Vsetín

Valašsko je s osobností Tomáše Garrigua Masaryka úzce spjato. Masaryk je poprvé navštívil roku 1905, aby strávil  dovolenou se svou rodinou v letním bytě na Žabárně. Když se měly konat roku 1907 volby do říšského sněmu, rozhodl se kandidovat jako představitel České strany pokrokové za čtvrtý volební obvod českých měst na Moravě, do kterého patřilo také osm valašských měst, mezi nimi i Vsetín. Jeho kandidatura byla oficiálně oznámena v únoru 1907, načež mohl Masaryk se svými spolupracovníky zahájit volební kampaň. Proti němu stáli úředník nemocenské pokladny v Moravské Ostravě Smetana za sociální demokracii a majitel pohřebního ústavu a knihkupec V. Povondra za konzervativce. Povondrovu kandidaturu podpořili strany křesťansko-sociální, katolicko-národní i staročeši.

Svou kampaň začal Masaryk cyklem voličských schůzí ve všech městech volebního obvodu, které se konaly ve dnech 17. března až 7. dubna. Do Vsetína přijel 18. března 1907. Představil se tehdejšímu starostovi Josefu Černockému a pronesl svou kandidátní řeč. V prvním cyklu přednášek se Masaryk soustředil na prezentaci svého volebního programu. Charakterizoval české hospodářské poměry a nastínil svou vizi přetvoření Rakouska-Uherska ve federaci, kde by se mohly české země rovnocenně rozvíjet. Druhý cyklus přednášek se uskutečnil mezi 25. dubnem a 9. květnem. Hlavními tématy byli lokální problémy měst, vztah K. H. Borovského ke katolické církvi a jeho význam pro tehdější dobu, živnostenské otázky i vývoj českého socialismu. Tím docházelo k polemikám s protikandidáty hlavně na stránkách regionálního tisku. Zvláště klerikální Noviny z pod Radhoště se stravěly ostře proti pokrokářům a Masaryka posměšně nazývaly „Masaříkem“.

Volby byly vypsány na 14. května 1907. Žádný z kandidátů nezvítězil v prvním kole. Masaryk získal 31,6% hlasů, Povondra 42,1%. Z užšího kola odstoupil kandidát sociální demokracie Smetana v duchu opozičního boje proti konzervativcům. Smetana v otevřeném dopise, ve kterém oznámil, že nebude dále kandidovat, doporučil svým voličům, aby volili Masaryka. Dne 23. května 1907 v užším kole voleb Tomáš Masaryk zvítězil, přičemž nejvíce hlasů získal právě ve Vsetíně, kam jej z Valašského Meziříčí přivezl Karel Bubela mladší, syn továrníka Karla Bubely, aby se svými příznivci úspěch oslavil v sále Dělnického domu (dnes Besední dům).

Masaryk zajížděl na Vsetín i po svém zvolení poslancem. Například 3. listopadu 1907 se uskutečnila veřejná schůze, na které Masaryk objasnil politickou situaci a informoval o rakousko-uherském vyrovnání. Poté se musel zase rychle vrátit do Vídně. Další schůze proběhla 8. prosince 1907 a Masaryk tentokrát hovořil o starobním a invalidním pojištění. Zasloužil se také o zřízení nového politického okresu Vsetín roku 1909. Do té doby bylo Vsetínsko součástí valašskomeziříčského okresu.

Další volby do říšského sněmu se konaly roku 1911. Masaryk kandidoval opět ve stejném  volebním obvodu. Zpráva o vypsání nových voleb zastihla Masaryka na Valašsku, kde se zrovna chystal zahájit sérii schůzí, které se proto rozhodl pojmout jako začátek své volební kampaně. 9. dubna 1911 přednášel ve Vsetíně, kam se opět vrátil 11. června, tentokrát v rámci oficiálních volebních setkání. Mluvil o okolnostech, které vedly k rozpuštění poslanecké sněmovny a vypsání nových voleb, hospodářské i zahraničně-politické situaci. Ve svých projevech se k Rakousku-Uhersku stavěl kritičtěji než v předchozích volbách. Setkání ve Vsetíně 11. června 1911 bylo jedním z vrcholů volební kampaně. Toho dne se uskutečnil tábor lidu v zahradní restauraci U Vychopňů v Jasenici. Schůzi svolal Karel Bubela a zúčastnili se jí jak Masaryk, tak jeho protikadidát Nábělek za klerikály. Každý z kandidátů pronesl svůj projev, poté došlo k vzájemné výměně názorů. Přesto probíhala celá kampaň kultivovaně. T. G. Masaryk zvítězil 13. června 1911 v prvním kole voleb. Nejvíce hlasů získal opět ve Vsetíně.

[autor: Nikol Moravcová, fotografie Valašské Meziříčí 1907, UTGM]