Obec při jihovýchodním okraji Prahy, dnes součást městské části Praha 9 se 1468 obyvateli (2015). První zmínka o vsi a tvrzi pochází z roku 1346; ve druhé polovině 16. století zde byl vybudován renesanční zámek, přestavěný v letech 1706–12 ve stylu vrcholného baroka a roku 1806 v klasicistním slohu, a zřízena rozsáhlá obora. V letech 1623–1927 patřil zámek spolu s velkostatkem knížecímu rodu Lichtenštejnů, kterým byl ve 20. letech 20. století zabrán v rámci pozemkové reformy; 1927–37 jej vlastnila rodina Holekova, 1937–46 pražský průmyslník Antonín Kumpera, jemuž byl 1946 zkonfiskován v důsledku protiprávně uplatněné retribuce, 1946–2009 československý, posléze český stát. V roce 2009 navrácen rodině Kumperově a následně (2010) prodán železářské společnosti Pura Vida.
V létě 1919 byl zámek dočasně pronajat od Lichtenštejnů jako letní sídlo prezidenta republiky T. G. Masaryka, jenž zde pak pobýval od konce června do konce července 1919 a posléze tu spolu se svou rodinou a vnučkami Annou a Herbertou strávil i vánoční svátky 1919. Dne 8. 7. 1919 prezident v Kolodějích jmenoval novou vládu Vlastimila Tusara, 16. 7. přijal na zámku všechny její členy a uspořádal pro ně slavnostní večeři.
Letním prezidentským sídlem se pak zámek znovu nakrátko stal v červnu–září 1948 po nástupu prezidenta Klementa Gottwalda. V letech 1948–55 patřil ministerstvu vnitra; na počátku 50. let v jeho sklepeních Státní bezpečnost věznila a vyslýchala prominentní komunistické politiky, obviněné z protistátní činnosti a později odsouzené ve vykonstruovaných politických procesech. V letech 1955–2009 sloužil zámek jako reprezentační objekt československé, resp. české vlády.
[autor: Josef Tomeš, převzato z připravované Encyklopedie života a díla TGM, MÚA]