Karlovy Vary
Pobyty v lázních
Lázeňské město v západních Čechách, na soutoku řek Ohře a Teplá; 49 000 obyvatel (2017). Kolem roku 1350 vznikla osada u pramene Vřídla, 1370 zde založeno komorní městečko (původní název Teplé Lázně u Lokte) s tvrzí, 1521 pořízen nejstarší soustavný popis zdejších léčivých pramenů. Od roku 1508 veřejné lázně, od roku 1547 královské město. V 18. století nastal rozvoj místního lázeňství, jež si posléze získalo světovou proslulost; ve druhé polovině 19. století zde vybudovány reprezentativní hotely a kolonády a lázeňské město se stalo evropským společenským a kulturním centrem. Až do 1945 byly osídleny převážně německým obyvatelstvem. V letech 1850–2001 okresní, 1949–60 a od roku 2000 krajské město; 1939–45, 1954– 60 a od roku 1990 město statutární.
K první doložené návštěvě T. G. Masaryka v Karlových Varech došlo těsně před vypuknutím první světové války, v polovině července 1914 (přesné datum není známo), kdy sem nakrátko přijel ze svého prázdninového pobytu v Bad Schandau v Sasku, aby probral nastalou mezinárodní i vnitropolitickou situaci s Antonínem Švehlou, jenž zde pobýval na léčení v lázeňském domě „Belle Aliance“ na Sadové třídě č. 32. Společně se Švehlou se sešel i s poslancem Františkem Staňkem; rozhovoru byl přítomen též novinář a Masarykův spolupracovník Bedřich Hlaváč, pobývající tehdy rovněž v Karlových Varech. Po necelé dva dny trvající návštěvě odjel pak Masaryk zpět do Bad Schandau.
V letech 1923–33 trávil prezident Masaryk v Karlových Varech téměř každým rokem kratší či delší (v průměru čtrnáctidenní) ozdravné pobyty, které nikdy neměly léčebný, ale pouze relaxační charakter. První návštěva v létě 1923 není dokumentárně podchycena, další pobyty se uskutečnily ve dnech: 17. 7.–15. 8. 1924, 22. 7.–18. 8. 1925, 7.–20. 6. 1926, 22. 7.–20. 8. 1927, 18. 7.–1. 8. 1928, 12.–27. 7. 1929, 12.–14. 5. 1930, 16.–23. 6. 1933. Ve všech případech byl prezident ubytován v hotelu „Savoy-Westend“ (dnes sanatorium „Thomayer“ v ulici Petra Velikého čp. 583/16) v těsném sousedství karlovarských lesů, vždy ve stejném apartementu s prostornou terasou v prvním poschodí a obsluhován týmž personálem. Při těchto pobytech ho často doprovázela dcera Alice nebo Olga, někdy i syn Jan. Prezident zde především odpočíval, podnikal procházky po lázeňském centru a vyjížďky na koni do okolních lesů, jejichž cílem bývala lesní kavárna „Svatý Linhart“, kde často poobědval, i výlety do širšího okolí (Jáchymov, Mariánské Lázně). Zároveň se tu scházel s některými předními domácími i zahraničními politiky, především s Antonínem Švehlou, jenž se v těchto lázních každoročně léčil, ale setkával se také s představiteli karlovarské municipality (roku 1930 a 1933 přijal zdejšího starostu Hermanna Jakoba a ředitele lázní Rudolfa Gitschera ve zvláštní audienci a pohovořil s nimi o problémech lázeňského města). Soukromě se stýkal se svými zdejšími osobními přáteli, které zval na čaj či oběd do hotelu „Savoy-Westend“ i na návštěvu do Lán, především s lázeňským lékařem a roentgenologem MUDr. Ignazem Zollschanem, stomatologem MUDr. Martinem Hardenem , jenž se od roku 1924 staral o jeho chrup, s policejním radou JUDr. Adolfem Wotawou či knihkupci manželi Heinischovými. Příležitostně se účastnil i některých společenských a sportovních akcí ve městě (například mezinárodního šermířského turnaje v červenci 1929, konaného pod jeho záštitou). Karlovy Vary a jejich okolí si velmi oblíbil a osobně se snažil přispět k jejich další mezinárodní propagaci. Zvláštní pozornost věnoval i sousednímu lázeňskému městu Jáchymovu. Během svého pobytu v létě 1926 pozval do Karlových Varů tři ministry tehdejší úřednické vlády a jednal s nimi o možnostech dalšího rozvoje obou lázní, především pak o návrhu jejich spojení elektrickou drahou.
Masarykovu osobnost připomínala a připomíná v Karlových Varech třída T. G. Masaryka (1920–1938, 1945–51 a od 1990), busta ve dvoraně hlavní pošty (1945–51, 1968–70, od 1995) a pomník od sochaře Jana Kotka na nároží ulic T. G. Masaryka a Davida Bechera (od září 2007); Masarykovo jméno nesl v letech 1930–38 nový most přes řeku Ohři, spojující centrum města s městskou čtvrtí Rybáře. Masarykovy pobyty v Karlových Varech zaznamenává pamětní deska na někdejším hotelu „Savoy-Westend“ (dnešním sanatoriu „Thomayer“). V sousedním Jáchymově stál v letech 1930–38 Masarykův pomník od Ladislava Šalouna; po Mnichovu, v listopadu 1938 byl z příkazu nacistické administrativy odstraněn a posléze roztaven.
[autor: Josef Tomeš, převzato z připravované Encyklopedie života a díla TGM, MÚA, fotografie: MÚA a Magdalena Sedlická]
