Masarykův ústav a archiv Akademie věd České republiky - Tomáš Garrigue Masaryk


Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

Vídeň, původní budova univerzity, dnes patří Rakouské akademii věd

Vídeň, původní budova univerzity, dnes patří Rakouské akademii věd

Vídeň I - Univerzita

Sonnenfelsgasse 23, 1872–1882

Po maturitě zamýšlel Masaryk pokračovat v studiu na Orientální akademii, které by jej vedlo na diplomatickou dráhu. Akademie však byla otevřena jenom příslušníkům šlechtických vrstev. Masaryk se proto rozhodl pro studium klasických jazyků a filosofie na filosofické fakultě vídeňské univerzity, která tehdy sídlila v Sonnenfelsgasse č. 23 (dnes komplex patří Rakouské akademii věd). Studia Masaryk započal v akademickém roce 1872/73, nejprve si zapisoval především klasickou filologii, která jej však příliš nebavila a z profesorů byl pro něj nejinspirativnější Theodor Gomperz. Navštěvoval i slavistické přednášky Franze Miklosiche nebo přednášky z dějin umění. Od akademického roku 1873/74 se soustředil na studium filosofie, poslouchal přednášky Roberta Zimmermanna a od letního semestru pak nově příchozího Franze Brentana, kterého poté navštěvoval rovněž v jeho bytě v Erdbergstrasse 19 ve čtvrti Landstrasse.

 

V roce 1876 Masaryk obhájil disertační práci O podstatě duše u Platona a po rigorózní zkoušce z filozofie a klasické filologie obdržel 10. 3. 1876 doktorský diplom. V březnu 1879 byl přijat jeho habilitační spis Der Selbstmord als soziale Massenerscheinung der Gegenwart (Sebevražda jako hromadný sociální zjev přítomnosti), který vyšel knižně v roce 1881 u vídeňského nakladatele Carla Konegena, jenž později vydal i jeho další německy psané práce. Profesoři Robert Zimmermann, Theodor Gomperz a Franz Brentano navrhli jeho jmenování soukromým docentem filosofie na vídeňské univerzitě, jímž byl do roku 1882. Jeho působení dnes připomíná busta v arkádách dnešní vídeňské univerzity na Universitätsring 1.

 

[autor: Lucie Merhautová, fotografie: ÚTGM]