Jassy

Město na východě Rumunska bylo koncem roku 1917 sídlem rumunské vlády. Masaryk se tam vydal z Petrohradu 16. října 1917. Centrem jeho mise bylo jednání o možnosti nasazení československých jednotek do bojů na rumunské frontě. Tuto variantu prosazovali hlavně Francouzi. 

Po příjezdu do Jassy byl Masaryk uvítán s poctami, které náleželi reprezentantům států. Za nemocného ministerského předsedu Bratianu uvítal Masaryka jeho tajemník, přivítání se však účastnili další ministři a vyslanci spojeneckých států. T. G. Masaryk byl ubytován v paláci ministerstva zemědělství.

Odkaz na jednání a pobyt v Rumunsku se objevil i v Masarykově práci Světová revoluce:

„V Jassích jsem viděl nejen francouzskou misi a ruského velitele, nýbrž také rumunské politické a vojenské náčelníky; měl jsem rozmluvu o situaci s králem a ministrem Bratianem. Také Jonescu byl mně dobře znám a doporučen anglickými přáteli, noví mně byli ministři Duca a Marcescu. Z důstojníků viděl jsem generály Averesca, Grigoresca a j.; zajel jsem totiž na frontu, abych pozoroval stav vojska, a hlavně ovšem také zásobování.“

Problémy se zásobováním a obavy z brzkého pádu rumunské fronty představovaly hlavní překážky proč nedošlo k přesunu československých jednotek na tento front. Jednání však přispěla k navázání osobních kontaktů, které se zúročila po vyhlášení samostatnosti Československa ve spolupráci s Rumunskem.

[autor: Vratislav Doubek]