Mělník
Masarykův kulturní dům a socha T. G. Masaryka
Masarykův kulturní dům v Mělníku byl vybudován v letech 1935 až 1936 jako výsledek dlouhodobého úsilí o vznik důstojného centra kultury ve městě. S architekty Josefem Šircem a Bedřichem Zemanem na konečné podobě spolupracoval místní významný architekt Jan Bohuslav Zelený. Budova výjimečná svou koncepcí v duchu funkcionalistického purismu byla zároveň pojata jako památník prezidenta T. G. Masaryka a mělnických občanů padlých v první světové válce.
Vyhotovení monumentální bronzové sochy T. G. Masaryka zadali zástupci Spolku Masarykova kulturního domu několika sochařům počátkem třicátých let 20. století. Své návrhy zaslali akademičtí sochaři Otakar Kozák, Karel Dvořák a Vincenc Makovský. Vybrány byl nakonec návrh od Vincence Makovského.
Odhalení sochy T. G. Masaryka proběhlo při slavnostním otevření Masarykova kulturního domu 28. června 1936. Dlouho se z ní však návštěvníci netěšili. Za protektorátu ji nacisté nechali roztavit a bronz použili pro vojenské účely. Po skončení války chtělo zastupitelstvo města Mělníka sochu do kulturního domu vrátit, ale v důsledku nepříznivé hospodářské situace nemělo město dostatečné finanční prostředky k nákladnému odlití nové sochy. Aby podstavec v kulturním domě nezůstal prázdný, usilovali zastupitelé o získání sádrového odlitku zhotoveného pro odlití původní bronzové sochy. Odlitek byl od Vincence Makovského získán, převezen na Mělník a umístěn na původní čestné místo v hale. Ani tehdy zde však socha nezůstala dlouho. Po nástupu komunistického režimu v únoru 1948 nechali komunističtí představitelé sádrový odlitek odstranit, s odůvodněním, že T. G. Masaryk byl veřejně označen za protinárodního politika. Pracovníci Masarykova kulturního domu uschovali sochu ve skladu vedle jeviště.
Masarykův kulturní dům byl v padesátých letech přejmenován na Kulturní dům kpt. Otakara Jaroše (přes nesouhlas Jarošovy rodiny). Otakar Jaroš byl účastníkem zahraničního vojska v Sovětském svazu během druhé světové války. Padl v boji v bitvě u Sokolova v roce 1943. In memoriam se stal Hrdinou Sovětského svazu. Jarošova matka žila na Mělníku. Socha v životní velikosti kpt. Otakara Jaroše od sochaře Oskara Kozáka byla odhalena před kulturním domem v roce 1958, stojí zde dodnes.
Socha T. G. Masaryka byla opět vystavena až v roce 1968, kdy období pražského jara přineslo krátké uvolnění. Po nástupu normalizace byla socha opět odstraněna a znovu uschována. Na její vystavení si Mělničtí počkali až do sametové revoluce. Tehdy byl sádrový odlitek znovu instalován na původní čestné místo nad schodiště vstupní haly. Po celá devadesátá léta čekala socha na své nové odlití. K němu došlo na začátku třetího tisíciletí, kdy se městské zastupitelstvo rozhodlo nechat znovu vyrobit bronzovou sochu, která se stala symbolem masarykovských ideálů svobody, humanity a demokracie. S touto myšlenkou byla vyhlášena veřejná sbírka a uskutečnila se benefice Mělník k poctě T. G. Masaryka. Díky prostředkům získaným především od mělnických obyvatel město Mělník disponovalo dostatečným obnosem na odlití nové sochy. V roce 2002 byl sádrový odlitek prvního československého prezidenta převezen do Prahy, kde podle něj akademický sochař Antonín Kašpar vyhotovil bronzovou sochu.
Slavnostní odhalení nové sochy T. G. Masaryka se uskutečnilo 11. září 2002 a stalo se velkou událostí města.
[autor: Karel Lojka, fotografie: Karel Lojka, Marta Veselá]
