Ve středu obce se nachází pomník padlým s bustou T. G. Masaryka. Na dvou obdélníkových stupních je umístěn kvádrový podstavec z umělého kamene, na který navazuje část pomníku s broušenou deskou z černé žuly zasazené do kamenného oblouku šedé barvy. Na žulové desce je vyryto bílým písmem patnáct jmen občanů z Ježova padlých v první světové válce i s roky narození a úmrtí. Oblouk pomníku je doplněn nápisem „PADLÝM VE SVĚTOVÉ VÁLCE VDĚČNÍ OBČANÉ“. Z oblouku vyrůstá menší podstavec, po stranách s nečitelnými nápisy, vpředu s reliéfem středního československého státního znaku. Podstavec je zakončen bustou prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Busta s poprsím je ozvláštněna lipovými ratolestmi, malý podstavec vyrytými drobnými letopočty 1918, 1928.
Myšlenka na postavení pomníku vznikla v Ježově zřejmě již v roce 1923, kdy byl pro výstavbu pomníku vytvořen komitét. Úkolu se však nakonec ujal Místní odbor Národní jednoty, který v roce 1928 oslovil kamenosochařství Petr a Navrátil z Kyjova, jež pomník zhotovilo za 4 500 Kč. Do pomníku byla vložena urna s pamětním spisem, který vypracoval učitel obecné školy Josef Nevyjel. Pomník byl postaven v místě na návsi, které bývalo podle kronikáře Josefa Zelinky dříve „útočištěm potulných tlup cikánských a komediantských a obec jej nechala svým nákladem upraviti na vkusnou zahrádku.“
Slavnost odhalení pomníku padlým proběhla 24. června roku 1928 a „vzdor nestálému počasí byla obecenstvem místním i z okolí hojně navštívena.“ V rámci slavnosti sehráli místní ochotníci divadelní představení „Žaluji“. Pomník padlým pak byl ještě ve stejném roce svědkem slavnosti k desátému výročí československé samostatnosti, jak dokládá kronikářův zápis: „Již v předvečer 28. října byla vesnice vyzdobena četnými prapory, které z mnohých domů vlály, pořádán byl lampiónový průvod s hudbou, při němž školní dítky nadšeně provolávaly slávu tatíčkovi Masarykovi, průvod skončil u osvětleného pomníku, kde promluvil p. učitel Jos. Nevyjel. Druhého dne o 2. hod. odp. zase průvod k pomníku, kde promluvil p. odb. uč. Martinec z Kyjova, načež recitace a zpěv školních dítek, sázení lípy jubilejní a pojmenování ostatních líp a sice: lípa jubilejní, Masarykova, padlých a lípa legií. Zapěním nár. hymen slavnost zakončila divadlem školních dětí, hrála se pohádka Zlatý kruh.“ Pomník padlým od té doby zdobil důstojně náves a každoročně se u něj konaly oslavy připomínající prezidentovy narozeniny 7. března či výročí republiky 28. října.
Busta T. G. Masaryka vydržela na pomníku padlým do jara 1940. Tehdy ji podle záznamu kronikáře Štěpána Rajsigla strhli Vlajkaři pod vedením Daňka z Kyjova. Přestože se roztříštila, tehdejší obecní tajemník bustu slepil a schoval v dřevníku obecního úřadu společně i se sto osmdesáti vyřazenými knihami, které měly být odvezeny do papírových mlýnů a tam zničeny.
Masarykova busta byla vynesena z úkrytu a vrácena na své původní místo na pomníku padlým hned 9. května 1945, kdy se slavil v obci Den míru. Dle kroniky „všichni občané shromáždili se u pomníku padlých a odtud odešli v průvodu v čele se státní vlajkou do farního kostela, aby v kostele poděkovali Bohu za skončení válečných útrap a za osvobození vlasti. Po děkovných bohoslužbách byla uspořádána oslava míru u pomníku padlých. O významu událostí v současné době promluvili učitelé: Jaroslav Šmíd, Štěpán Rajsigl, Jaroslav Klein a místní kaplan Josef Kopka. Uprostřed oslav přijela k pomníku kolona ruských aut se sovětskými vojáky, kteří se pak zúčastnili společné oslavy, při čemž byla bouřlivě provolávána sláva Československé republice, přes. dr. E. Benešovi, maršálu J. V. Stalinovi a Rudé armádě.“
U pomníku padlým, který zdobila busta T. G. Masaryka, se opět začali scházet členové různých organizací, školní děti i jednotlivci, aby zde slavili významná výročí spojená s československou státností. Netrvalo však dlouho a nastala jiná doba, která vedla k cílenému zapomnění na prezidenta Masaryka a vyznávala jiné politické a společenské hodnoty. Pomník padlým postupně chátral a upadal v zapomnění a následně se, pravděpodobně v osmdesátých letech 20. století, Masarykova busta na pomníku údajně sama rozpadla. V devadesátých letech došlo k obnovení pomníku padlým i s bustou T. G. Masaryka. Poslední restaurování proběhlo v roce 2021.
[autorka: Hana Sýkorová podle: SÝKOROVÁ, Hana. Pomníky T. G. Masaryka v rodném kraji. Hodonín 2018, fotografie: Hana Sýkorová]