Londýn – Hotel Kingsley

V roce 1901 Masaryk poprvé v životě navštívil Londýn; bylo mu přes padesát let. Jeho třítýdenní pobyt (17. duben  – 5. květen 1901) byl jistým způsobem útěkem před částečnou společenskou izolací a četnými útoky, jimž musel v Čechách čelit za hilsneriády. Jel se svou dcerou Alicí a čas využil pro návštěvu muzeí, Britské knihovny a k poznávání anglického života, zvláště pak sociální problematiky. Na pozvání anglického lékaře a profesora G. Simse Woodheada přijel do Cambridge a sešel se s profesory Alfredem Marshallem a Jamesem Sullym.

V Londýně, kde se mu zdály náklady nižší než ve Vídni, pobýval s dcerou v hotelu Kingsley v ulici Hart ve čtvrti Bloomsbury, kde žila řada literátů, umělců i vědců. Mimo jiné se scházel s historikem G. P. Goochem a Edith Sellersovou; jeho program byl dost společensky nabitý. Poskytl rozhovor pro Jewish Chronicle, ve kterém byl popsán jako pán štíhlé postavy, učeneckého vzhledu, jenž mluví anglicky „se slušnou plynulostí“. V Anglii si nepochybně odpočinul. Během návratu domů napsal manželce: „V té Anglii mně bylo dobře – nikoho neznat, nic neslyšet o té naší politice atd.! Sotvaže jsme přejeli přes hranici německou, už si mě („Hilsner“) ukazovali! Přece jen Kocourkov!“

V roce 1902 se Masaryk krátce v Londýně zastavil cestou do Spojených států, kde měl na Chicagské univerzitě sérii přednášek. Ubytoval se opět ve stejném hotelu Kingsley v centru Londýna. Chodil studovat do Britské knihovny, kde si připravoval své americké přednášky, navštívil katedrálu svatého Pavla, Westminsterské opatství, Tate Gallery i Národní portrétní galerii. Setkal se se sekretářem unitářské asociace a reverendem W. Copelandem Bowiem, se kterým si korespondoval od počátku roku 1902. Okouzlila ho londýnská doprava: „Londýn je ohromné město, fabrika pro celý svět, jak mraveniště; zajímá mě pozorovat, jak v té spoustě povozů cyklisté jezdí – jednoho jsem viděl, ten by za proplétání kolem ještě dostal cenu. K tomu je klid potřebný! Klid je vůbec pěkná a dobrá věc. Angličané jsou klidni...“ Z nedlouhého pobytu poslal krátký příspěvek do Času nazvaný Londýnské dojmy. Popsal přípravy na korunovaci Eduarda II., srovnal sociální situaci s rokem 1901, zaznamenal zdražení cukru, rozebral náboženské disputace v Hyde Parku a doporučil dílo spisovatelky píšící pod jménem Humphry Wardová.

Do stejného hotelu zavítal i v roce 1915, když tam 18. dubna 1915 poprvé za války přijel na krátkou návštěvu. Jeho přítel, historik William Robert Seton-Watson na něj čekal na nádraží Charing Cross. Vzpomínal, jak nemohl v deštivé noci sehnat zřízence, který by jim pomohl odnést těžký kufr plný knih, jakýsi „vybraný arzenál zbraní, určených pro propagandu“. Seton-Watson zařizoval další schůzky, na kterých Masaryk předával své memorandum The Independent Bohemia, a pomáhal mu ho dále distribuovat. Masaryk tak získával pozornost akademiků, úředníků ministerstev a žurnalistů. V hotelu Kingsley bydlel T. G. Masaryk do 19. května 1915.

[autorka: Dagmar Hájková]