Masarykův ústav a archiv Akademie věd České republiky - Tomáš Garrigue Masaryk


Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

Pohled do expozice

Pohled do expozice

Zámeček. Masarykovo muzeum v Hodoníně

Zámeček. Masarykovo muzeum v Hodoníně

Hodonín

Masarykovo muzeum v Hodoníně

Muzeum má více než stoletou tradicí. Počátky hodonínského muzejnictví byly ovlivněny úspěchem Jubilejní průmyslové výstavy roku 1891 a přípravami na Slovanskou národopisnou výstavu v Praze roku 1895, přičemž jeden z přípravných předstupňů představovala Hospodářská a národopisná výstava v Hodoníně roku 1892. Její úspěch vedl k založení Matice Hodonské, která usilovala o rozvoj středního školství a povznesení kulturního života ve městě a jedním z jejích záměrů bylo i založení národopisného muzea v Hodoníně, jako přirozeném geografickém, hospodářském i osvětovém a kulturním centru moravsko-slovenského pomezí, řečeno slovy současníků „Slováků z obou stran řeky Moravy“. Dalším impulsem k založení Společnosti Slovenského muzea byla společná výstava moravských a slovenských umělců v hodonínském Besedním domě v roce 1902 doplněná o národopisné exponáty. Muzejní stanovy byly vytvořeny v roce 1902, v následujícím roce zveřejněny a po dlouhých průtazích úředně schváleny v roce 1905. U zrodu muzea stály osobnosti Matice Hodonské, profesoři české reálky, sběratelé, některá jména svým působením přesáhla region – Alois Kolísek, Josef Klvaňa, František Kretz, Pavol Blaho, Antonín Paleček… Společnost sbírala předměty, vystavovala je, ale také se věnovala osvětě. Zorganizovala Slovenskou národopisnou výstavu roku 1905, Slovenské večery, společně se Sdružením výtvarných umělců moravských (SVUM) vystavovala r. 1911 v Londýně. V letech 1903–1913 působila v České matiční reálce, potom se přesunula do Domu umělců a Společnost Slovenského muzea se stala členem Sdružení výtvarných umělců moravských se zastoupením ve výboru.

Činnost muzea i SVUM byla přerušena 1. světovou válkou. Muzeum v důsledku vlastnických změn přišlo o část majetku, resp. knižních i sbírkových fondů, problémy s umístěním i s finančním zabezpečením oddalovaly obnovení jeho činnosti po válce. Tomu měla pomoci Krajinská hospodářská a národopisná výstava v roce 1922 pod záštitou prezidenta T. G. Masaryka. Přestože očekávaný finanční efekt se nedostavil, došlo v roce 1923 k novému ustavení muzejního spolku pod názvem Masarykovo muzeum. Činnost spolku se dotýkala Masarykovy osobnosti jen dílčím způsobem, muzeum bylo zaměřeno vlastivědně, hlavně na etnografii a historii, po celou dobu jeho existence byla jeho důležitým tématem česko-slovenská vzájemnost. Neustále se potýkalo s finančními problémy (nákupy sbírek částečně řešilo i úvěrem), a s prostorovými problémy, v jejichž důsledku se často stěhovalo. Jeho expozice v 1. patře budovy dnešního Regionálního centra na Masarykově náměstí v roce 1933 tvořily tři základní tematické celky ze sbírek legionářských, z dokladů o historii Hodonína a z keramiky a lidových krojů. U příležitosti 85. narozenin T. G. Masaryka byla na radnici uspořádána výstava s návrhem přestavby Masarykovy dívčí měšťanské školy na Masarykovo muzeum, ale tento záměr se nikdy neuskutečnil.

Permanentní existenční potíže vedly v roce 1938 k úvahám o předání muzea do správy městského úřadu, ale 2. světová válka vedla k utlumení jeho činnosti na nezbytné minimum. Konec války sbírky přečkaly částečně v suterénu obchodní akademie a hospodářské záložny, 5 členů výboru se konce války nedožilo, z toho 4 byli umučeni pro odbojovou činnost. Po osvobození se výbor vrátil k úvahám o změně spolkového muzea na městské. Definitivní rozhodnutí o převzetí správy muzea městem, resp. tehdejším městským národním výborem bylo učiněno 23. 2. 1948, spolková forma muzea však přetrvala až do 12. 5. 1953, kdy se muzeum stalo zařízením městského národního výboru, přičemž název Městské muzeum užívalo od 31. 12. 1951. Od 2. 7. 1948 muzeum dostalo k dispozici tři místnosti zámečku. Expozice představovala etnografické, numismatické a archeologické sbírky, o rok později přibyla zoologická část. Všeobecně vlastivědné zaměření práce muzea bylo v duchu doby rozšířeno o historii dělnického hnutí. Od 1. ledna 1954 muzeum přešlo do správy okresního národního výboru. V důsledku vytvoření jihomoravské muzejní sítě v roce 1964 vznikl celek se sídlem v Hodoníně, s detašovanými pracovišti v Kyjově, ve Veselí n/M. a ve Ždánicích, v letech 1961–1964 muzeum spravovalo také památník Valy u Mikulčic. Hodonínskému muzeu byla určena specializace na dělnické hnutí, čs. vzájemnost a archeologii. Tomu také odpovídala náplň expozic v divadelním sále Domu osvěty (dříve a v současnosti znovu sál Evropa na Národní tř.) – Život boje a vítězství pracujícího lidu Slovácka (od r. 1966), Historie těžby nafty, lignitu a cihlářství (od r. 1971) a Bojové cesty lidu Slovácka (1975–1988). Během sedmdesátých let se opět změnil název instituce, tentokrát na Muzeum Hodonínska. Jeho program byl doplněn o historii těžby místní nafty a lignitu. Vlastivědné muzeum v Kyjově se zaměřilo na národopis, Městské muzeum ve Veselí nad Moravou na archeologii, Vrbasovo muzeum ve Ždánicích mělo statut detašovaného studijního depozitáře. V roce 1986 muzeum delimitací krajského památkového zařízení získalo do své správy NKP Valy u Mikulčic (dnes Slovanské hradiště v Mikulčicích, NKP), počátkem devadesátých let naopak přišlo o Vrbasovo muzeum, jehož zřizovatelem se stalo město Ždánice.

Navrácení původního názvu v roce 1990 a zbavení se ideologických tlaků s sebou přinesly návrat původního zaměření muzea na dějiny regionu a hlavně na osobnost T. G. Masaryka. Kladnou změnu a účinnou satisfakci pro muzeum, které se po celou dobu své existence potýkalo s nedostatkem vhodných prostor pro svou činnost, znamenalo opravení sídla Masarykova muzea v Hodoníně – barokního zámečku (ve správě muzea od roku 1982, ale oprava v devadesátých letech). 18. května 1997 zde byla otevřena stálá expozice věnovaná T. G. Masarykovi a jeho rodišti. Autorem souborného díla je ak. arch. Petr Fuchs, spoluautory scénáře Irena Chovančíková a Jaroslav Opat. Muzeum pořádá vedle krátkodobých výstav, vzdělávacích a kulturních programů od roku 1991 pravidelně mezioborové semináře s masarykovskou tematikou ve spolupráci s Kabinetem pro studium díla T. G. Masaryka při katedře filozofie FF MU Brno, Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, v. v. i. a dalšími vědeckými pracovišti.

 

[autorka: Irena Chovančíková, ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně, převzato z připravované Encyklopedie života a díla T. G. Masaryka, MÚA]