Smržice

Byl to velký politický vliv starosty obce Smržice a senátora Národního shromáždění republiky Československé Františka Jakubce, jenž bezesporu vedl k tomu, že prezident T. G. Masaryk přijal pozvání F. Jakubce a při své návštěvě Moravy a Hané v roce 1929 se zastavil 16. června toho roku i v obci Smržice. Tato návštěva se uskutečnila během Masarykovy cesty z Bouzova do Židlochovic na jižní Moravě. Podle dobového zápisu v obecní kronice měl do Smržic přijet v 18.35 hod. Prezident Osvoboditel, provázený ministerským předsedou Františkem Udržalem, byl slavnostně přivítán v prostoru mezi školní budovou (čp. 143) a hasičskou zbrojnicí. Starosta Smržic František Jakubec tehdy pronesl tato slova:

„Pane prezidente! Občanstvo této obce Vás radostně vítá a srdečně pozdravuje. Vděčíme Vám za tuto pro naši obec dějinnou chvíli, ve které tak můžeme učiniti a Vám poděkovati za to veliké dílo osvobození a za obezřetné řízení státu a v níž Vám můžeme vysloviti naše vroucí přání, abyste nám byl ve zdraví ještě dlouhá léta zachován. Pane presidente, občanstvo této obce v upomínku na naši obec dovoluje si Vám podati knihu (Janoušek, Vojtěch: Vývoj Smržic v letech 1848–1928, Prostějov 1929), kus historie naší obce, a budeme vám vděčni, když tuto skromnou upomínku laskavě přijměte.“

Žákyně 3. třídy místní obecné školy Ludmila Dvořáková uvítala hlavu státu těmito slovy: „My děti ze Smržic Vás, pane prezidente, u nás co nejsrdečněji vítáme. Máme Vás tu všichni moc rádi. Na důkaz naší lásky Vám podáváme tuto kytici.“ Kytici uvitou z bílých a tmavočervených růží předala T. G. Masarykovi žákyně téže třídy Naděžda Rychlíková. Prezident kytici přijal, obě gratulantky pohladil a podal jim ruku. Jménem legionářů pronesl uvítací projev ruský legionář Gustav Dvořák: „Pane prezidente! My, Tvoje děti, vítáme Tě na naši žírnou Hanou a přejeme Ti v další práci mnoho zdaru.“

Při této příležitosti se Tomáš G. Masaryk podepsal do obecní pamětní knihy. Pero, jímž tak prezident učinil a jež mu podal Jaroslav Sajtl, místní obchodník a člen obecní rady, bylo podle záznamu v kronice uloženo na obecním úřadě, o osudu tohoto pera bohužel v současné době není nic známo. Tento významný akt je historiky obce Smržice (Peterka, Miroslav a kol.: Smržice – příroda, historie, lidé, Smržice 1994, s. 270–271) považován za akt usmíření hlavy státu s obcí, z níž na počátku první světové války vzešla denunciace, která posléze vedla k popravě českého novináře a redaktora Josefa Kotka, jenž se stal obětí rakouské vojenské justice (Ostrava 23. prosince 1914). Pamětní deska Josefa Kotka je umístěna na domě vedle sokolovny (ul. Josefa Kotka č. 178).

[autoři: Aleš Lebeda, Jiří Fiala, fotografie: Aleš Lebeda]