Město Štramberk, přezdívané Moravský Betlém, leží v předhůří Beskyd uprostřed Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory, Libotínských vrchů a Červeného kamene. Město patřilo do 4. volebního obvodu, v němž se T. G. Masaryk v roce 1907 ucházel o mandát do říšské rady ve Vídni. Volební kampaň byla bouřlivá, ve Štramberku ji vedl učitel Alois Dresler, za pomoci štramberského rodáka Rudolfa Sochy a Jana Bohuslava Kraicze z Valašského Meziříčí a dalších Masarykových stoupenců.

 

Na Masarykovu kandidaturu podrážděně reagoval především klerikální tisk, který uveřejňoval o realistickém kandidátovi pomluvy o jeho bezvěrectví, o paktování s Židy, zednáři a odpadlíky, o jeho zhoubném vlivu na vysokoškolské studenty, o nízké hodnotě jeho nepůvodně vědeckého díla nebo jeho bezcharakternosti. Souběžně s kampaní v tisku pořádali Masarykovi pokrokoví příznivci řadu voličských schůzí, během nichž kandidát vystoupil postupně v jednotlivých městech svého volebního obvodu. První cyklus schůzí se uskutečnil ve dnech 17. března až 7. dubna, další proběhl od 25. dubna do 9. května 1907. Neoficiálně vystoupil ještě v předvečer užších voleb (druhého kola) 21. května 1907 s přednáškami ve Štramberku, Kopřivnici a v Příboře, kde se snažil získat hlasy sociálně demokratických voličů.

 

A. Dresler vzpomínal na zuřivé boje následovně: „Před volbami,“ vzpomínal „začali kleri­kálové zpracovávat venkov prostřednictvím misií. Do Štramberku přijeli misionáři, kteří na lid pů­sobili nejdříve nábožensky, aby ho pak při volbách mohli agitátoři snadno zpracovat i politicky… Masarykova kandidatura byla vyhlášena dosti pozdě. Informoval jsem prof. Masaryka o poměrech v obci a tehdy jsem mu dal jednu radu: mluvte hodně o náboženství, klerikalismus je u nás hojně rozšířen, ale lidé jsou spíš náboženští než klerikální… Když byla kandidatura Masarykova hotovou věcí, přijel s Kraiczem a všichni tři jsme šli k Hrstkovi, aby ho podporoval. Když jsme probrali situaci, vyslovil se Hrstka pro Masarykovu kandidaturu a slíbil, že nám bude pomáhat… Když prof. Masaryk přijel na první schůzi, ubytoval se nedaleko nádraží v hotelu Kahánek (dnešní Palárna) … Začal svou řeč citátem z Bible a pokračoval, že se musí rozeznávat klerika­lismus od náboženství. Jeho schůze měla úspěch, který byl příčinou, že agitace proti němu vy­stupňovala v zuřivý boj.… V čele agitace proti Masarykovi stáli kaplani, faráři se drželi spíš stranou. V našem kraji to byl kopřivnický kaplan Martin Chudoba, bystrý a sečtělý člověk, jehož pak za jeho volební agitaci jmenovali arcibiskupským kaplanem. Jindy míval Masaryk schůze v hostinci Pod Trúbou [dnešní zdravotní středisko], z Palárny šel obyčejně v doprovodu známých a příznivců. Stalo se, že cestou na Masaryka pokřikovaly i nave­dené děti, jindy i jedna z navedených žen hodila po něm hrnec. Ale schůze měla úspěch a Masarykova řeč na posluchače působila.“

 

Jiný pamětník, paní Martinásková, v kronice zaznamenala: „Ve Štramberku se podobně jako kopřivnický kaplan choval P. Jan Hrubý. Napadal v Novinách zpod Radhoště učitele Dreslera, který byl s prof. Judou velikým zastáncem Masaryka. Učitel Dresler mu odpovídal v ča­sopise Lubina, čím víc se blížil den voleb, tím více se boj stupňoval. Volebních schůzi se zú­častňovalo mnoho lidí, boj byl těžký, velmi těžký, šlo o každý hlas, a to doslovně… K velké ra­dosti všech pokrokových byl zvolen prof. Masaryk.“

 

l kronika štramberské fary zaznamenala ohlasy na průběh a výsledky voleb. Kromě počtu hlasů pro jednotlivé kandidáty kronika potvrzuje, že ve Štramberku dostal Vilém Povondra pod­statně víc hlasů než Masaryk a dodává: „jinde po kraji byl poměr hlasů jiný, takže byl zvo­len Masaryk. Zde agitovali pro něho hlavně učitelé Dresler a Baar a počínali si někdy bezohledně.“

 

Před druhou, užší volbou do říšského sněmu se agitace Masarykových odpůrců pochopitelně stupňovala. Noviny zpod Radhoště například uveřejnily tuto výzvu „rodáka Štramberáka“:

Bratři rodáci!

