Vsetín

„ Buďte vítám pane prezidente u nás na Valašsku! Dejž Vám Bůh zdraví a aby se Vám u nás líbilo!“

Těmito slovy přivítaly Noviny z pod Radhoště prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigua Masaryka, který při své prezidentské cestě roku 1924 zavítal i na Valašsko. Celý region znal T. G. Masaryka velmi dobře ze svých dřívějších pobytů, neboť si v tomto malebném kraji zřídil letní byt. Poznal tak problémy místních obyvatel, což mu napomohlo k získání poslaneckého mandátu v Říšské radě právě za valašská města. Svou politickou činností přispěl k rozvoji regionu a získal si tak sympatie většiny místních obyvatel. Není tedy divu, že jeho prezidentské návštěvy byly očekávány s nadšením.

Prezident Masaryk přijel na Vsetín 26. června 1924. Doprovázel jej jeho syn Jan Masaryk a zástupci zemských úřadů. Vsetín byl při této příležitosti slavnostně vyzdoben prapory, květinami a věnci. Cesta, kterou se prezident a jeho doprovod ubírali, lemovala čestná hasičská stráž. Hasiči k poctě prezidenta také vztyčili slavobránu. Oficiální uvítání proběhlo před radnicí na Horním náměstí, kde byl vytvořen čestný špalír a vsetínský starosta Josef Bubela pronesl projev. T. G. Masaryk se poté pozdravil se svými přáteli z období boje o poslanecký mandát továrníkem Karlem Bubelou nebo MUDr. Břetislavem Kalandrou, ale i se svými dřívějšími odpůrci Josefem Svrčinou, náměstkem starosty, či Josefem Černockým, starostou Vsetína z let 1893–1919. Svou návštěvu zakončil slovy: „ Vidím, že Vsetín je už docela jiný, než býval kdysi. Stárnem, stárnem...“ Poté odjel přes Valašské Klobouky do Luhačovic.

Druhá Masarykova prezidentská návštěva Vsetína se uskutečnila 24. června 1928. Předchozí den se zúčastnil svatojánských slavností na Radhošti a ve Vsetíně se zastavil při své cestě do Vizovic. Přijel okolo dvanácté hodiny autem z Valašského Meziříčí a jak uvádí kronika  města „na svých 78 let velmi svižně sestoupil s auta.“ Na Dolním náměstí jej přivítal starosta města Josef Sousedík. Ve svém projevu vyzdvihl pokroky, kterých bylo na Valašsku i ve Vsetíně dosaženo během deseti let od založení Československé republiky. Poděkoval prezidentovi jménem obyvatel Valašska za zásluhy, které kraji prokázal. Popřál mu mnoho zdraví a vyslovil přání, aby setrval v čele republiky co nejdéle. Jménem dětí pozdravila prezidenta žačka Hermínka Zhýbalová, která svou úlohu zvládla výborně a svou řeč pronesla jadrně a zřetelně. Od dělníků z místní továrny na nože dostal Masaryk na památku tzv. sprašný křivák. Jednalo se o nůž s dutou rukojetí obsahující čtyřicet malých křiváčků.

Poté se prezident odebral do Besedního domu, kde byl přichystán slavnostní oběd. Účastnili se jej členové prezidentova doprovodu mimo jiné jeho dcera Alice Masaryková, námětek předsedy vlády Jan Šrámek nebo ministr vnitra Jan Černý. Dále zástupci vedení města, obecních samospráv, úřadů a místní podnikatelé. Pozváni byli i umělci František a Emil Hlavicovi, kteří nedávno Masaryka portrétovali. Ke zpříjemnění atmosféry hrálo kvinteto Sokola, jemuž za vystoupení šel prezident na pódium osobně poděkovat. Po obědě se prezident Masaryk přesunul do prvního patra Besedního domu, aby si na chvíli odpočinul. Místnosti určené k tomuto účelu byly zařízeny zapůjčeným nábytkem z domácností továrníků Bubely a Thoneta.

Před třetí hodinou vyrazil prezident se svým doprovodem do Vizovic a Zlína. Noviny z pod Radhoště informovaly, že „při odchodu p. president srdečně děkoval za milé přijetí. Pan ministr Černý vyslovil spokojenost a překvapení při celém uvítání nejen aranžérům, ale i p. radovi Kadlecovi, neboť uspořádání bylo bezvadné a mělo rychlý chod. Slyšeli jsme  pak v radiu večer, že přivítání na Vsetíně bylo nejlepší toho dne ... Uvítání, jehož se zúčatnilo všechno obyvatelstvo, bylo velkolepé, radost nad příchodem p. presidenta vyznívala stále ve hlučné a srdečné ‘sláva a nazdar‘.“

[autor: Nikol Moravcová]