Káhira

Do egyptského hlavního města dorazil T. G. Masaryk s doprovodem vlakem z Alexandrie dne 26. března 1927 odpoledne. Soukromý ráz cesty a odmítnutí všech oficialit byl pro egyptskou stranu jistým zklamáním. Zdejší dvůr po nedávném získaní samostatnosti Egyptského království v roce 1922, hodlal využít každé příležitosti k prezentaci. T. G. Masaryk byl přitom jedním z prvních státníků, kteří navštívili Egypt po vyhlášení nezávislosti, proto byla jeho návštěvě i ze strany hostitelů věnována velká pozornost.   

Ubytován byl v hotelu Mena House, ze kterého měl Masaryk krásný výhled na pyramidy v Gíze. Po večeři na vyslanectví s československým vyslancem Vladimírem Hurbanem a jeho manželkou se vydali do Gízy a strávili téměř dvě hodiny prohlídkou pyramid a sfingy. Další den dopoledne vykonal prezident Masaryk v doprovodu vyslance Hurbana audienci u krále Fu’áda v paláci Abdín. Král následně navštívil T. G. Masaryka na půdě československého vyslanectví. Po obědě s vyslancem se prezident setkal ještě s britským vysokým komisařem, lordem Lloydem. Poté se odebral do hotelu a večer odcestoval vlakem do Asuánu.

Egyptský král Masarykovu návštěvu oplatil 26. června 1929, kdy dorazil na oficiální návštěvu. Na Wilsonově nádraží jej uvítal prezident T. G. Masaryk. Egyptský monarcha byl prvním panovníkem cizího státu, který vykonal oficiální návštěvu v Československu. Před budovou nádraží byly vztyčeny dva stožáry pro egyptskou a československou vlajku a vojsko vytvořilo špalír od nádraží k Národnímu muzeu a od Karlova mostu na Pražský hrad.

Masarykův pobyt v Egyptě byl pochvalně komentován i na stránkách časopisu České Slovo (č. 88, 13. dubna 1927, s. 1–2.):

„Egypt byl zvyklý vídati každoročně návštěvy evropských panovníků. Letos dostalo se mu návštěvy presidenta Československé republiky. Ač přísně neoficiální, budila a budí mimořádný zájem. Listy přinášejí ustavičně zprávy, články a fotografie. Žurnalisté a fotografové hemžili se kolem československého vyslanectví jako včely kolem úlu. Pro naši kolonii byla návštěva zvláště velikou událostí a na nádraží při příjezdu pana presidenta sešli se téměř všichni její representanti.“

Po návštěvách Asuánu a Luxoru se T. G. Masaryk 3. dubna 1927 ještě vrátil do Káhiry, kde strávil několik dní a prohlédl si i její okolí. Prohlídku citadely, bazaru, mešit a hrobů chalífů střídala návštěva nilské přehrady u Káhiry s piknikem a oslava narozenin československého vyslance Vladimíra Hurbana. Nechyběl ani výlet k pyramidám v Gíze, kde tajemník Kučera a René Mladějovská zdolali vrchol Chufuovy pyramidovy, a Sakkáře, kde se vydali ke stupňovité pyramidě krále Džosera a k Serapeu se slavnými býčími sarkofágy. Poslední den strávil Masaryk v káhirských muzeích, prohlédl si Egyptské muzeum na náměstí Tahrír, které zanedlouho nahradilo nové moderní muzeum u pyramid v Gíze a Muzeum islámského umění. Odpoledne dne 7. dubna 1927 se ještě na vyslanectví sešel se zástupci československých krajanů a vydal se do Suezu a následně do Kantary, kde pro něj byl přistaven salonní vlak.

[autorka: Adéla Jůnová Macková]