V úterý drželi jste se statečně přes veškerou agitaci strany pokrokové. Soustředili jste na sebe 307 hlasů pro Povondru, p. Masaryk dostal jen 112 hlasů, p. Smetana 129. Ve čtvrtek musíte vykonat užší volbu mezi p. Masarykem a p. Povondrou. Štramberáci! Vzmužte se a vzchopte se i ve čtvrtek a odevzdejte hlas p. Povondrovi. P. Masaryk chce poslaneckého mandátu použíti, aby tím více mohl vystupovati proti katolíkům.

Štramberská krvi! Vy potomci zbožných katolíků, katolíků horlivých — vy byste měli dát svůj hlas odpadlíkovi a nejúhlavnějšímu nepříteli vašeho náboženství?

Štramberáci, katolíci! Slyšeli jste ho, jak otevřeně vystupuje ve svých přednáškách proti katolické víře?

Štramberáci! Vy byste ho chtěli voliti a býti zrádci na odkazu svých rodičů, víře to katolické?

Štramberáci! Otevřete oči! Kdo jsou ti, co pro něho pracují? Jsou to hodní a věrní katolíci? Hle, celé katolické okolí pohlíží na vás s pýchou a úctou, jak jste si dovedli své víry hájiti. Nuže, ukažte, že jste hodní památky svých dobrých otců a drahých ma­tek katolických a bez ohledu na „pány“ odevzdejte své hlasy p. Povondrovi!

Štramberáci! Ukažte ve čtvrtek, že ve vašich žilách proudí štramberská krev vašich otců, kdy ještě sedávali za tkalcovskými stavy, kteří se řídili vždy heslem: Pro Boha, vlast a národ!

Nuže vzhůru do boje! Štramberáci, katolíci! Na vaši statečnost a neohroženost se těší

Váš rodák, Štramberák

(Noviny zpod Radhoště, roč. IX., č. 21, str. 3, 18. května 1907)

 

Půda pro Masarykovy schůze ve Štramberku bývala velmi horká. Ve velké míře se volebního boje zúčastňoval kopřivnický kaplan P. Martin Chudoba. Ve Štramberku se pak proti Masarykovi vystupoval místní kaplan P. Jan Hrubý. Ten také napadal v Novinách zpod Radhoště Aloise Dreslera, který mu odpovídal v periodiku Lubina.

Masarykova volba poslancem byla volbou historickou. Události volebního roku 1907 značně ovlivnily život na Lašsku i Valašsku na dlouhou dobu. Z celkových výsledků vyplývá, že Masaryk zvítězil v říšských volbách roku 1911 rozhodněji než roku 1907. Zatímco při prvním měření sil získal většinu hlasů teprve v užším kole voleb pouze v osmi místech, o čtyři leta později byl silnější už v hlavním kole voleb v jedenácti místech a jenom ve Štramberku a v Krásně n. B. vyhrál jeho protikandidát.

Své bohaté vzpomínky na Masaryka učitel Alois Dresler zakončil: „Profesor Masaryk měl v kraji na lidi značný mravní vliv. Otevřel jim cestu k novému poznání, lidé začali samostatně myslit. Hospodářsky se za tu dobu hodně změnilo. Dříve alkohol, du­ševní temnota, dnes sociální poměry dosti spořádané a lidé nejsou na tak nízkém stupni jako tehdy. … Dobrá třetina Štramberáků pracuje ve vagonkách, jimž se dříve vyhýbala, aby se ‚nezkazila‘ od socialistů. Dnes jsou Štramberáci sečtělí a šetrní, mnoho jich vůbec ne­pije. Z ustřádaného si přikupují pole a domky, kterých tu od té doby vznikly celé čtvrti. To je vliv Masarykových myšlenek. Chodíval tehdy do chalup a všímal si hospodaření, jak lidé žijí, nabádal je, aby hleděli si polepšit, aby žili jako kulturní lidé. Dnes už by také neuviděl v chalupě, ve světnici králíky a drůbež, jako kdysi tenkrát. Bydlení tehdy a dnes se ani dobře nedá srovnat. Myšlenky Masarykem zaseté padly na úrod­nou půdu. Také klerikálové se za tu dobu změnili. Jsou zcela jinačí, snad je to tím, že ti panáčci nezasahují tolik do politiky jako tenkrát. Dnes jsou pro Masaryka všichni.“

