Moskva
Pobyt T. G. Masaryka 1917/1918
Moskva představovala během pobytu v Rusku na přelomu let 1917 a 1918 vedle Petrohradu a Kyjeva další město, ve kterém se Masaryk opakovaně zdržoval a kam se vracel. Kvůli přednáškám a účasti na schůzích zavítal do Moskvy Masaryk už v srpnu 1917. Další z cest byla organizována narychlo jako útěk z revolučního Petrohradu v říjnu 1917.
10. listopadu (28. října) 1917 Masaryk přijíždí do Moskvy za značně dramatických okolností, které později popisuje v dopise Plechanovovi: „Přijel jsem do Moskvy z Petrohradu dne 28. října v sobotu ráno a odebral jsem se přímo z kurského nádraží na Divadelní náměstí, které právě počali ostřelovati s obou stran. […] podařilo se mně ubytovati se v hotelu Metropol.“
Ještě podrobněji se k této události vrací Masaryk ve Světové revoluci. Poukazuje na fakt, že říjnová revoluce mu značně komplikovala působení v Rusku a nepokoje ho ohrožovaly i přímo na životě: „Byla to opravdu divná náhoda, že jsem se po každé dostal do samého středu bolševických bojů. V Petrohradě bydlil jsem v Morské, poblíž Dvorce, a naproti mně byl telegraf a telefon; o tyto objekty se vedl boj na ulici, ve které jsem bydlil. […] na naléhání Odbočky, aby se mi nic nestalo, měl jsem se přestěhovat do Moskvy. Odpravil jsem se tedy do Moskvy, ale ráno, když jsem přijížděl, nastal boj bolševiků a vojsk Kerenského, a já jsem se nečekaně octl v známém hotelu Metropol, z něhož Kerenského junkeři na rychlo udělali pevnost; prožil jsem v něm šest perných dnů pod obléháním bolševiků. Když junkeři poslední den v noci nepozorovaně odtáhli a druhý den bolševici hotelskou pevnost (hotel byl skutečně velmi solidní, zdivo masivní) vzali, byl jsem zvolen za mluvčího cizinců.“
Z Moskvy pak odjíždí do Kyjeva, odkud se vrací spět do Moskvy až 22. února 1918. 27. února 1918 přednáší Masaryk jeden z posledních veřejných projevů v Rusku. 3. března 1918 odevzdává memorandum pro sovětskou vládu, loučí se s československými vojáky a 7. března 1918 odjíždí přes Saratov, Samaru, sibiřskou dráhou do Vladivostoku.
[autor: Vratislav Doubek, fotografie: ÚTGM, Jana Malínská]
