Vídeň I - Akademický spolek
Schönlaterngasse 7
Tomáš Masaryk byl během univerzitních studií aktivním členem českého Akademického spolku ve Vídni. Jeho členem se stal již coby gymnazista na jaře 1870, kdy se do seznamu členů se zapsal jako Vlastimil Masaryk. Na počátku následujícího roku ze spolku musel vystoupit, protože ještě nebyl vysokoškolským studentem; znovu do něj vstoupil 17. 11. 1872 a členem byl do 3. 11. 1877.
V roce 1870 spolek sídlil v Strobelgasse č. 2 v centru, v blízkosti Štěpánského náměstí (Stephansplatz), v roce 1872 se přesunul do Weihburggasse č. 10 a roku následujícího kvůli finančním problémům krátce užíval jedné z místností Slovanské Besedy. Od 20. 11. 1873 byla spolková místnost v Schönlaterngasse č. 7. Právě zde Masaryk rozvinul své organizační schopnosti, 17. 12. 1873 se svými spolužáky a přáteli Jakubem Všetečkou a Josefem Brandejsem založil řečnicko-literární klub, jehož náplní bylo „šířiti mezi členy svými důkladnou znalost řeči české, její správné užívání v obou řečnickém a literárním“ (Antonín Hořejší, Masaryk v Akademickém spolku, Masarykův almanach 1925, Vídeň 1925, s. 11). Klub uspořádal sedmnáct přednášek, Masaryk zde po třikráte přednášel O dějinách filozofie a o filosofii Hartmannově. Od 3. 5. 1874 do 3. 11. 1875 rovněž zastával funkci starosty, v níž mj. usiloval o navázání spolupráce mezi jednotlivými akademickými slovanskými spolky, rozšiřování knihovny a zlepšení finančních poměrů. Na jeho podnět byly spolkové prostory rozšířeny o studovnu. V dubnu 1874 se účastnil příprav oslav padesátého výročí vydání Kollárovy básnické skladby Slávy dcera, které proběhly 25. dubna, kantátu na Kollárova slova „Hřích je ovšem velký, vražda vzteklá“ složil Arnošt Förchgott Tovačovský. Tento moravský skladatel, profesor, zakladatel (1862) a předseda vídeňského Slovanského zpěváckého spolku zemřel 18. prosince téhož roku a Masaryk se účastnil jeho pohřbu na Ústředním hřbitově v Simmeringu a 17. října 1875 i odhalení pomníku na jeho hrobě.
Masaryk přednášel v Akademickém spolku i později, jako profesor či poslanec. Na agitační schůzi v tzv. 2. kavárně Pratru 1. 11. 1881 promluvil ve prospěch znovuzřízení české univerzity v Praze a 22. 5. 1882 ve slavnostní řeči vítal její založení. Zúčastnil se i přednáškového cyklu pořádaného spolkem v akademickém roce 1903/1904).
[autor: Lucie Merhautová, fotografie: ÚTGM]