 

Pro roce 1918 vyrostla v bývalém volebním kraji prof. Masaryka řada jeho pomníků a bust, byly po něm pojmenovány školy, náměstí a ulice. Ve Štramberku byl již 6. srpna 1922 odhalen pomník v Národním sadu na bájeplném Kotouči. O vybudování této přírodní galerie se zasloužil lékař a starosta města Adolf Hrstka, horlivý podporovatel umění a turistiky ve Štramberku. Jeho úsilí se neobešlo bez problémů, ale nakonec bylo korunováno ús­pěchem. V Pamětní knize města Štramberka čteme, že „6. srpna 1922 byl Národní sad na Kotouči slavnostně otevřen za veliké účasti místního a okolního obyvatelstva. Byla odhalena busta T. G. Masaryka a Al. Jiráska.“

 

Masarykovu bustu vytvořil sochař Jan Štursa, hleděla z trojbokého jehlanu přímo na Štramberk, který byl dějištěm dramatického volebního zápasu prof. Masaryka a jeho příznivců. Po okupaci Štramberka v roce 1938 byly busty z Národního sadu uschová­ny mimo Štramberk. Ale i tak občané navštěvovali i jehlan bez busty, kladli na pod­stavce svíce, které zářily dlouho do noci. Nakonec Němci i jehlan rozmetali dynamitem.

 

Po válce byla mohyla i s bustou znovu postavena a v září 1945 se konalo slavnostní zno­vuodhalení památníku na Kotouči. Bohužel, konec padesátých a počátek šedesátých let 20. století probíhal ve znamení rozšiřování lomu. Možná vandalismem, možná záměrně byly ničeny i sochy a památníky na Kotouči. Poškozené busty ležely dlouhá léta v depozitáři Okresního vlastivědného muzea v Novém Jičíně. Polovina šedesátých let byla těhotná událostmi směřujícími k rozšíření lomu na úkor města. Úsilí ředitelství lomu a OV KSČ narazilo na hromadný a vytrvalý odpor Štramberáků. Občané vytvořili Výbor na obranu kulturních a hospodářských zájmů města a nevídaným úsilím dosáhli toho, že překa­zili plány tehdejších mocipánů. Ve svých protestech poukazovali na mnohé nešvary, kritizovali činnost a liknavost funkcionářů Městského národního výboru a požadovali nápravu, mnohdy marně. Například v roce 1965 upozorňovali, že byla „neznámými vandaly“ v Národním sadu zničena busta malíře Boh. Jaroňka a „T. G. Masarykovi kdosi dal na krk oprátku“.

V Memorandu občanů města Štramberka ze dne 3. 5. 1967 mj. stálo: „Upozorňujeme při této příležitosti, že také ve Štramberku se tyto ničivé pudy projevily již pustošením Nár. sadu v reservaci na Kotouči, kde jsou barbarským způsobem otloukány pomníky našich národních velikánů. Před okupanty (německými) ukryli občané štramberští i za cenu velikých obětí na životech pomníky Fr. Palackého, B. Smetany. Al. Jiráska, T. G. Masaryka, L. Janáčka aj. do bezpečí a po vítězné revoluci jimi lid znovu s velkou radostí ozdobil své rodné město. Dnes jsou tyto pomníky vystaveny většímu nebezpečí — nelze je totiž uchránit před zlobou vlastních lidí. Je zajímavé, Že nejhůře byly postiženy pomníky na nejvzdálenějším okraji reservace lomu (Jaroněk, Masaryk). Stejně tak překvapila pohotovost MěNV, s níž dal tyto pomníky odklidit do opravy, ze které je občané marně urgují zpět na jejich místa. …“

 

O urychlené dohotovení kopie busty T. G. Masaryka a její znovuinstalaci se zasazovali představitelé polistopa­dového Národního výboru a znovuobnoveného odboru Klubu českých turistů. Kopie busty byla na podstavec instalována počátkem května roku 1991, slavnostní odhalení proběhlo 5. července, autorem kopie je sochař Martin Kuchař.

 

[texty Josefa Adamce „Štramberk a Masaryk“ a „Volební rok 1907“ publikované ve Zpravodaji města Štramberk 3/2004 a 2/2007 a v publikaci Stále na nás hledí (Kopřivnice 2002) upravila Lucie Merhautová, fotografie poskytl Zpravodaj města Štramberk]