Na začátku 20. století T. G. Masaryk věnoval hodně pozornosti otázce alkoholismu jako závažnému sociálnímu problému a podporoval dobové sílící abstinenční hnutí. Řady vydání se dočkala například jeho přednáška O alkoholismu, kterou proslovil 11. září 1905 v Dělnickém domě ve Vsetíně. Na jaře 1912 jej pozvalo Sdružení dělnických abstinentů, aby přednášel na obdobné téma i ve Vídni. Masaryk pozvání přijal a ve čtvrtek 30. května 1912 před zaplněným sálem v Menacherově hostinci v sedmém vídeňském okrese (Neubaugürtel č. 40) promluvil na téma obrození života dělníkova. Podrobný referát přinesl sociálnědemokratický vídeňský deník Dělnické listy 1. června, uvedl mimo jiné: „Prof. Masaryk pojal otázku abstinence jako jednu z důležitých kapitol obrození českého dělníka a vysvětlil důležitost tohoto hnutí z důvodů vědeckých i praktických. … Ukázal, proč záleží obrozující společnosti na tom, aby alkoholismus byl potřen. Člověk, jenž nepije, jest nesporně silnější a zdravější, jeho výkonnost stoupá. … Alkohol není potravou, nehřeje, není lékem, jest jen škodlivým dráždidlem, a i pivo, jež bývá bráno v ochranu, má jen nepatrnou výživnou cenu, která je úplně v nepoměru k tomu, co za něj platíme.“ Abstinence byla podle Masaryka naprosto vhodná pro moderního pokrokového člověka, jak muže, tak ženu, a alkoholismus byl jeden z nástrojů ovládání mas.
[autorka: Lucie Merhautová]