Rychnov nad Kněžnou
Návštěvy města
Dějiny vztahu T. G. Masaryka k Rychnovu nad Kněžnou sahají až do roku 1898, kdy jej chtěli na přednášku pozvat místní studenti. Tento nápad se však setkal s odporem, akademici byli v regionálním tisku označováni za vlastizrádce, Masarykovi bylo dokonce vyhrožováno fyzickým násilím. Útoky příznačně obsahovaly i antisemitské výroky – které pak obecně sílily po Hilsnerově aféře let 1899-1900. Myšlenka pozvat Masaryka na přednášku byla znovu diskutována až v roce 1907, tentokrát v místním Vzdělávacím sboru. Reakce byly opět rozporuplné, návrh byl sice většinou přijat, avšak předseda sboru, gymnaziální profesor Hruška, se na protest vzdal své funkce. Masaryk tehdy kvůli zaneprázdněnosti do města nezavítal, okruh jeho příznivců se však rozšiřoval, především v souvislosti s rozvojem pokrokového hnutí a rozšiřováním vlivu realistů. V roce 1907 byl do říšské rady zvolen za českou pokrokovou stranu (tzv. realistickou) nejen Masaryk, ale i profesor František Drtina, a to za volební okres, do něhož patřil i Rychnov nad Kněžnou. 21. února 1909 Masaryk na pozvání Pokrokového klubu pronesl v místním Národním domě dvouhodinovou přednášku o soudobé politické situaci, s důrazem na nedostatky rakouského parlamentarismu a problém jazykového zákona. Přednášku navštívilo na 800 posluchačů z řad Masarykových sympatizantů i odpůrců z Rychnova nad Kněžnou a okolí.
30. října 1918 byl Rychnov nad Kněžnou prvním městem v novém Československu, které udělilo T. G. Masarykovi čestné občanství, a to ještě před jeho návratem do nové vlasti. Návrh byl vznesen dokonce již 15. října, tedy ještě před vyhlášením samostatnosti.
Rychnov nad Kněžnou Masaryk navštívil 13. července 1926 během prezidentské cesty po severovýchodních Čechách. Starosta města František Holoubek informoval o plánu návštěvy v provolání k občanům následovně:
"Přijede v 11.50 hodin od Solnice, kdež dle pokynů pořadatelstva bude již očekáván špalírem obyvatelstva, pojede Velkou Lání a sv. Havelskou ulicí na Staré náměstí, kdež bude uvítán, pak pojede Panskou ulicí a po Novém náměstí do zámku, kdež bude odpočinek, po odpočinku jízda do dvorany Národního domu, kdež jest společný oběd pro předem určené hosty, pak zase jízda do zámku a po odpočinku za příznivého počasí pojede Komenského třídou, Havlíčkovou třídou, Palackého třídou a Smrtkovou třídou přes Slemeno a Synkov do Kostelce n. Orl. Odjezd z Rychnova n. Kn. stanoven jest na 17.25 hod., ale jest možno, že bude o něco dříve. ... Celé město naše, zejména ulice, jimiž pan prezident s družinou projíždí autem, nechť zastkví se v ladné a okázalé výzdobě květinové, zeleni a praporů státních a zemských. Nechť není žádného, jehož dům a jehož okna příbytku by nebyla ozdobena."
Prezident s doprovedem přijel do Rychnova nad Kněžnou čtyřmi automobily, přičemž prezident seděl ve čtvrtém, otevřeném voze. Doprovázel jej ministr zahraničí Edvard Beneš, Jan Masaryk, ministr železnic Jan Říha, generál Viktor Hoppe, součástí doprovodu byli rovněž kameraman, fotograf a novináři (například Ondřej Sekora, který cestu zachycoval slovem i kresbou v Lidových novinách). U nemocnice prezidenta očekávala čestná stráž legionářů, sokolů a hasičů, na Starém náměstí jej uvítal starosta Holoubek a další představitelé města. Na zámku patřícím šlechtickému rodu Kolowratů byl jeho hostitelem hudební skladatel Bohuslav Kolowrat.
Masarykovu návštěvu připomíná pamětní deska, která byla 28. října 1928 slavnostně umístěna na průčelí budovy Obecního úřadu, čp. 58 na Starém náměstí, které za první republiky a v letech 1945-1951 neslo název náměstí T. G. Masaryka. Deska byla odstraněna 26. června 1940, po válce byla opět instalována. V roce 1952 byla na příkaz komunistických orgánu sňata a nahrazena nejprve dřevěnou deskou s portrétem J. V. Stalina a posléze podobiznou Klementa Gottwalda. Obnovena byla v roce 1990.
9. dubna 1939 bylo na Štemberkově tříde na počest a památku zesnulého prezidenta vysázena dorostem ČSČK rychnovských škol stromořadí čtyřiceti javorů.
V Památníku Karla Poláčka, který je spolu s Regionálním židovským muzeem umístěn v budově bývalé synagogy, je uchován také Řád T. G. Masaryka, který byl Poláčkovi udělen in memoriam 28. října 1995 prezidentem České republiky Václavem Havlem.
[autor: Josef Krám, zpracováno na základě jeho Průvodce Rychnovem nad Kněžnou, fotografie poskytl Josef Krám]
