17. 6. 1873 náhle zemřel policejní prezident Anton Le Monnier a Masaryk byl nucen si hledat jiné vychovatelské místo; na doporučení Moravana Petra Břetislava Bílky, majitele renomovaného výchovného ústavu pro chlapce (Knabenerziehungsanstalt, Reitergasse č. 17) se stal učitelem nejprve Alfreda a posléze i Maxe Schlesingera, synů Rudolfa Schlesingera, generálního rady Anglo-rakouské banky.
Především Alfred Schlesinger se s ním blízce spřátelil, Masaryk jej v září a říjnu 1876 doprovázel na cestě po Itálii, Alfred s ním zajížděl i do Klobouk za rodiči. Po celá svá univerzitní studia Masaryk bydlel u Schlesingerů, neprve krátce ve Wallfischgasse 8, poté v jejich domě v prvním okrese, v Maximilianstrasse (dnes Mahlerstrasse) č. 7, v jehož druhém patře měl k dispozici vlastní byt, kam si zval své přátele. V létě pobýval se Schlesingerovými také v jejich venkovském sídle v Badenu u Vídně.
[autor: Lucie Merhautová, fotografie: P. Diem]