel ing. Nevole informoval prezidenta a předsedu vlády o průběhu stavby a prohlédl si plány nových čtvrtí města. Za stavební dělníky pozdravil prezidenta pan Brix a prezident se pak zapsal do pamětní knihy. Poté odjela delegace pozdravována špalírem školáků Jungmannovou (nyní Gočárova) ulicí, Masarykovým (nyní Tylovo) nábřežím kolem Rašínova gymnázia k Masarykovým školám v Lipkách. Zde prezidenta ve vestibulu uvítala deputace žactva a předseda místní školní rady Karel Sikáček s dalšími školskými pracovníky.

Poté se prezident vracel zpět po nábřeží přes Pražský most Rokycanovou a Komenského ulicí přes Moravský most na prohlídku Státní koželužské školy. U vchodu školy stáli čtyři studenti v historických koželužských krojích. Ve vestibulu pak uvítal vzácnou návštěvu Rudolf Vitoušek, předseda koželužského svazu a dr. B. Köhler, ředitel školy. Prezident si se zájmem prohlédl ve školních dílnách výrobní postup zpracování kůží. Poslední prezidentova návštěva patřila všeobecné veřejné nemocnici. Prezident byl uvítán na jejím nádvoří předsedou správní komise a členem okresního výboru Josefem Vaňkem. Byl mu představen i ředitel nemocnice MUDr. Bedřich Honzák, lékaři a ošetřovatelky. Bohužel vnitřní prohlídka nemocnice již nebyla z časových důvodů možná. Přes Moravský most, Komenského třídou, kolem pevnostního kavalíru č. 35 (dnes zde budova krajského soudu) a Žižkových sadů automobily s delegací přijely ke Grandhotelu Urban, kde se podávalo malé občerstvení. Z Hradce Králové odjížděl prezident opět za doprovodu Selské jízdy na Pražské Předměstí. Zde ho při průjezdu pozdravili železničáři a dělníci a úředníci Škodových závodů. Pak už konvoj bez zastávky směřoval přes Kukleny, Stěžery, Stěžírky, Dolní Přím, Lubno do Nechanic. Zde se uskutečnila krátká zastávka. Prezidenta přivítal starosta obce Munzar. Prezident přijal od dívek kytičku konvalinek a zapsal se do pamětní knihy. V lese u Kobylic se s prezidentem na hranicích královéhradeckého okresu rozloučili jeho představitelé a prezident odjížděl přes Nový Bydžov a Poděbrady do Prahy.

 

[text: Jaroslava Pospíšilová (text představuje zkrácenou verzi kapitoly autorky v publikaci Příběh pomníku T. G. Masaryka v Hradci Králové, 2017); fotografie: Muzeum východních Čech v Hradci Králové]