Pardubice
Pomník T. G. Masaryka
Pomník prezidenta T. G. Masaryka byl s velkou slávou odhalen na pardubickém náměstí Československých legií 28. října 1928. Nikdo z přihlížejících tehdy netušil, jak pohnutou historií bude muset toto umělecké dílo projít. Osudy sochy Prezidenta osvoboditele symbolizují pohnutý vývoj celého Československa a tato památka byla obnovena až v říjnu roku 1998.
Je méně známou skutečností, že první podnět k postavení pomníku prezidentu Masarykovi nevzešel od představitelů města, nýbrž tato myšlenka zazněla na schůzi tzv. Jednoty gážistů v srpnu roku 1921. Podle dochovaných zpráv s touto myšlenkou přišel Václav Kodet (rotmistr československých legií v Rusku). V následujících týdnech se ustanovilo přípravné družstvo, které mezi sebou vybralo téměř tisíc korun jako základ potřebných finančních prostředků. V následujícím období se částka navyšovala z došlých darů a v dubnu roku 1924 tvořila již více než osm tisíc korun. Ve stejné době byl schválen přípravným družstvem nákres budoucího pomníku, jehož autorem byl František Zuzka. V tento moment se k záměru vystavět pomník připojilo značnou finanční částkou město Pardubice (věnovalo 10 000 korun) a Okresní správní komise v Pardubicích, která věnovala stejnou částku. Město se souhlasem původního družstva postupně přebralo protektorát nad budováním pomníku, navýšilo svůj finanční příspěvek a především vyhlásilo veřejnou soutěž na zpracování architektonického návrhu. Z došlých návrhů byl odbornou porotou vybrán návrh akademického sochaře profesora Otakara Španiela. Podle dochovaných pramenů si náklady vyžádaly více než 400 000 korun, v čemž byla zahrnuta i úprava okolního parku, vybudování mohutných základů a realizace samotného pomníku včetně bronzové sochy prezidenta osvoboditele. Na stavbě pomníku se vedle stavebních firem z regionu podílelo i několik desítek příslušníků železničního vojska z pardubické posádky.
Slavnostní odhalení pomníku bylo naplánováno na neděli 21. října 1928 a mělo se stát hlavním bodem pardubických oslav desátého výročí existence samostatného Československa. Již od sobotního podvečera panovala v Pardubicích slavnostní nálada, kterou podtrhla slavnostně ozářena dominanta Pardubic – Zelená brána. Hlavní část slavnosti se odehrála v neděli 21. října. Čestným hostem byl ministr národní obrany František Udržal, jehož na poslední části cesty do Pardubic doprovázela selská jízda. V dopoledních hodinách nejprve proběhla slavnostní schůze městského zastupitelstva na radnici, kde byly přečteny projevy starosty Znojemského, dále zástupce Družstva pro postavení pomníku i představitele železničního vojska. Do zvláštních uren byla vložena prsť z bojišť první světové války, kde se projevila statečnost našich legionářů – od francouzského Arrasu, italské Piavy či ukrajinského Zborova. Mezitím se na Pernštýnském náměstí shromáždil početný dav, který následně doprovodil čestné hosty skrz centrum Pardubic na náměstí Československých legií k pomníku prezidenta Masaryka, kde proběhla hlavní část oslav. U zatím zahaleného pomníku vystoupil sbor Pernštýn se skladbou Hej Slované. Následovaly projevy Josefa Kroužela, předsedy okresní správní komise, plukovníka Rudolfa Medka a ministra národní obrany Františka Udržala. Po skončení projevu ministra Udržala byla symbolicky dvojící dívek, sirotků po legionářích, stažena státní vlajka, do které byl celý pomník zahalen. Závěrem zazněla státní hymna, kterou zazpívalo celé přítomné shromáždění, načež byla slavnost ukončena. Tečkou za odhalením bylo odeslání telegramu prezidentu Masarykovi v tomto znění: „Občané pardubičtí při odhalení pomníku Vašeho, který zůstane nám symbolem státní jednoty, ústavnosti a demokracie našeho československého státu, projevují Vám oddanou úctu a tlumočí srdečné pozdravy. Znojemský, starosta.“
Osud pomníku za nacistické okupace byl bohužel očekávaný. V polovině dubna roku 1940 se městská rada rozhodla, že bude Masarykova socha demontována. Stalo se tak s velkou pravděpodobností na popud místních organizací Českého národně socialistického tábora, Svatoplukových gard a Árijské pracovní fronty. Proti rozhodnutí městských zastupitelů se v Pardubicích vzedmula vlna odporu, která však neměla šanci na úspěch. Proto byla 26. dubna 1940 oslovena pardubická firma A. Reinberga, aby sochu demontovala, a následně firma Kerhart a Tachecí, aby sochu dopravila do Prahy do skladu kovů, kde její stopa pravděpodobně navždy mizí. (Pravděpodobně byla odvezena na pražskou adresu Bubenská 415). Je symbolické, že socha byla odstraněna pod rouškou tmy v noci z 26. na 27. dubna 1940.
