Masarykův ústav a archiv Akademie věd České republiky - Tomáš Garrigue Masaryk


Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

Vídeň, původní budova univerzity, dnes patří Rakouské akademii věd

Vídeň, původní budova univerzity, dnes patří Rakouské akademii věd

Vídeň, původní budova univerzity, dnes patří Rakouské akademii věd

Vídeň, původní budova univerzity, dnes patří Rakouské akademii věd

Vídeň I - Univerzita

Sonnenfelsgasse 23, 1872–1882

Po maturitě zamýšlel Masaryk pokračovat v studiu na Orientální akademii, které by jej vedlo na diplomatickou dráhu. Akademie však byla otevřena jenom příslušníkům šlechtických vrstev. Masaryk se proto rozhodl pro studium klasických jazyků a filosofie na filosofické fakultě vídeňské univerzity, která tehdy sídlila v Sonnenfelsgasse č. 23 (dnes komplex patří Rakouské akademii věd). Studia Masaryk započal v akademickém roce 1872/73, nejprve si zapisoval především klasickou filologii, která jej však příliš nebavila a z profesorů byl pro něj nejinspirativnější Theodor Gomperz. Navštěvoval i slavistické přednášky Franze Miklosiche nebo přednášky z dějin umění. Od akademického roku 1873/74 se soustředil na studium filosofie, poslouchal přednášky Roberta Zimmermanna a od letního semestru pak nově příchozího Franze Brentana, kterého poté navštěvoval rovněž v jeho bytě v Erdbergstrasse 19 ve čtvrti Landstrasse.

 

V roce 1876 Masaryk obhájil disertační práci O podstatě duše u Platona a po rigorózní zkoušce z filozofie a klasické filologie obdržel 10. 3. 1876 doktorský diplom. V březnu 1879 byl přijat jeho habilitační spis Der Selbstmord als soziale Massenerscheinung der Gegenwart (Sebevražda jako hromadný sociální zjev přítomnosti), který vyšel knižně v roce 1881 u vídeňského nakladatele Carla Konegena, jenž později vydal i jeho další německy psané práce. Profesoři Robert Zimmermann, Theodor Gomperz a Franz Brentano navrhli jeho jmenování soukromým docentem filosofie na vídeňské univerzitě, jímž byl do roku 1882. Jeho působení dnes připomíná busta v arkádách dnešní vídeňské univerzity na Universitätsring 1.

 

[autor: Lucie Merhautová, fotografie: ÚTGM, Jakub Štofaník]