Alžír

Cestu na sever Afriky zahájil T. G. Masaryk v Marseille, odkud vyplul 15. června 1923 na lodi Timgad. Na lodi měl T. G. Masaryk k dispozici luxusní apartmán se salónem, ložnicí a koupelnou. Cesta měla přispět k rozptýlení a oddychu T. G. Masaryka po náročném období, kdy na jaře 1923 zemřela jeho manželka Charlotte. Prezidenta doprovázel jeho syn Jan Masaryk, osobní tajemník Vladimír Kučera, osobní lékař Adolf Maixner, vrchní policejní inspektor Václav Lehrer, policejní inspektor Maršík a komorník Josef Hůza. Ubytování a přesuny zajišťovala cestovní kancelář Cook.

Dne 17. června v odpoledních hodinách dopluli do Alžíru, kde se ubytovali v hotelu Semiramis. Vladimír Kučera popsal první den po příjezdu v listu svému nadřízenému, kancléři Šámalovi, takto:

„Hotel Semiramis byl pěkný, čistý, dobrá kuchyně, vzorná péče a hlavně dokonalý klid, vysoko nad městem, daleko od tramwayí. Hned odpoledne jsme jeli do Jardin d’Esai a pak údolím de Femme Sauvage domů. Pan prezident byl spokojen, večer přímo veselý. Spal pak dobře. Pana prezidenta doprovází všude komisař civilní stráže Bernard Bartin, velmi inteligentní člověk, bude třeba dát jemu i několika jiným osobám řád. Sám pan prezident si to přál, a jakmile přijedeme, dovolím si podat Vám zprávu, aby se to tentokrát vyřídilo bez průtahů.“ (AKPR, fond KPR, sign. T 987/23, opis dopisu V. Kučery P. Šámalovi dne 25. 6. 1923)

Pro prezidenta Masaryka bylo připraveno několik výletů do okolí, jako například prohlídka města a trhu v Búfaríku (Boufariku). V Alžíru pak nakoupili tropické helmy a plátěné šaty, které jim měly zpříjemnit pobyt. Přes počáteční nesouhlas je nakonec využil i Masaryk. Z Alžíru pokračovali 20. června 1923 v cestě do Constantine.

[autorka: Adéla Jůnová Macková]