Klášterec nad Orlicí
Letní pobyt T. G. Masaryka v roce 1890
Klášterec nad Orlicí je v současnosti obcí s 910 obyvateli (2023) v okresu Ústí nad Orlicí. V době Masarykova letního pobytu zde žilo 1066 obyvatel (1890) a jednalo se o farní ves s čtyřtřídní školou v okresu Žamberk. Na prázdniny do Klášterce nad Orlicí Masarykovi přijeli mezi 21. a 26. červencem 1890. Ubytování nalezli Masarykovi v prvním patře hostince U Holendů (v pozdějších časech U Mostu) nacházejícím se ve středu obce na břehu řeky Divoká Orlice. Z prázdnin se rodina vracela 3. září. Z údajů v Masarykově dobové korespondenci je zřejmé, že Masaryk během letního pobytu minimálně jednou zajel do Prahy (prokazatelně tam byl ve dnech 7. a 8. srpna), a to evidentně především kvůli zařizování ohledně změny bydliště.
Zdrojem poznatků o Masarykově pobytu v Klášterci nad Orlicí je vedle Masarykovy dobové korespondence zejména vzpomínka publikovaná v říjnu 1937 kláštereckým rolníkem, novinářem, spisovatelem a politikem Josefem Dolečkem (1884-1948). Jeho otec s Masarykem během prázdnin roku 1890 často rybařil v Divoké Orlici a vedl s ním četné intelektuálně a politicky laděné rozmluvy. Dolečkova poeticky laděná vzpomínka je líčena neskrývanou optikou místního rodáka a lokálního patriota, obsahuje však zajímavé postřehy. Hostinec, kde Masarykovi bydleli, představoval tehdy podle Dolečkova podání jedinou větší a výstavnější budovu v obci tvořené jinak výhradně „malými bídnými chaloupkami a dřevěnými statečky s malými okénky, povětšinou jen s jednou místností“. Motivy, proč si Masaryk pro letní pobyt zvolil právě Klášterec nad Orlicí a podorlický kraj, spojoval Doleček s českobratrskou minulostí regionu. Odkazoval se na Masarykova dobová vyjádření z rozhovorů s místními písmáky. Jim Masaryk údajně řekl, že přijel na podorlický venkov „poznávat a studovat duši prostého horského, kdysi českobratrského lidu“, a v tomto duchu se zajímal o proslulou písmáckou tradici místních sedláků a chalupníků. Nejlepší příležitost k debatám s nimi poskytovalo již zmiňované rybaření.
Během letního pobytu v Klášterci nad Orlicí Masaryk navštěvoval okolní region. V pramenech zaznamenané cesty mířily do měst Žamberku a Letohradu a okolních vesnic Líšnice a Pastviny. Z pozorování místních poměrů Masaryk vyvozoval nespokojenost s dobovou českou politikou a 1. září napsal Kaizlovi: „Pozoruji tu okolí bedlivě – nejen Žamberk, ale i Kyšperk [Letohrad] a okolní vesnice – nikde není mladočešství specificky grégrovské, ale nespokojenost a přání po III. straně = sjednocení obou stran.“ Právě regionální realita ve východních Čechách Masaryka utvrzovala v přesvědčení, že by on a jeho realističtí souputníci měli ve svém vystupování „podškrtovat realism“, neboť „teď už přece každý k němu může se znáti bez obavy“.
Z korespondence s Karlem Kramářem je zřejmé, že Masaryk měl rovněž v úmyslu navštívit Potštejn, letovisko vyhledávané pražskými intelektuály, kde Masarykovi strávili dvoje prázdniny (v letech 1883 a 1884). Prázdninový pobyt ukončil Masaryk s rodinou 3. září, kdy se zřejmě kvůli deštivému počasí vrátili do Prahy.
Malou připomínkou na Masarykův pobyt je pamětní deska na zdi někdejšího hostince U Holendů. Vznikla roku 1935 na návrh spisovatele a čestného občana Klášterce nad Orlicí Gustava Jaroše (1867-1948, publikoval často pod literárním pseudonymem Gamma). Pamětní deska není však pro kolemjdoucí příliš zřetelná, neboť je umístěna vysoko nad zemí v úrovni prvního patra. Masarykovu přítomnost v obci připomíná též Masarykova základní škola.
[autor: Milan Scholz, informace převzaty s úpravami a krácením ze studie Scholz, Milan: T. G. Masaryk v kraji českých bratří. Prázdniny v Klášterci nad Orlicí roku 1890 a další pobyty v podorlickém regionu (1888-1890) aneb TGM na cestě k české otázce. ČAS. Časopis Masarykova demokratického hnutí, roč. 31, č. 142, duben-červen 2023, s. 2-18, fotografie: Milan Scholz]
