Dobruška
Návštěvy T. G. Masaryka
Kontakty a vztah T. G. Masaryka k regionu východních Čech sahají už do doby osmdesátých let 19. století. Po přestěhování z Vídně do Prahy v roce 1882 se Masaryk seznámil s Janem Laichterem, rodákem z Dobrušky, který pracoval v Ottově nakladatelství. Oba pánové si velmi důvěřovali a vzájemně se podporovali. Jan Laichter později založil vlastní nakladatelství, a stal se vydavatelem české revue Naše doba. Masaryk byl po léta jejím hlavním redaktorem a úkolem revue bylo informovat o otázkách kulturních, vědeckých i politických a rozšiřovat Masarykovy realistické názory u široké veřejnosti i ve vědecké obci. Spolupráce mezi Laichterem a Masarykem přesahovala hranice pracovního vztahu, a časem se z nich stali přátelé.
Jan Laichter o svém rodném městě často mluvil, jezdíval tam „jakmile se pod Orlickými horami zahrady trochu zazelenaly“. Masaryk se v Dobrušce nejprve zastavil roku 1903 u Laichterů na návštěvu při svém pobytu u Náchoda, kde přednášel v rámci univerzitních extenzí, a velmi se mu zde líbilo. O rok později se již ubytoval přímo v Dobrušce na náměstí, (které po něm v letech 1930–1941 a 1945–1955 bylo pojmenováno) a strávil tři týdny v hotelu Rýdl /čp. 17/ na letním bytě. Kromě přednášek v Náchodě se Masaryk věnoval i procházkám v přírodě a návštěvám kulturních památek. Masarykův pobyt v roce 1904 připomíná pamětní deska ve foyer domu, kde nyní sídlí restaurace U F. L. Věka.
T. G. Masaryk navštívil Dobrušku i ve funkci prezidenta v rámci své cesty po severovýchodních Čechách. Ve dnech 10. až 13. července 1926 se prezident s doprovodem zastavil na 23. zastávkách. V poslední den došlo i na návštěvu Dobrušky. Po krátkých zastávkách v Krčíně, Bohuslavicích a Opočně přijel do města slavnostně vyzdobenou Opočenskou ulicí, kterou lemovali dobrušští Sokolové, při vjezdu na náměstí pak uniformovaní dobrovolní hasiči. Na náměstí jej čekaly krojované děti a svátečně oblečení měšťané. Pan prezident měl na sobě světlý oblek, zazněla hymna, u radnice si vyslechl projev tehdejšího starosty Dobrušky pana Josefa Vaňka a obdržel květiny od místních školaček. Po představení členů zastupitelstva se podepsal do pamětních knih a pokračoval do Solnice a Rychnova nad Kněžnou. Ze zastávky v Dobrušce je dochovaný i krátký film, který natočil filmový štáb doprovázející prezidenta na celé třídenní cestě.
Těsně před odjezdem z náměstí v Dobrušce se k T. G. Masarykovi prodral přes ochranu Josef E. Winter. Náchodské noviny Lidové proudy tuto situaci popsaly takto: „prorazil kordon Orlů…a zadržel pana presidenta…předloživ mu k podpisu nějakou knížku“. Jednalo se o román Žena a domov od Orisona Sweett Mardena, jediné autorizované vydání, které vyšlo o rok dříve v nakladatelství Josefa Vilímka v Praze. Pan Winter měl knihu připravenou pro svou nevěstu jako dárek, zanedlouho se měl ženit. Prezident Masaryk si jej „ostře změřil od paty k hlavě“, chvilku zaváhal, pak se chopil tužky a opravdu vepsal do knihy datum a podpis. Knihu s vlepeným výstřižkem z novin a osobním popisem události věnovala dobrušskému muzeu dcera Josefa Wintera, paní Marie Veselá z Chlumce nad Cidlinou.
[autor: Pavla Skalická, fotografie: Kulturní zařízení města Dobrušky – vlastivědné muzeum]
