Litovel
Pomník T. G. Masaryka
První návrhy na zřízení pomníku prezidenta osvoboditele v Litovli padly v rámci porad k oslavám v říjnu 1928 na schůzi městského okrašlovacího spolku. Zejména místní intelektuálové a příslušníci městské elity vnímali, že Litovel jakožto většinově české město „nemá dosud žádného pomníku slavného muže českého národa, že se dosud nepostaralo ani o uctění legionářů padlých za světové války, a že se dalo předstihnouti v tomto ohledu sebemenší dědinou na okrese“.
V listopadu téhož roku se na speciální schůzi organizované okrašlovacím spolkem sešlo 29 delegátů z 38 institucí, podniků či místních organizací českých politických stran a byl zvolen komitét pro postavení pomníku. Do jeho čela byl zvolen Otakar Ledvinka, starosta Litovle, a jako čestní předsedové František Bohuslav, okresní hejtman, a Leopold Hampl, starosta nedalekých Střelic. Na schůzi bylo také jednomyslně přijato, že pomník bude postaven před budovou Střelnice v nově zřízeném sadu. Na dalších schůzích začal komitét, i nadále spadající pod okrašlovací spolek, používat název Kuratorium pro postavení pomníku panu prezidentu Masarykovi a usnesl se, že budova Střelnice ponese název Masarykův osvětový dům a bude určena ke kulturním aktivitám města.
Kuratorium se scházelo po celý rok 1929 zejména k jednáním o úpravě místa stavby. Přípravy výrazně neurychlila ani návštěva T. G. Masaryka v Litovli v červnu téhož roku. V únoru 1930 došlo mezi členy k diskuzi, zda neuctít prezidenta spíše postavením nového městského sirotčince, nicméně vyhrál opět pomník. Bylo usneseno, že se uskuteční sbírka mezi průmyslovými podniky, peněžními ústavy, školami, úřady a živnostníky, u kterých se dá předpokládat, že finančně přispějí. V červnu téhož roku určili odborníci předběžnou cenu pomníku na 35 000 Kč. Této částky sbírka ani zdaleka nedosáhla, a tak bylo v hlasování Kuratoriem rozhodnuto, že se stavba odloží na pozdější dobu. I když finanční dary i nadále pozvolna plynuly, členové Kuratoria se scházeli stále méně a méně. K říjnu 1932 měli na svém účtu částkou 14 970 Kč a k dispozici byl ještě fond, který spravovala přímo obec. Následující roky činnost komitétu vyloženě skomírala a ke schůzím docházelo velmi sporadicky, pokud vůbec.
V únoru 1937 se stále úřadující starosta Litovle a předseda Kuratoria Otakar Ledvinka musel ohradit proti výkladům, že celou záležitost brzdí. Během jednání uvedl, že příčinou, proč schůze nebyly svolávány, „byly beznadějně malé částky peněz“, které přicházely a celkově nestačily k realizaci díla. Někteří původní členové Kuratoria již zemřeli, jiní se odstěhovali, a došlo tedy k doplnění jeho stavu. Dále bylo rozhodnuto, že v rámci obce by mělo dojít ještě k jedné sběrné finanční akci. V dubnu 1937 byl novým předsedou komitétu zvolen okresní školní inspektor Cyril Nemeškal.
Výrazným momentem, který opět zvýšil úsilí vybudovat pomník prvního prezidenta v Litovli, byla Masarykova smrt 14. 9. 1937. Na smuteční schůzi Kuratoria pronesl jeho nový předseda: „Nedáme nikdy dohořeti onomu jasnému dílu, kterým září Masarykovo dílo, československý stát, ono ohnisko tvůrčí síly osvobozeného lidského rozumu a srdce. (…) a jemu, svému prvnímu čestnému občanu našeho města vybudujeme památník, který by nám neustále připomínal Masarykův zářivý příklad občanských a lidských ctností.“ Členové se usnesli, že udělají vše proto, aby byl pomník odhalen 28. 10. 1938. Na schůzi se také diskutovalo o konečném umístění, zda bude stát před Masarykovým osvětovým domem (bývalou Střelnicí), na náměstí před radnicí či v hájku u reálného gymnázia. Následně byla realizována nová žádost k dobrodincům o příspěvky v lokálních periodicích a v dopisech místním závodům a spolkům, proběhla také letáčková kampaň mezi obyvatelstvem.
V prosinci 1937 odjelo vedení litovelského Kuratoria do Olomouce prohlédnout si vítězné návrhy ze soutěže o sochu TGM v hanácké metropoli. Zamýšleli, že si jeden z návrhů posléze sami vyberou, a tak se ušetří čas i finance za případné vyhlášení vlastní soutěže. V Olomouci vyhrál akademický sochař Vincenc Makovský a litovelské nadchl návrh, který obdržel druhé místo a byl z dílny sochaře Karla Lenharta. Následně jej kontaktovali a ten s jejich nabídkou vytvořit sochu T. G. Masaryka v Litovli souhlasil.
