Most
Pomník T. G. Masaryka
Působivý pomník T. G. Masaryka v Mostě v severozápadních Čechách byl odhalen 28. října 1935. Mezi iniciátory stavby patřil Igor Jareš z místního Českého městského osvětového sboru. Po dalších diskuzích mezi členy zdejších vlasteneckých spolků a poboček nejrůznějších organizací byl 27. listopadu 1933 ustanoven Výbor pro postavení pomníku T.G.Masaryka v Mostě, jehož myšlenkou bylo postavit takový pomník, aby „na věčné časy byla dokumentována láska, úcta a vděčnost obyvatelstva našeho okresu k zakladateli a tvůrci naší československé republiky“. Prvním předsedou spolku se stal okresní hejtman Antonín Žák, který ovšem záhy onemocněl a činnost spolku se přibližně na rok a půl zastavila.
Opět se rozběhla na začátku roku 1935 pod vedením vládního komisaře města Mostu a místopředsedy spolku JUDr. Vojtěcha Pflegera. V samotném výboru a ve všech jeho komisích se dodržovalo paritní zastoupení českých a německých občanů. Taktéž zápisy ze schůzí byly dvoujazyčné. Z osobností, které ve výboru působily, se namátkou jednalo o zástupce místního školství (profesory mosteckého německého gymnázia Böhma a Wernera, profesora Stögera z českého gymnázia nebo inspektora státních škol Němečka), představitele místní samosprávy (vrchního berního tajemníka R. Reinhardta, prokurátora Dr. Havlíčka, městského archiváře Dr. Oberdörfera), zástupce armády (Podpl. Altmanna, později štb. kpt. Křenka), zástupce českých i německých spolků a další.
Je pozoruhodné, že členové mosteckých buněk některých německých politických stran: křesťanských sociálů, svazu zemědělců a volebního souručenství, si v dopise stěžovali kanceláři prezidenta republiky, že jsou ve výboru nedostatečně zastoupeni. Protest byl členy výboru většinově odmítnut s odůvodněním, že se jedná o nadstranický orgán a nezastupuje jednotlivé politické strany (byť někteří jeho představitelé byli samozřejmě i členy politických stran). Výbor nechal rozeslat 4995 dopisů většinou prosebného charakteru o finanční příspěvek ke stavbě pomníku. Oslovena byla celá řada českých i německých spolků, například Spolek výtvarných umělců Myslbek, Umělecká beseda Mánes, Metznerbund Karlovy Vary a další. Na podporu uvedeného záměru se pořádaly přednášky, divadelní představení, koncerty a sbíhaly se dobrovolné dary od nejrůznějších organizací i od drobných dárců. Samotné město Most přispělo částkou 10.000,- Kčs, Zastupitelský okres Most 5.000,- Kčs, Správa státních lesů Horní Litvínov 2500,- Kč. Mezi dalšími dárci můžeme jmenovat firmu Baťa a.s., Severozápadočeskou župu fotbalovou Č.s.S.F. Most, Jednotu čsl. obce legionářské v Chomutově, Společenstvo krejčí pro Most a okolí, zaměstnance dolu Moravia a další organizace, samosprávy či drobné české, německé nebo židovské dobrodince.
Ne každý ovšem souhlasil s investicí velké finanční částky do stojícího pomníku. Například Obecní úřad v Košťanech nedaleko Teplic sice také přispěl 30,- Kčs do objemu celé sbírky, v dopise ale místní vládní komisař konstatoval, že: „ V době tíživé hospodářské krise, která zvláště doléhá na sociálně slabé obyvatelstvo severočeské uhelné pánve…, nezdá se býti zřízení pomníku činem po stránce sociální vhodný k uctění humanisty tak význačného, jakým prezident T. G. Masaryk jest.“ Dále navrhoval za uvedené peníze postavit v Krušných horách zotavovnu pro hornické děti, nesoucí prezidentovo jméno s tím, že tak „by byla jeho památka daleko lépe uctěna, než neproduktivním pomníkem“.