Již v roce 1945 se sice začalo hovořit o obnově pomníku, reálnější naděje však přišla až koncem šedesátých let. V době tzv. Pražského jara byl znovu ustaven Spolek pro postavení sochy TGM v Pardubicích a dokonce byl objeven model původní sochy. V důsledku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy však z této snahy sešlo a o obnově památky prvního prezidenta se nahlas začalo hovořit až po pádu komunistické diktatury.
Od roku 1990 se především z popudu Klubu přátel Pardubicka rozběhla aktivita směřující k obnově (respektive postavení nového) pomníku T. G. Masaryka. Prvním krokem bylo odhalení pamětní desky v místě původního pomníku, ke kterému došlo 7. března 1990 – v den výročí Masarykova narození. V roce 1996 se na výzvu několika zastupitelů město zavázalo, že podpoří myšlenku obnovy pomníku. Následně byla vytvořena komise, jíž předsedal Ladislav Koudelka a která měla řešit technickou stránku věci s úkolem, aby byl pomník hotový do října 1998, kdy mělo dojít ke slavnostnímu odhalení. Rozhodnutím komise bylo stanoveno, že nová bronzová socha bude menší než původní a bude vysoká přibližně 3 metry. Nový návrh však musel vycházet pouze z fotografií původního řešení z dílny architekta Španiela. Velkou pomocí byl 118 centimetrů vysoký pracovní model sochy, který byl objeven v Městském muzeu Jaroměř. Ten se však od konečné podoby sochy částečně lišil, proto bylo jasné, že nová socha bude originálem zhotoveným v intencích původního díla.
Na základě vypsaného výběrového řízení, do kterého se přihlásili tři sochaři, bylo rozhodnuto o zadání zakázky Jaroslavu Brožovi – akademickému sochaři z Chrudimi. Práce na přibližně třímetrové soše prezidenta Masaryka prováděl Jaroslav Brož ve svém ateliéru v Rosicích u Chrasti. Vedle sochy bylo součástí zakázka zhotovení betonového podstavce obloženého kvalitní žulou, ukotvení podstavce i sochy. Celkové náklady nakonec činily téměř jeden a půl milionu korun. Pan Brož práce na hliněném modelu dokončil v září 1997. V průběhu následujících měsíců odlila podle segmentových otisků brněnská slévárna celou 750 kilogramů vážící sochu, která byla sestavena na počátku roku 1998. Slavnostního odhalení pomníku bylo symbolicky naplánováno na 28. října 1998. I přes nevlídné počasí se na náměstí Československých legií sešlo několik set občanů, kteří vyslechli slavnostní proslovy představitelů města i místopředsedkyně senátu doc. MUDr. Jaroslavy Moserové, která také samotnou sochu odhalila. Historický okamžik podtrhla čestná stráž tvořená Junáky a Sokoly.
[autor textu: Michal Benda, fotografie: SoKA Pardubice;
další literatura: Kočvara Vladimír, Obnovení pomníku TGM v Pardubicích, In: Zprávy Klubu přátel Pardubicka, roč. XXXIV/1999, č. 3-4, s. 68-69.]