Stále však nebylo jasné, kde bude pomník postaven. Z důvodu časového presu, ve snaze stihnout říjnový termín, bylo na schůzi koordinované spolu s okrašlovacím spolkem 6. 5. 1938 nakonec rozhodnuto, že bude zhotovena umělecká „bronzová busta prezidenta Osvoboditele na průčelí radniční věže nad deskami padlých“. Busta měla být umístěna nad radničním oknem, mříže v okně měly být nahrazeny znakem města Litovle. Celkové náklady byly vyčísleny na 45 097 korun. Karel Lenhart se ihned pustil do práce a do Olomouce byla odeslána částka 30.000 Kč, z níž 12.000 Kč dostal sochař a 11.500 Kč firma Vulkania, která dílo odlévala. Dalších 6.500 korun bylo vyplaceno firmám vyrábějícím sokl a travertinové desky na obložení části radnice. Zbytek měl být doplacen po vyhotovení. K odhalení pomníku T. G. Masaryka v roce 1938 však nedošlo. Socha byla sice vyhotovena a odlita, vlivem dramatického září 1938 a následných pomnichovských událostí městská rada Litovle objednávku k 30. 11. zrušila. Za okupace byla socha z Olomouce nacisty odvezena neznámo kam a pravděpodobně roztavena, sokl byl zničen na konci války leteckou pumou a z 21 travertinových desek na obložení radnice jich bylo roce 1945 nalezeno pouze sedm.
Po druhé světové válce se Kuratorium pro postavení pomníku, které názvem evokovalo protektorátní instituce, přejmenovalo na Výbor pro postavení pomníku prezidenta osvoboditele TGM. Od května 1946 se Výbor s novým předsedou Karlem Sedlákem pravidelně scházel a jednal se sochařem Lenhartem o odlití nové sochy. Ten posléze zapůjčil do Litovle svůj archiv s podklady k výrobě, sádrový model sochy a překvapivě se vzdal autorského práva. Opět byla zorganizována velká sbírka, která k červenci 1947 vynesla celkově 62 732,90 Kč (přičemž nová cena pomníku byla vyčíslena na 51 000 Kč a další prostředky na montáž). Na podzim téhož roku se Výbor usnesl, že radnice je pro pomník nevhodná a po konzultacích s několika odborníky v čele s akademickým sochařem Makovským bylo vybráno místo u reálného gymnázia. Odlití dle plánů Karla Lenharta provedla firma Dvořáček-Nováček.
V lednu 1948 ukončil Výbor svou činnost a někteří členové se začali angažovat v nově vzniklém Komitétu pro uspořádání odhalení pomníku prezidenta Osvoboditele. Jeho předsedou byl zvolen předseda Okresního národního výboru Josef Veselý, který ihned začal plánovat oslavu se zapojením sokolů, místních legionářů a mnoha českých spolků. Slavnost byla předběžně stanovena na 7. 3. 1948 a plány byly velkolepé. Pozváni měli být Jan Masaryk, Alice Masaryková, Olga Revilliodová, Herbertka Langová, Anna Masaryková, poslanci Joža David, Antonín Gottwald, Vladimír Krajina, předseda ÚNS Ladislav Bláha, rektoři Palackého a Masarykovy univerzity a mnozí další. Ministra Jana Masaryka oslovili zástupci Litovle 15. 2. při jeho návštěvě Přerova. Ministr zdvořile odmítl s tím, že 7. 3. bude v Praze na Staroměstském náměstí v Praze na již ohlášené akci na památku svého otce. Městský národní výbor Litovle se tedy usnesl, že je nutno slavnost přesunout na termín, kdy se ministr bude moct zúčastnit, a byl vybrán 9. květen.
Osud ovšem v neprospěch pomníku i republiky zasáhl znovu. Na konci února přišel komunistický puč a na začátku března Masarykova smrt. Termín odhalení pomníku byl posunut na 28. října a následně byl bez větších veřejných projevů a ohlasů odhalen až v listopadu 1948. S největší pravděpodobností se na dlouhou dobu jednalo o poslední odhalený pomník TGM na území Československa.
Pomník překvapivě přežil 50. léta a stál až do 6. července 1978, kdy byl v časných ranních hodinách sňat jeřábem a umístěn ve sklepení městského archivu. Díky iniciativě členů Občanského fóra byla socha v únoru 1990 vyndána ze sklepení a na novém podstavci u gymnázia odhalena 7. března 1990 v rámci vzpomínkových dní na prezidenta Masaryka v Litovli.
[autor: Marek Melša, informace převzaty z fondu: Kuratorium pro zbudování pomníku T.G. Masaryka Litovel uloženém v SOA Olomouc a z článku: T. G. Masaryk v Litovli, Hanácké noviny 6. 3. 1990, původní fotografie: SOA Olomouc, f. Kuratorium pro zbudování pomníku T.G. Masaryka Litovel, současné fotografie: www.drobnepamatky.cz]
