Pardubice
Návštěvy města
Masaryk navštívil Pardubice několikrát již před první světovou válkou. Přednášel zde o odkazu J. A. Komenského v roce 1904 či o osobnosti K. H. Borovského v roce 1906. Masarykova osobnost vyvolávala často kontroverzní reakce, a druhá návštěva v roce 1906 způsobila značné rozepře mezi místními organizacemi Sokola a Spolku vojenských vysloužilců.
V pozici hlavy státu Masaryk navštívil Pardubice poprvé ve dnech 23. a 24. září 1922. Na návštěvu se připravovalo celé město a podle dochovaných archivních dokumentů byl Masarykův program na oba dny naplánován do nejmenších detailů. Pardubice byly hlavním bodem prezidentova programu, který však zahrnoval i několik dalších zastávek již po cestě z Prahy. Ze svého sídla se na východ Čech vydal v doprovodu několika ústavních činitelů včetně hlavního představitele prezidentské kanceláře Přemysla Šámala a ministra národní obrany Františka Udržala, který byl Masarykovým osobním přítelem. Delegace vyrazila z Prahy v několika automobilech a před příjezdem se krátce zastavila v Kutné Hoře a Čáslavi. Na hranice Pardubické župy se prezident dostal nedaleko Jankovic, kde byl také uvítán představiteli přeloučského a pardubického politického okresu. Následně se odebral do Přelouče, kde si prohlédl živnostenskou záložnu a pozdravil početný dav přeloučských obyvatel. Neopomněl se také zapsat do pamětní knihy města Přelouče. Dalším zastavením byly Lázně Bohdaneč, do Pardubic výprava jela kolem Kunětické hory, která byla podle pamětníků slavnostně osvětlena. Také příjezd do samotných Pardubic byl pojat velkolepě. V momentě, kdy se kolona automobilů objevila u pardubického zámku, byl zámek osvětlen mnoha elektrickými žárovkami. Světelné efekty provázely prezidenta Masaryka také centrem Pardubic. Patrně nejpůsobivější bylo osvětlení Zelené brány, na které bylo na západním průčelí umístěno velké množství žárovek, které v národních barvách vykreslily prezidentovy iniciály. Slavnostní chvíle podtrhla i ve stejném duchu provedená státní vlajka, která se rozzářila na městské elektrárně. Podél příjezdové trasy do centra Pardubic prezidenta zdravily tisíce obyvatel a slavnostní atmosféru podtrhly také tóny z opery Libuše, které se rozezněly ze Zelené brány.
Prezident vystoupil z automobilu nedaleko hotelu Sochor, kde přijal hlášení místního posádkového velitele a vykonal přehlídku nastoupené setniny. Následně se odebral do hotelu Veselka, kde byl ubytován, povečeřel zde s vybranými hosty a následně přijal několik návštěv. Pro shromážděné obyvatele Pardubic slavnostní den neskončil odchodem hlavy státu do hotelu. Na Wilsonově třídě hrála vojenská hudba a ve večerních hodinách byl ze Zelené brány odpálen ohňostroj.
Druhý den byl pro prezidenta připraven ještě bohatší program, který Masaryk absolvoval z velké části pěšky. Po osmé hodině ráno se odebral z hotelu Veselka skrz dav jásajících obyvatel Wilsonovou třídou na radnici na Pernštýnském náměstí. Před budovou radnice vyslechl chorál, který přednesl pěvecký sbor Pernštýn. V zasedací síni byl slavnostně uvítán starostou města Františkem Váchou za přítomnosti zástupců škol, úřadů či průmyslových podniků. Svůj projev zakončil slovy: „Pane presidente! Město Pardubice váží si svobody, samostatnosti a demokratického rázu drahé republiky a vynaloží vše, aby pod touto šťastnou hvězdou pracovalo všemi silami k svému vzrůstu a rozmachu a ku povznesení republiky! Jako váží si republiky a ji miluje, tak váží si a miluje Vaši vzácnou osobu, tvůrce a prvního představitele svobodné, demokratické republiky Československé a vzdává Vám nejoddanější hold. Nechť zůstane neporušena, roste a kvete naše drahá republika Československá, nechť žije její milovaný president!“ Následoval projev předsedy okresní správní komise Josefa Urbana, načež prezident Masaryk oběma poděkoval a na požádání krátce promluvil z balkonu radnice k veřejnosti shromážděné na Pernštýnském náměstí: „Občané pardubičtí a okolí! Já vám děkuji za tento projev přátelství. Navzájem můžete býti mým příchodem přesvědčeni, že toto přátelství opětuji a stejně k vám chovám. Buďte dále ubezpečeni, že ve své práci pro město a kraj naleznete ve mě pilného a ochotného spolupracovníka. Přeji městu i okolnímu venkovu všecek zdar a slibuji ještě jednou, že podle sil svých práci vaši budu podporovati. Mějte se dobře!“
Z Pernštýnského náměstí se prezident v doprovodu vojenského jezdeckého oddílu odebral na pardubický zámek k prohlídce muzea. Na zámku byl uvítán profesorem Josefem Sakařem, který podle dobových pramenů pronesl následující zdravici: „Pane presidente! Výbor Musejního spolku vděčí co nejuctivěji za vyznamenání, jehož se mu dostává Vaší přítomností v památném pardubském zámku. Prosí, abyste ráčil dobrotivě navštíviti historické síně zdejší, jsa Musejním spolkem, jich majitelem, srdečně pozdraven a upřímně vítán.“ Poté si prezident prohlédl moderní poválečnou bytovou výstavbu a zastavil se také před rozestavěnou budovou sokolovny. I zde byl slavnostně uvítán. Tentokrát měl čest oslovit hlavu státu starosta sokolské jednoty Dr. Lipčík, Masaryk také věnoval podpis do připraveného pamětního listu sokolské jednoty a od budoucí sokolovny se vydal středem početného davu zpět k pardubické radnici, kde se rozloučil se zástupci města. Přibližně hodinu před polednem z Pardubic odjel, následovaly zastávky v Sezemicích, Dašicích a samozřejmě v Udržalově Dolní Rovni. Posledními body prezidentského programu byly zastávky v Holicích a Dobříkově. Na zpáteční cestu vlakem se prezident Masaryk vydal z nádraží v Zámrsku.
