Návštěva města byla součástí rozsáhlé cesty T. G. Masaryka po Moravě a Slezsku od 17. do 27. června 1924. Během ní navštívil svůj rodný kraj kolem Hodonína, dále Brno, Valašsko, Slovácko i Opavu. Město Znojmo bylo na programu třetího dne, 20. června 1924.
První auta prezidentské kolony dorazila do města ve čtvrt na jedenáct dopoledne, seděl v nich zemský prezident Jan Černý, zemský hejtman Ladislav Pluhař nebo ministr vnitra a pozdější premiér Jan Malypetr. Sám prezident přijel o patnáct minut později, stejně jako jeho doprovod po Vídeňské ulici směrem k náměstí Republiky. Tam ho čekalo první kratší uvítání. Po zastavení a vystoupení z vozu ho pozdravil starosta města Josef Mareš, jeho náměstek Franz Fritz a další političtí a vojenští hodnostáři. Po přehlídce čestné roty prezidenta pozdravily jménem obyvatel dvě žačky, jedna Češka, druhá Němka a předaly mu kytici.
Poté Masaryk zamířil s celou kolonou na Znojemský hrad. Cestu mu lemovaly zástupy lidí. Na hradě byl již oficiálně přivítán, a to starostou, náměstkem a zástupci českých (starosta Hlubokých Mašůvek) a německých (starosta Hevlína) obcí, kteří pronesli krátké projevy. Sám prezident ve svém proslovu upozornil, že se všichni nacházejí ve starém sídle Přemyslovců a nabádal přítomné, aby se řídili jménem tohoto rodu a přemýšleli o problémech a výzvách, jimž Znojemsko čelí:
„My opravdu stojíme na historické půdě Přemyslovců. Program našich českých králů byl dán jejich jménem Přemyslovci, kteréžto slovo znamená přemýšlet, a to si třeba uvědomit. Znám obtíže národnostní, které zde jsou, vždyť jde o věci, které trvají po staletí. Republika může obtíže odstranit, ale my všichni musíme usilovat o obecnou součinnost. My potřebujeme vás, vy potřebujete nás, a tak je to v celé zemi. Naše postavení historické a zeměpisné v Evropě ukládá nám všem, kteří poctivě usilují o zdar našeho státu, abychom v těchto obtížných okolnostech, ve kterých jsme, hodně přemýšleli. V tom smyslu já bych zde zdůraznil, co zde bylo řečeno a co bylo řečeno právem. Chci pokračovati v tendencích Přemyslovců, třebaže je musíme přizpůsobit našim novým poměrům. Ale opakuji, pánové vám všem, že je třeba, abychom s láskou přemýšleli o problémech naší republiky a abychom přemýšleli všichni, nejenom my Čechové, ale i vy, Němci.“ (Cesta demokracie. III, Projevy, články, rozhovory 1924-1928, Praha, 1994, s. 44-45.)
Apeloval i na vzájemnou česko-německou spolupráci a svůj projev shrnul krátce i německy.
Následovala prohlídka muzea, jež mělo v té době na hradě své expozice, a prezident byl podarován speciálně vytvořenou plaketou sochaře Lojzy Budíka. Asi v jednu hodinu odpoledne se přesunul do budovy Besedy na náměstí, kde se naobědval a odpočinul si. Během odpoledne dál přijímal návštěvy. Město opustil kolem páté hodiny. Přes Pontassievskou ulici, Mariánské náměstí a Vídeňskou třídu se vydal zpět do Židlochovic. Tím jeho program toho dne skončil. Při zpáteční cestě byl v Dobšicích zastaven místními lidmi, kteří se s ním chtěli pozdravit a dvě děti – český chlapec a německé děvče – ho podarovaly třešněmi v košících ozdobených národními barvami.
Cestě do Znojma se přikládal velký symbolický význam, protože jihomoravské pohraničí usilovalo po první světové válce o připojení k Rakousku. Bouřlivé uvítání Masaryka tak bylo vykládáno jako důkaz loajality regionu k prezidentovi i republice.
Návštěvu prezidenta z roku 1922 dnes připomíná památní tabule umístěná na hradě, odkud T. G. Masaryk obdivoval údolí řeky Dyje.
Po druhé se prezident Masaryk ve městě zastavil 21. června 1929. Znojmem však jen projížděl cestou do Vranova nad Dyjí, kde měl v plánu prohlídku staveniště monumentální přehradní nádrže. Prezident Masaryk se na několik minut zastavil na Mariánském náměstí a pozdravil shromážděné občany. Pronesl krátký proslov v češtině a němčině, ve kterém vyjádřil spokojenost nad úspěšným soužitím obou národů. Jako dar dostal koš třešní, okurky a sladkou zavařeninu. Následně pokračoval v cestě.
[autor: Filip Drybčák - Jihomoravské muzeum ve Znojmě, fotografie: ÚTGM, Jakub Štofaník]