Choceň
Pomník T. G. Masaryka, návštěva města
V letech 1896–1897 byla ve východočeské Chocni postavena budova tzv. Staré školy. Na budově bývalých chlapeckých a dívčích škol, stojící v křížení dnešních ulic Komenského a Mistra Choceňského, byly ve 20. století odhaleny hned dvě pamětní desky, a to legionářům padlým v první světové válce a obětem nacistické okupace. V neděli 11. listopadu 1928 byl před školní budovou a v sousedství zdejšího římskokatolického kostela sv. Františka Serafínského odhalen pomník s bustou prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Město pověřilo vytvořením bronzové busty na kamenném podstavci sochaře Otokara Španiela (1881–1955), autora Masarykových soch v Brně na výstavišti (1928), Zlíně (1939) nebo v Praze v Národním muzeu (1931).
Instalaci Masarykovy busty předcházel spor vedení města s choceňským Občanským klubem, který proti zadání pomníku argumentoval nepřiměřeně vysokými náklady na jeho pořízení a jeho nedostatečně reprezentativním vzhledem. Podle Občanského klubu si prezident Masaryk v Chocni zasloužil sochu v životní velikosti a nikoliv jen bronzovou bustu. Ačkoliv byl prezident osobně pozván k účasti na odhalení pomníku v nově založeném parčíku uprostřed města, v exponovaném termínu desátého výročí založení československého státu se musel z účasti na slavnosti omluvit.
Město Choceň navštívil až 9. července 1929, kdy tu začínala jeho cesta do Vysokého Mýta, Litomyšle a Svitav. Prezidentská delegace, ve které byl i ministr národní obrany František Udržal a senátor Václav Klofáč, přicestovala vlakem do Chocně, kde se zdržela jenom krátce, jelikož v ten samý den ji čekala ještě vojenská přehlídka ve Vysokém Mýtě a návštěva dalších měst.
[autor: Martin Jemelka, fotografie: Martin Jemelka]
