Strážnice

Myšlenka na vznik pomníku spojeného s osobností T. G. Masaryka vyvstala ve Strážnici už ve dvacátých letech 20. století. Plán byl postavit pomník prezidentu T. G Masarykovi a obětem první světové války. Kvůli nedostatku financí byl tento projekt odkládán a k jeho realizaci mělo dojít až u příležitosti dvacátého výročí vzniku Československa v roce 1938.

Pro umístění pomníku bylo vybráno centrální a reprezentativní prostranství na náměstí Svobody. Ze dvou návrhů pomníku (Antonín Soják a Karel Anděl) byl vybrán projekt sochaře Antonína Sojáka. Náklady na zhotovení se pohybovaly kolem 60 000 Kč. Tyto prostředky pocházely z veřejné sbírky uspořádané ve Strážnici a z darů krajanů z Ameriky.

Bronzový odlitek sochy zhotovila pražská firma K. Bartáka, podstavec a žulové desky pocházel z lomu v Nové Bystřici u Jindřichova Hradce – k jejich převezení však došlo až po delším jednání, kdy už tamní území bylo odstoupeno Německu. Do základů pomníku byla vložena schránka s prstí z bojišť čs. legií, pamětní listina sestavená místním kronikářem Janem Skácelem a tehdejší mince spolu s Masarykovými pamětními medailemi. Slavnost odhalení pomníku měla proběhnout 28. října 1938, z důvodu mobilizace se ale konat nemohla a následující události spojené se zabíráním čs. území akci přesunuly až na 7. března 1939 – den 89. výročí Masarykových narozenin. Ani v tento den ale nebyla slavnost povolena, stejně jako průvody a slavnostní proslovy. Pomník byl na náměstí umístěn a v tichosti odhalen v sobotu 4. března 1939.

Ihned po instalaci pomníku k němu lidé začali dávat květiny a s věncem přišla i deputace legionářů, ovšem v civilním oděvu. V následujících dnech byl pomník doslova zaplaven množstvím květin a věnců. Podobný zájem veřejnosti se opakoval kolem výročí úmrtí T. G. Masaryka v září stejného roku. K odstranění pomníku, jako odkazu na dřívější státoprávní poměry, došlo 8. července 1940. Socha byla dočasně umístěna v depozitáři tehdejšího městského muzea, společně s pamětní deskou sundanou z budovy bývalého piaristického gymnázia.

Po skončení války se při příležitosti 8. výročí Masarykovy smrti – 14. září 1945 – konala vzpomínková přednáška před pomníkem, na kterém byla prozatímně umístěna jen vypůjčená Masarykova busta. Původní socha uložená v muzeu během války zmizela. V roce 1946 objednala obec nový odlitek sochy za 140 000 Kčs. Byl zhotoven během několika měsíců a 14. října 1946 umístěn na původní podstavec na náměstí. Odhalení pomníku se uskutečnilo dne 28. října 1946 za účasti vojáků ze Bzence a místních spolků.

Po únoru 1948 byl pomník z náměstí opět odstraněn a socha byla uschována na zámku. O obnovení pomníku se začalo uvažovat v dubnu 1968. Dne 27. září 1968 byla již ukončena úprava podstavce a socha opět převezena ze zámku na náměstí. Ještě téhož dne večer ale přijeli z Hodonína sovětští důstojníci, kteří viděli ve vztyčení sochy v této době snahu o provokaci. Na náměstí se tak v dalších dnech objevovaly hlídky sovětských vojáků a spekulovalo se o odstranění celého pomníku. K tomuto kroku však došlo až 6. dubna 1978. Jako náhradu navrhla rada městského národního výboru postavení pomníku J. A. Komenského.

O další obnově pomníku T. G. Masaryka se začalo uvažovat až na sklonku roku 1989. K jeho slavnostnímu odhalení došlo 7. března 1990 u příležitosti 140. výročí narození T. G. Masaryka. V roce 2002 objevili dělníci při vyklízení půdních prostor městského úřadu zakládající listinu pomníku a krabičky s hlínou z legionářských bojišť první světové války. Tento nález je dnes uložen v depozitáři městského muzea.

[heslo vzniklo na základě textu: Ivo Vratislavský, Z historie pomníku T. G. Masaryka]