Univerzita v Lipsku na konci 19. století představovala významné evropské centrum vzdělávání a výzkumu, které bylo vedeno v liberálním duchu a umožňovalo studium i ženám. Masaryk do Lipska přijel v říjnu 1876 s Alfredem Schlesingerem, synem vídeňského finančníka, jehož byl vychovatelem. Zapsal si řadu přednášek a některé profesory navštěvoval také v rámci osobních audiencí, jak to bylo v Německu zvykem. Mezi univerzitními učiteli Masaryk poslouchal přednášky k novověké filozofii Wilhelma Wundta (pozdějšího zakladatele institutu experimentální psychologie), přednášky k psychologii herbartovského filozofa Morize Wilhelma Drobische, dále dějiny materialismu Paula Schustera a noetiku v podání profesora fyzikální astronomie a filozofa Karla F. Zöllnera.
Krátce také navštěvoval přednášky herbartovského estetika Konrada Herrmanna, národohospodáře Wilhelma Georga Roschera a přednášky z řecké gramatiky filologa Georga Curtia. Osobní audience absolvoval u proslulého egyptologa Georga Eberse, nicméně byl zklamán z jeho nacionalismu, dále u filozofa Gustava Theodora Fechnera a zmíněného Drobische a Wundta.
Pobyt na zdejší univerzitě formoval i Masarykovy náboženské obzory. Ještě coby římsky katolík se tu seznamoval s protestantskou teologií. Z lipských protestantských teologů Masaryk četl zejména texty Ernesta Luthardta a Gustava Adolfa Frickeho. Náboženství začal chápat jako vyjádření citu, které má podléhat historické evoluci a zdokonalovat se stejně jako lidstvo v jiných oblastech. Ve stejné době se začal Masaryk věnovat také studiu spiritismu a okultismu.
[autor: Milan Hanyš, fotografie: ÚTGM]