Významná Masarykova návštěva Petrohradu probíhala během jeho válečného exilu. Pro cestu do carského Ruska získal 12. dubna 1917 za svého pobytu v Anglii pas vystavený srbským vyslanectvím na jméno Thomas George Martin. Těsně před odchodem z Anglie získal ještě anglický pas na krycí jméno Thomas George Marsden, v něm jsou vidovány jak jeho cesty z Británie do Ruska, tak později z Ruska do Ameriky. 5. května 1917 ojíždí Masaryk z Londýna o den později opouští skotské město Aberdeen. 14. května přechází přes tehdejší švédsko-ruské hranice v pohraniční stanici Haparanda.
Do Petrohradu přijíždí Masaryk v noci z 15. na 16. května 1917. Ubytuje se u Rudolfa Kratochvíla v centru Petrohradu. Majitel krejčovského závodu mu dává k dispozici svůj byt ve druhém patře domu č. 13 v Morské ulici. Ve velkém přijímacím pokoji si Masaryk zřizuje pracovní kabinet, další pokoj vyhrazuje pro svého tajemníka.
Masarykové aktivity v Petrohradě byly velice různorodé. Velké naděje vkládal v novou vládu vzešlou z únorové revoluce, a hlavně v jejího ministra zahraničí Pavla Miljukova, který ho pozval do Ruska. Situace se pro Masaryka zkomplikovala hned po jeho příjezdu do Petrohradu, Miljukov rezignoval, čím ztratil politickou podporu v složitých jednáních. I tak se však Masaryk pustil do práce. 28. května se účastnil zasedání odbočky Československé národní rady v Petrohradě. Den nato vystoupil v Alexandrovském divadle na shromáždění pořádaném Všeruským spolkem vojenských aviatiků, kde vystoupil vedle francouzského ministra Thomase a belgického ministra Vandervelde. V dalších dnech se Masaryk účastní schůzí Československého spolku či Akademického svazu. V častém kontaktu byl také s vyslanci a zastupitelstvy Británie, Francie, Itálie, Srbska či Rumunska.
3. července 1917 v redakci Čechoslováka uvítal zprávy z bojiště u Zborova, kde se vyznamenaly československé jednotky. Na konci července Masaryk odchází z Petrohradu, přes Mohylev míří na návštěvu jednotek čs. legionářů v Bobrujsku, odkuď pokračuje do Kyjeva a Borispole.
Do Petrohradu se Masaryk ze svých cest vracel v následujících měsících opakovaně. V září-říjnu toho roku zde vystoupil na několika schůzích Odbočky Čs. národní rady; 16. října odtud odjížděl na cestu do Rumunska. A pobýval zde ještě několik dní od 5. listopadu, tedy bezprostředně před bolševickým převratem; následně cestoval do Moskvy.
[autor: Vratislav Doubek]