Kralovice
Návštěva města
Když v neděli 2. října 1921 projížděl T. G. Masaryk krajinou severního Plzeňska, jeho cesta vedla i přes město Kralovice. Pro občany Kralovic se jednalo o ojedinělou událost, na kterou se již dopředu připravovali. Po směru trasy od Vysoké Libyně nechali vystavět slavnostní bránu a bez jakéhokoliv úředního vyzvání zametli ulice. Na příjezd prezidenta obyvatelé čekali již od brzkých ranních hodin. Kolona aut do Kralovic nakonec dorazila lehce po deváté hodině. V kralovické kronice je celá scéna popsána velmi detailně a emotivně: „Družina pana presidenta zastavuje, pan president vystupuje z auta, obecenstvo pláče nadšením a radostí, že vidí osobně člověka, jemuž v dějinách lidstva a národů zachováno bude místo nejčestnější.“ T. G. Masaryk přijel v doprovodu ministra sociální péče Gustava Habrmana a ministra školství a národní osvěty Vavra Šrobára.
První proslov, který na uvítanou zazněl z úst žačky Fenclové, připomněl kralovickou návštěvu Jana Husa, na niž Masaryk svým příjezdem symbolicky navázal. Následně se představili okresní hejtman Emil Engelthaler, starosta Václav Boháč a další. Po krátkém přivítání se Masaryk vydal do Plzně a Kralovicemi „volně projížděl mezi davy jásajícího lidu“.
Prezidentovi návštěvy regionu se snažil využít architekt Hanuš Zápal ze Spolku pro záchranu Mariánské Týnice. Na konci září 1921 adresoval kanceláři prezidenta republiky dopis, v němž žádal, aby byl T. G. Masaryk upozorněn na stavbu Mariánské Týnice, jež je vidět ze silnice vedoucí od Kralovic k Plasům. Jeho prosba byla podmíněna „žalostným“ stavem, v němž se poutní místo nacházelo (rok před plánovanou návštěvou došlo ke zřícení kopule). Architekt Zápal si dále stěžoval na lhostejný přístup rodu Metternich-Winneburg, který se jakožto majitel o Mariánskou Týnici patřičně nestaral, přičemž jevil ochotu prodat ji jen za velmi vysokou částku. Jádro dopisu Hanuše Zápala tvořila žádost, „aby byla panu presidentu M. Tejnice jízdou od Kralovic do Plas ukázána a prosíme, aby pan president vyznamenal spolek pro záchranu M. Tejnice svojí pozorností a posoudil snahy spolku, který nezištně pracuje pro záchranu tohoto uměleckého díla a pro zřízení hospodářské školy v bývalém proboštství a znovuzřízení kostela pro kulturní potřeby kraje kralovického.“ Je doloženo, že se T. G. Masaryk na stavbu podíval a o celé situaci byl zpraven. Spolek ve svých aktivitách o záchranu Mariánské Týnice pokračoval a na počátku 40. let nakonec získal památku bezplatně do své správy na 99 let.
[autor: Kristýna Kaucká, fotografie: Kristýna Kaucká]