Částka potřebná k výrobě pomníku byla vybrána za tři měsíce. Po přímém jednání s několika umělci a porovnáváním jednotlivých nabídek byl z úpodnětu technické komise „Výboru pro postavení pomníku TGM v Mostu“ vybrán návrh akademického sochaře Josefa Fojtíka, který již dříve vytvořil pomník v Rakovníku. Honorář za vytvoření pomníku byl určen na 120.000,- Kčs. Pro odlití sochy byla vybrána pražská firma Barták a mramorový podstavec, včetně úpravy okolí, navrhnul mostecký architekt H. Mayer a realizovala firma Burghart. Přípravné práce spojené s odhalením více než tři metry vysoké sochy, která vážila 1500 kg, zajištovali opět dle přísného paritního zastoupení tři čeští a tři němečtí členové výboru. Jako nejvhodnější místo bylo zvoleno rozlehlé Švehlovo náměstí v centru města a do základního kamene byla 10. října 1935 vložena měděná schránka z prstí půdy ze čtyř legionářských bojišť, pamětní mince a československé známky. Celkové výdaje stavby se nakonec vyšplhaly na částku 155.000,- Kčs.
Datum slavnostního odhalení spojené s výročím vzniku republiky bylo mohutně propagováno a na příslušnou slavnost byla pozvána celá řada význačných hostů (a to včetně poslanců za Henleinovu Sudetoněmeckou stranu, která se v této době ještě prezentovala jako státotvorná). Celá akce byla pod protektorátem ministerského předsedy Jana Malypetra, a jak bývalo zvykem, městský úřad v Mostě vydal vyhlášku, ve které žádal majitele domů, aby „bezodkladným provedením nutných oprav fasád domů, nátěrem oken apod.“ zajistili odpovídající zevnější úpravu svých nemovitostí, aby jejich zevnější úprava odpovídala „důstojnosti a velikosti projektovaných oslav“.
Přípravné práce úspěšně vrcholily a přesto, že prakticky od rána vytrvale pršelo, tak v průběhu 28. října 1935 dorazilo do města přes 30 000 lidí z celého okresu. K jakési předehře, a sice koncertu vojenské hudby, došlo již předcházející večer, nicméně hlavní část slavností probíhala pochopitelně až v den 17. výročí vyhlášení republiky československé. V 9 hodin ráno došlo na Švehlově náměstí k přehlídce vojenského pěšího pluku Karla Havlíčka Borovského a následně se na náměstí přesunuly ze shromaždišť české i německé republikánské tělovýchovné a vlastenecké spolky. O hodinu později oznámil trubač začátek hlavní části slavnosti a následovalo vystoupení nejrůznějších pěveckých spolků. Vrcholem byly projevy ministra zahraničí Dr. Edvarda Beneše a ministra bez portfeje Dr. Franze Spiny. Beneš ve své řeči apeloval na jednotu demokraticky smýšlejících Čechů a Němců pod praporem Masarykovým. Zmínil důležitost hájit „nekompromisně demokracii a spravedlnost uvnitř a mír a všecka práva republiky navenek“. Následovala státní hymna a odhalení samotné bronzové sochy. Celá slavnost byla na žádost výboru natáčena filmovou společností „Bertinifilm, Jar. Fisher, Praha“, přítomni byli ale i filmaři pracující pro americkou společnost Paramouth a záběry se dostaly do světa v 82 kopiích.
V Hornickém reprezentačním domě byla na počest význačných hostů podávána „Slavnostní diner“ a u příležitosti slavnostního aktu nechalo město vydat přes 300 medailí s portrétem TGM a pamětním textem, odznaky, ale také pamětní razítka. Péčí výboru bylo rovněž mezi obyvatelstvo, zejména přítomné české i německé děti, rozdáno přes 5000 barevných reprodukcí jediného jezdeckého portrétu TGM od malíře Františka Horníka-Lánského.
