Masarykův ústav a archiv Akademie věd České republiky - Tomáš Garrigue Masaryk


Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

Kolín

Přednášky T. G. Masaryka

Masarykův první kolínský proslov se uskutečnil 28. prosince 1890. Masaryk tehdy vystoupil společně s mladočechem Emanuelem Englem (1844-1907), který byl od roku 1885 poslancem za místní obvod. Řeč manifestovala spojení skupinky realistů s mladočeskou stranou, za níž Masaryk následně na jaře roku 1891 kandidoval do zemského i říšského parlamentu v pošumavském regionu. Masarykovský Čas ve zprávě o kolínském vystoupení referoval o čtyřech stech přítomných, z nichž řádově třetina náležela k návštěvníkům z okolního polabského venkova. Účastníci patřili především k nezávislé inteligenci, domácím statkářům, obchodníkům, řemeslníkům mladších generací a ke studentstvu z Kolína i z okolí. Zpravodaj zmínil i značnou účast židů, kterou označil za „symptomatickou“, neboť „ti, jak známo, dosud drželi při staročeské straně“. Realistické angažmá v mladočeské politice pak podle podání Času „vítáno bylo v Kolíně zvláště upřímně“. Tématem Masarykova proslovu byly příčiny úpadku staročeské strany vedoucí k jejímu rozpadu. Řeč tak otevírala téma vtělené o čtyři roky později do Masarykovy známé publikace Naše nynější krize (1895).

 

6. července 1895 vystoupil Masaryk v Kolíně s proslovem u příležitosti Husova výročí. Jednalo se přitom o první Masarykovu veřejnou přednášku o Janu Husovi a její znění bylo v rozšířené podobě přetištěno v revue Naše doba (a následně i v samostatné publikaci). Text kolínské přednášky se posléze stal základem známé Masarykovy knihy Jan Hus: naše obrození a naše reformace (1896). Podle referenta Času, který o kolínské přednášce podal zprávu, Masaryk ve svém proslovu především sumárně pověděl, co vlastně „chtějí Česká otázka a Naše nynější krize“, tedy Masarykovy klíčové, před nedávnem vydané publikace. Postoj k Husovi prezentovaný v Kolíně zpravodaj interpretoval v tom smyslu, že kostnická hranice podle Masaryka dosud nedohořela, neboť ji stále „živí a oživuje“ naše navracející se a opakující se „lhostejnost k otázkám po posledních pravdách člověka, lhostejnost k posledním a vážným cílům života“.

 

[autor: Milan Scholz, informace převzaty s úpravami a krácením ze studie Scholz, Milan: T. G. Masaryk ve středním Polabí. Devadesátá léta devatenáctého století. ČAS. Časopis Masarykova demokratického hnutí, roč. 31, č. 143, červenec-září 2023, s. 17-28]