Polička
Pomník T. G. Masaryka
V polovině dvacátých let 20. století začala za hradbami bývalého královského věnného města Poličky vyrůstat nová obytná čtvrť s Masarykovými školami (1927–1928), budovou okresního úřadu (1929–1936), evangelickým kostelem (1937) a moderními činžovními domy. Před Masarykovými školami, postavenými podle projektu architekta Bohuslava Šmída (1885–1982), byl 28. 10. 1931 odhalen pomník T. G. Masaryka z dílny akademického sochaře Josefa Fojtíka (1890–1966), autora Masarykových soch v Rakovníku (1930) a Starém Mostě (1935).
Již v roce 1926 byl zastupitelstvem Osady města Poličky uvnitř hradeb založen fond pro postavení Masarykova pomníku. Krátce po slavnostním otevření Masarykových škol 28. 10. 1928 byl v listopadu 1928 ustaven Sbor pro postavení pomníku T. G. Masaryka, jehož iniciátorem byl poličský starosta Kozel. Sbor zadal vytvoření Masarykovy sochy Josefu Fojtíkovi, který na soše pracoval v letech 1928–1930. V ateliéru mu seděl modelem i sám prezident Masaryk. Pořizovací náklady na sochu se vyšplhaly na 130 000,- Kč, přičemž jejich značná část byla kryta z veřejné sbírky v roce 1930. V předvečer 28. 10. 1931 byl žulový podstavec (260 cm) s bronzovou sochou vysokou 318 cm „iluminován“ (osvětlen) během slavnostní akademie s ohňostrojem. V den 28. října byl uspořádán slavnostní průvod městem, v němž byli k pomníku přivedeni sochař Fojtík a slavnostní řečník prof. Dr. Jiří Klíma z Univerzity Karlovy. Za zpěvu husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci a po projevech přítomných hostů a reprezentantů města byl pomník odhalen. Stal se hlavním výtvarným objektem veřejného prostoru nové republikánské poličské čtvrti. Ze slavnostního odhalení pomníku se dochoval i dobový film, který je uložen ve fondech Národního filmového archivu a Městského muzea a galerie Polička.
Prospekt nad rybníkem Masarykova socha zdobila až do léta 1940. Ještě 28. 10. 1939 bylo navzdory protektorátním úřadům uspořádáno kladení věnců, 25. 7. 1940 však byla bronzová socha sejmuta a následně nejspíše roztavena pro válečné účely. Po válce byla v letech 1946–1948 uspořádána veřejná sbírka na obnovení památníku, únor 1948 ovšem učinil ambicím konec a Masarykovo jméno nechal vymazat i z názvu poličské školy v nové čtvrti. Na uprázdněný podstavec byla v roce 1952 umístěna socha Partyzána sochaře Jaroslava Zeleného (*1909). V březnu 1990 bylo rozhodnutím Ministerstva školství České republiky Masarykovo jméno navráceno do názvu školy a o šest let později opustila z iniciativy Masarykovy školy, poličského muzea a městského úřadu socha Partyzána původní odstavec. Ten byl v pondělí 28. 10. 1996 osazen kopií původní Masarykovy sochy, tentokrát nikoliv z bronzu, ale z hořického pískovce. Provedení nové Masarykovy sochy bylo svěřeno akademickému sochaři Michalu Moravcovi (*1951), který byl v letech 1962–1966 žákem sousední základní školy. Pořízení nové sochy v hodnotě 175 000,- Kč bylo opět financováno převážně sbírkami.
Masaryk sám pobýval v Poličce mezi světovými válkami jen jednou, a to neoficiálně. Poličští však prezidentovi udělili v roce jeho pětaosmdesátin čestné občanství (1935). K prezidentovu odkazu se místní reprezentace hrdě hlásila jak za první a třetí republiky, tak v devadesátých letech, kdy bylo obnovení Masarykova pomníku symbolickým návratem k hodnotám prvního československého prezidenta.
[autor: Martin Jemelka, fotografie: Muzeum Polička]
Poděkování: PhDr. David Junek, Muzeum Polička
