T. G. Masaryk navštěvoval město již před první světovou válkou, ještě jako univerzitní profesor. Měl zde kamaráda z dřívější doby, evangelického faráře Dr. Františka Žilku (1872–1944), který zde působil od roku 1901. Masaryk si Žilku cenil i jako vzdělaného teologa a na jeho kázání jezdil z Prahy na kole.
Jako prezident navštívil Mělník v neděli 25. března 1920. Šlo o soukromou návštěvu u podnikatele Václava Petrželky, který podporoval finančně rodinu Masarykových během první světové války a působil jako spojka na zahraniční odboj. T. G. Masaryk přišel v doprovodu dcery Alice na oběd, kterým chtěli poděkovat za pomoc celé rodině Petrželkových. Před obědem podnikli procházku na návrší Chloumek, ke kostelíku sv. Jana Nepomuckého, odkud je krásná vyhlídka na město a okolí. Po obědě si T. G. Masaryk odpočinul a ve čtyři hodiny odpoledne se vydal na návštěvu mlynáře Františka Kučery na Štampach, aby mu také osobně poděkoval za pomoc během války. Během vycházek se kolem prezidenta sbíhali lidé. O půl desáté se prezident s doprovodem vrátil do Mělníka a následně odjel do Prahy.
Samotné město navštívil prezident Masaryk v den svátku sv. Václava 28. září 1922 u příležitosti druhé slavnosti mělnického vinobraní. Na slavnostně vyzdobeném náměstí Svobody (dnes náměstí Míru) v 15.00 hodin přivítal prezidenta před nastoupenými řadami legionářů a čestnými hosty starosta města Josef Tykal (1877–1952). Prezident z balkonu radnice pozdravil početné návštěvníky slavnosti a sám sledoval slavnost znázorňující dějiny mělnického vinařství.
Jádro této slavnosti tvořilo znázornění příjezdu krále a zakladatele mělnického vinařství Karla IV. s jeho dvorem. Dramaturgie představení pokračovala tím, že Karel IV. ve vizi vidí, jaké osudy čekají město v budoucnosti. Na alegorických vozech předstupují další dějinné události. Po probuzení krále ze snů, se Karel s městem loučí poselstvím: „Za sebe i nástupce své nejbližší slibuji tobě, zemi česká, svou lásku a ochranu. Ale jednou, žel cizinec dosedne na stolec můj a ten od všeho národa mého odvrátí ochrannou dlaň i srdce. 300 let otroctví čeká tebe, národe můj. Ale po třistaleté porobě vrátí se opět správa věcí do rukou tvých. Pak se i ty dožiješ zase chvíle, že vladař vzešlý svobodnou volbou ze synů národa tvého, muž české krve a českých tradic zavítá do zdí tvých a přichýlí k tobě moudré láskyplné srdce své. A to bude, město mé, tvůj nejkrásnější den, tvůj nejradostnější den, až tváří v tvář svému osvoboditeli budeš moci zaplesat Buď zdráv!“ (Lidové noviny, 29. 9. 1922, č. 488, s. 4)
Toto proroctví směrované na osobnost T. G. Masaryka zanechalo na publiku silný dojem. Po skončení oslav se odebral prezident Masaryk na vyhlídku u mělnického zámku a pak do Jungmannových sadů, kde se konala lidová veselice. Prohlédl si novou školní budovu a navštívil sokolovnu. Následně si prohlédl vinice, vrátil se před radnici, kde se rozloučil s obyvatelstvem, a v 18 hodin odjel do Lán.
[autor: Karel Lojka, fotografie: Karel Lojka]