Druhé prezidentské návštěvy prezidenta se Pardubice dočkaly v květnu 1929. T. G. Masaryka provázel ministerský předseda František Udržal. Oproti návštěvě z roku 1922 byly přípravy ještě důkladnější, o čemž svědčí i dochovaný program či nařízení Okresního úřadu Pardubice, které bylo s předstihem posláno starostovi každé obce, která ležela na trase prezidentské delegace. Představitelé obcí dostali instrukce, jakým způsobem důstojně vyzdobit trasu a jakým způsobem československého prezidenta pozdravit: „Ve čtvrtek 23. května t.r. vykoná pan president republiky se svojí družinou zájezd do pardubického okresu. [...] Obcí Vaší bude projížděti pan president asi kolem … hodiny dopoledne a žádám proto pana starostu obce, aby ihned učinil veškerá potřebná opatření k slavnostnímu průjezdu obcí. Zejména jest domy a obec ozdobiti prapory, dále pozvati k účasti a utvoření špalíru kolem silnice všechny místní spolky a korporace, správy škol atd. [...] Jest věcí pana starosty obce, aby učinil vše, by průjezd pana presidenta republiky byl uvítán tak, jak si toho zasluhuje pro své zásluhy o náš stát.“
Samotná návštěva začala na hranicích pardubického okresu v dopoledních hodinách 23. května 1929. Předtím prezident společně s doprovodem navštívil Lázně Bohdaneč, kde si prohlédl lázeňský areál. Poté pokračoval kolem Semtína přes Trnovou do centra Pardubic. U mostu přes Labe se k prezidentskému doprovodu připojil přednosta politické správy v Pardubicích Jaroslav Vítek a průvod pokračoval Labskou ulicí směrem k pardubické radnici. Podobně jako v roce 1922 čekalo na prezidenta Masaryka zcela zaplněné Pernštýnské náměstí. V momentě příjezdu se ozvaly ze Zelené brány slavnostní fanfáry a prezidenta pozdravila čestná rota železničního pluku. Před vstupem do radnice byl pozdraven i žačkou třetí třídy pardubické obecné školy, jejíž řeč podle svědectví dojala nejen hlavu státu: „Milovaný pane presidente, drahý tatíčku! Vítám Vás srdečně za pardubické děti, které by nejraději pozdravily Vás všechny osobně. Přejeme Vám, abyste byl stále zdráv a dlouho se ještě těšil z vykonané práce pro naši republiku. My věříme, že dokud Vy jste mezi námi, dotud ještě dobře s námi!“ Masaryk na milá slova reagoval osobitě: „Až já tu nebudu, budete tu zase vy“.
V zasedacím sále pardubické radnice byl prezident slavnostně uvítán starostou města Vojtěchem Znojemským a dalšími zástupci města a regionu. Při té příležitosti se zapsal do pamětní knihy a přijal jako dar vzorky pardubického perníku. Před slavnostním obědem, který byl tradičně připraven v hotelu Veselka, byla na programu ještě vojenská přehlídka v jezdeckých kasárnách. Odpolední program se zpočátku opět nesl ve vojenském duchu. Masaryk zavítal na cvičiště železničního pluku, kde shlédl ukázku výcviku této vysoce specializované jednotky československé armády. Následoval přesun na pardubický zámek, kde se role průvodce ujala osoba na slovo vzatá – František Potěšil. Po prohlídce historické dominanty města se prezidentova cesta odebrala mimo Pardubice na Kunětickou horu. Dále se vydal do Dašic a pak do Dolní Rovně, kde strávil večer v rodinném kruhu ministerského předsedy Udržala. Zbytek prezidentského doprovodu se vydal zpět do Pardubic a přenocoval v hotelu Veselka, aby se druhý den s prezidentem setkal opět v Dolní Rovni. Odtud se prezidentská kolona vydala přes obce Chvojenec a Býšť směrem k Hradci Králové.