Slova Edvarda Beneše o zachování míru se nenaplnila a ironií osudu se monument TGM na mosteckém Švehlově náměstí nedožil ani čtvrtých narozenin. Mnichovský diktát, respektive jeho přijetí československou vládou a prezidentem z konce září 1938, měl neblahý dopad nejen na demokraticky smýšlející obyvatele bývalého československého pohraničí, ale také na zdejší památky na první československou hlavu státu. Po záboru pohraničí byla socha 27. října 1938 sejmuta z podstavce a nejprve uskladněna na dvoře místního muzea. Žádostem z Berouna, Třeště a dalších míst okleštěného Česko-Slovenského státu o odkoupení nebylo vyhověno. Po okupaci zbytku českých zemí byla socha v roce 1940 roztavena pro vojenské účely německé armády.
K obnovení sochy T. G. Masaryka došlo po druhé světové válce a odsunu mosteckého německého obyvatelstva. Jednalo se o přesnou kopii, neboť se sochaři Fojtíkovi podařilo uchovat originální odlévací formu. K novému odhalení došlo 29. září 1946 za účasti několika tisíců lidí a několika poslanců Národní fronty (včetně poslance Václava Chleboráda za KSČ).
Existence staronové skulptury ovšem opět nebyla dlouhá. Komunisté po úplném převzetí moci v ČSR v únoru 1948 postupně odstraňovali viditelné památky na prvního československého prezidenta a s ním spojené ideály. O odstranění sochy bylo na Okresním národním výboru rozhodnuto v roce 1953, ale sejmuta byla až o dva roky později. Následně byla dlouho umístěna ve foyer budovy starého mosteckého muzea, kde vydržela v jakémsi přítmí až do roku 1978. V souvislosti s plošnou likvidací starého Mostu kvůli těžbě hnědého uhlí bylo v této době ONV rozhodnuto o rozřezání sochy a zbytky byly převezeny do Meziboří s cílem využít je pro nově plánovaný monument osvobození. Nicméně materiálu bylo údajně málo a k vytvoření sochy nedošlo. Rozřezané kusy tedy byly převezeny do Bělušic, kde byly v areálu místní věznice uloženy až do roku 1989.
Již krátce po Sametové revoluci bylo zjištěno, že se jedná jen o pouhou jednu třetinu materiálu ze sochy prezidenta Masaryka, ale přesto, i díky iniciativě mosteckých divadelníků, byl založen fond na obnovu sochy. Následný výtěžek finančních prostředků byl ovšem nízký a zbytky monumentu byly následně uloženy v depozitáři Oblastního muzea Most. K obnovení sochy T. G. Masaryka v Mostu došlo až v roce 2014. Myšlenka vznikla tři roky předtím ve Stavebním bytovém družstvu Krušnohor a vedení města ji podpořilo. Na konci února 2012 byla radnicí vyhlášena veřejná sbírka, přispět bylo možno jak do kasiček umístěných na několik míst ve městě, tak elektronicky. Od 1 .3. 2012 do 31. 12. 2013 se vybralo 837 003,- Kč a město dodalo zbylou částku. Nová bronzová socha vyšla na 1,86 milionů Kč. Realizace repliky pomocí dochovaných fragmentů sochy J. Fojtíka z roku 1946 se ujali sochaři Ondřej a Jaroslav Šindelářovi. Slavnostně byla odhalena v těsném sousedství městského divadla, poblíž magistrátu 23. září 2014.
[autor textu: Marek Melša, informace převzaty z fondu „Spolek pro postavení pomníku T. G. Masaryka Most“ uloženém v SOA Most, z publikace Pavla Koukala: Budu se na vás dívat. Osudy pomníků T. G. Masaryka na severu Čech, a z internetových stránek http://www.mesto-most.cz/pomnik-tomase-garrigua-masaryka/d-19456, fotografie: SOA Most, sign. I/D-7 a I/D-118; současná fotografie: Statutární město Most].
