Kolín
Masarykův most
Středočeské město ležící na Labi prošlo během druhé poloviny 19. století prudkou industrializací. Celé město se výrazně rozrostlo a kromě jiného sílila i potřeba po novém mostě. Na místě středověké dřevěné lávky byl v roce 1878 postaven most železný. Ten však na začátku 20. století přestal vyhovovat jak po stránce technické, tak kapacitní. Objevila se tedy myšlenka postavit most nový. Návrh, podle něhož se v roce 1913 začalo stavět, vyhotovil Antonín Elbel, ale první světová válka stavbu notně zpomalila. Po skončení války byl projekt přepracován architektem Františkem Roithem podle nových technických norem a s přihlédnutím k úpravě železniční trati.
Městské zastupitelstvo původně zamýšlelo most pojmenovat po arcivévodovi Karlu Františku Josefovi – pozdějším císaři Karlovi I. – ale po válce bylo od tohoto záměru pochopitelně upuštěno. V roce 1921 získal stále ještě nedokončený most jméno prvního československého prezidenta. Kolíňané mu někdy říkají také „Starý most“, aby ho odlišili od „Nového mostu“ z 90. let 20. století. Masarykův most byl uveden do provozu 4. června 1927.
Zároveň se stavbou mostu byly zbudovány také jez, plavební komora a vodní elektrárna, která byla v první polovině 30. let včleněna do mostní konstrukce a v níž se činily čtyři Francisovy turbíny. Výsledný 185 metrový silniční most lehce stoupá směrem k centru města a má celkem osm polí o různém rozpětí. První vede nad Podskalskou ulicí, druhé překlenuje plavební komoru, třetí elektrárnu, čtvrté až šesté se klenou nad jezem, sedmé a osmé pole vedou přes železniční trať a silnici. Mostovka se nachází ve výšce jedenácti metrů nad hladinou Labe.
Za druhé světové války byl most poškozen při spojeneckém bombardování Kolína. V 90. letech 20. století prošel celkovou rekonstrukcí a z hlediska statiky by měl být zcela v pořádku. Přesto Město Kolín, jež most do správy před několika lety převzalo od Středočeského kraje, nyní plánuje další postupné opravy – zejména poškozeného zábradlí a mostních pilířů – a také zvelebení vzhledu, který by podle slov starosty Víta Rakušana měl více odpovídat faktu, že se jedná o významnou památku prvorepublikové architektury.
[autor: Jitka Jindřišková, fotografie: Muzeum silnic ve Vikýřovicích a Jitka Jindřišková]