Třetí návštěva prezidenta republiky se udála v druhé polovině července roku 1930. Tentokrát však prezident Masaryk nezavítal do východočeské metropole na oficiální návštěvu, naopak doufal, že se mu podaří jeho krátký pobyt v Pardubicích utajit. Jeho cílem totiž byla Dolní Roveň, kam byl pozván jako čestný host na svatbu dcery Františka Udržala. Sám Masaryk požadoval, aby se o jeho cestě do Pardubic nedozvěděla veřejnost a aby nebyla činěna žádná bezpečnostní opatření. I přes Masarykovu žádost nemohly bezpečnostní složky riskovat prezidentovu bezpečnost, na druhou stranu z Prahy přišel do Pardubic příkaz, aby veškerá opatření byla činěna s maximální diskrétností. Prezident dorazil do Pardubic se svým skromným doprovodem včetně dcery Alice nedlouho před osmou hodinou večerní a ubytoval se v hotelu Veselka. Zde ho očekával ministerský předseda Udržal se svými blízkými. Hoteliér Košťál pro prezidenta i jeho hosty připravil soukromou večeři, po které se Masaryk prošel centrem Pardubic. Noc strávil v hotelu, aby se druhý den nedlouho před polednem odebral do Dolní Rovně. Podle policejního hlášení se Masaryk se svatebčany rozloučil nedlouho po sedmnácté hodině, načež odjel trasou přes Holice a Hradec Králové zpět do Prahy. O návštěvě zpětně informoval i pardubický tisk. Vedle podrobné reportáže je uvedena i zajímavost z Masarykovy procházky centrem Pardubic. I když se po městě procházel bez doprovodu, byl dvakrát poznán. Poprvé mu na Palackého třídě zasalutovali tři vojáci a podruhé ho měla na náměstí Čs. legií poznat kolemjdoucí.
Čtvrtý příjezd prezidenta republiky do Pardubic byl opět oficiální. Masaryk totiž převzal patronát nad jednou z největších akcí v dějinách Pardubic – Celostátní výstavou tělesné výchovy a sportu. Prezident dorazil do Pardubic 30. května v podvečerních hodinách a byl slavnostně uvítán na Pernštýnském náměstí. Přenocoval v nově otevřeném hotelu Grand, kde se na jeho počest konala slavnostní večeře pro řadu pozvaných hostů. Druhý den dopoledne byl prezident Masaryk hlavním hostem při slavnostním otevření výstavy, čemuž odpovídala také příprava. Před branou výstavy byla připravena tribuna pro čestné hosty. Akt slavnostního otevření začal v deset hodin přednesením státní hymny a slavnostním projevem prezidenta, v němž mimo jiné řekl: „Vážené a milé shromáždění! Přicházím k vám jako starý Sokol. […] Často se mne lidé táží, jak prý si udržuji zdraví? Velmi jednoduchá odpověď: Sokoluji, sportuji, nebojím se vzduchu, slunka, vody […]. Pochopil jsem, že člověk nežije kvůli legraci, ačkoliv může a má býti vesel a přijímat svět a život v naději. […] Až si plně uvědomíme, že máme býti slušnými lidmi, všichni občané republiky, ať jsme kterékoliv národnosti, […] kterékoliv strany – pak bude lépe a překonáme i těžší a těžké doby.“ Památnou chvíli svými projevy doplnili starosta města a ministr zdravotnictví Franz Spina.
Po slavnostním úvodu Masaryk jako první prošel branou výstaviště a otevřel tak výstavní prostory pro návštěvníky. Jeho první kroky vedly do hlavního pavilonu průmyslového muzea, načež navštívil řadu dalších pavilonů a výstavních prostor. Jedním z nich byl i pavilon města Pardubic, kde prezidentovi východočeskou metropoli představil František Potěšil. Po prohlídce výstaviště následovala krátká cesta přistavenými automobily přes historické centrum Pardubic zpět do hotelu Grand. Na třináctou hodinu zde byl pro pozvané hosty včetně výstavního výboru připraven oběd. Také odpolední část prezidentova pobytu probíhala na výstavišti. Masaryk se společně se svým doprovodem odebral na sportovní stadion, kde shlédl bohatý kulturní program včetně cvičení žáků obecných a měšťanských škol. Pardubice hlava státu opustila kolem 17. hodiny. Cesta do hlavního města probíhala po obvyklé trase přes Lázně Bohdaneč. Na hranicích okresu se s prezidentem rozloučil okresní hejtman a oficiálně tak zakončil Masarykovu poslední návštěvu Pardubic.
[autor textu: Michal Benda, text představuje zkrácenou verzi studie Prezident Masaryk v Pardubicích, fotografie: SoKA Pardubice]
