Město Humpolec se může chlubit krásnou bronzovou sochou našeho prvního prezidenta. Socha tvoří dominantu travnaté plochy Tyršova náměstí, z něho směrem do centra vybíhá ulice, pojmenovaná podle T. G. Masaryka. Autorem pomníku je akademický sochař Vincenc Makovský. Stejnou sochu zhotovil ovšem také pro Mělník a Bystřici nad Pernštejnem
Impozantní bronzová socha o výšce 3,5 metru stojí v parku před funkcionalistickou Medovou vilou, postavenou podle návrhu architekta Josefa Gočára, na mohutném podstavci z žulového kvádru, pocházejícího z lomů u blízké Slavníče. Podstavec, jehož čelní stranu zdobí zlacený nápis T. G. Masaryk, má bezmála 3 metry výšky.
Stejně jako jiné Masarykovy sochy, prošla i tato během 20. století mnohými peripetiemi. Slavnostně odhalena byla v červnu roku 1937. Na oslavu této významné události vystoupil v humpoleckém Spolkovém domě místní vlastenecký pěvecký sbor Čech a Lech. Humpolecký kronikář zapsal k 20. červnu 1937 do městské kroniky: „Tomášovi Garriguovi Masarykovi odhalujeme dnes pomník jako viditelný důkaz vděku a úcty. Skláníme se před jeho životním dílem a děkujeme prozřetelnosti, že vzbudila národu tohoto génia moderní historie, k němuž vděčnost žije a bude žít v srdcích miliónů.“
Již v roce 1940, tedy tři roky po odhalení pomníku, byla socha odstraněna. Jako jiné Masarykovy sochy přežila německou okupaci v úkrytu. Byla totiž tajně sňata v noci z 26. na 27. června 1940 s úmyslem zabránit jejímu zničení. Sochu zachránil se spolupracovníky tehdejší starosta Emil Hrdlička, později nacisty popravený. Nejprve ji ukryli ve sklepě měšťanské školy pod hromadou uhlí. Když úbytkem paliva hrozilo prozrazení úkrytu, přemístili ji do bývalého Beckova hospodářství. Už měsíc na to se do školy nastěhovala složka německého vojska. Ani na novém místě nemohla socha zůstat. Vzhledem k zpřísňujícím se domovním prohlídkám ji znovu přemístili a zakopali do země. Papírově ji nechali zmizet zápisem, podle kterého jako poničená posloužila coby stavební materiál. To bylo v této době hrdinství.
Na své místo se vrátila krátce po osvobození, 27. května 1945. Nebylo to ovšem opět nadlouho. Roku 1950 začal Masaryk vadit, tentokrát našim komunistům, a proto byla podruhé odstraněna a deponována. V roce 1959 sochu uložili do skladu na radnici a žulový podstavec roztloukli na padrť. V pořadí třetí instalace se dočkala až v roce 1968. Ale ani to na dlouho. Za normalizace v roce 1972 se zase stal pomník trnem v oku agilním komunistickým funkcionářům, a byl proto odstraněn potřetí. Pod záminkou plánovaných návazných úprav při stavbě dálničního přivaděče na Tyršově náměstí skončila socha v depozitáři Krajského střediska ochrany památek a přírody v Brně. Na své místo se vrátila, doufejme že již natrvalo, po sametové revoluci. Od té doby bývá vždy na výročí 17. listopadu u sochy vzpomínkové setkání těch, pro které Masaryk trvale něco znamená.
[autor: Vladimír Dvořák, fotografie: Vladimír Dvořák]