Frýdek-Místek
Busta T. G. Masaryka
Dne 12. prosince 1928 se v kavárně Radhošť ve Frýdku konala ustavující valná hromada Spolku pro postavení pomníku Tomáše Garrigua Masaryka. Předsedou spolku se stal školní inspektor Antonín Hrozek. Počítalo se s tím, že náklady na pořízení pomníku mohou dosáhnout až k 50 000 korunám, které se měly shromáždit prostřednictvím darů a sbírky mezi občany. V dubnu 1929 byl z několika došlých návrhů vybrán návrh profesora Mařatky. Údajně proto, že „profesor Mařatka je patrně nejlepší ze současných žijících sochařů a jeho Masarykova busta není jen pouhou fotografií, byť představuje věrnou podobu, ale navíc ukazuje Masaryka jako filozofa“. Celkový účet za pomník se nakonec vyšplhal takřka ke čtyřiceti tisícům korun, největší díl z této sumy ukrojila částka za bustu (15 000) a za kámen (17 000).
Pomník se nachází na třídě T. G. Masaryka nad křižovatkou s ulicí Jiráskovou, odhalen byl symbolicky v den státního svátku 28. října 1929 a místní tisk o slavnosti referoval takto:
„Již po 9. hodině ráno hrnuly se zástupy lidu ze všech ulic města Frýdku i z Místku a blízkého okolí na Wilsonovu třídu, kde stojí pomník. Ve tři čtvrti na 10 hod dostavilo se vojsko, přišli zástupci úřadů a korporací, spolky a školní děti. Přesně v 10 hod zahájil předseda spolku pro postavení pomníku vzletným proslovem slavnost, načež starosta města Frýdku (dr. Dokulil) uvítal přítomné a pronesl řeč, v níž naznačil význam pomníku pro naše město. Slavnostní řečník (prof. Tlapák z Moravské Ostravy) pak nadšenými slovy promluvil o panu prezidentu Masarykovi a o jeho osvobozeneckém díle. Všichni přítomní vyslechli řeč s hlubokým dojmem. Okresní hejtman (dr. Cichra), jednatel spolku a brigádní generál (Slunečko) stručně, ale jadrně projevili radost nad postavením pomníku v našem městě. Vznešený byl dojem při odhalení pomníku. Tak mnohé oko se zarosilo. Podobné chvíle zažije člověk jen zřídkakdy ve svém životě, a proto zůstanou dlouho v dobré paměti. Starosta potom převzal pomník do správy města. Vojsko vzdalo pomníku čest a vojenská hudba zahrála fanfáry a národní hymny. Nakonec defilovalo vojsko před pomníkem a hodnostáři, po nich spolky a školní děti. Po rozchodu koncertovala vojenská hudba v protějším parku Komenského, při čemž mnoho lidí přispělo různými obnosy na úhradu zbytku nákladu na pomník. Účast obecenstva byla imposantní a to nejen z obou měst, ale i z blízkého okolí. Frýdek nezažil nic podobného od převratu.“ (Frýdecko-místecký kraj, 2. listopadu 1929)
V roce 1939 busta dráždila část místního německého či proněmeckého obyvatelstva, několikrát čelila útoku neznámého vandala, proto německý starosta Frýdku Pindur vyzval místní organizaci Národního souručenství, aby sochu odstranila. Stalo se tak v srpnu 1939. O jejím dalším osudu je málo spolehlivých informací. Busta byla údajně nejdříve umístěna v budově Občanské záložny, později byla podle městské kroniky zakopána na dvoře (snad městského) úřadu, proto unikla osudu jiných bust, které byly úředně odevzdány a následně zničeny. Dne 17. června 1945 byla při národní slavnosti opět instalována na svém původním místě. Po roce 1948 byla znovu odstraněna a opětovně instalována byla v červnu 1968, následně došlo opět k tichému odstranění. Zatím poslední znovuodhalení se konalo 28. října 1990.
[autor: Tomáš Adamec, SOkA Frýdek-Místek, fotografie: SOkA Frýdek-Místek]
