Javorník
Pamětní deska
Soužití Čechů a Němců v městě Javorníku za první republiky mělo podobu kyvadla, které se vychylovalo podle intenzity nacionalistických vášní ve společnosti. Protesty proti začlenění do Československé republiky počátkem 20. let vystřídala povinná úcta k stařičkému prezidentu T. G. Masarykovi v druhé polovině 30. let až po jeho zavržení při henleinovském puči v září 1938.
Městská rada v Javorníku udělila T. G. Masarykovi 28. 2. 1935 čestné občanství, podobně tak učinila v rámci oslav prezidentových 85. narozenin i jiná města. Ovšem již v květnu Henleinova Sudetoněmecká strana, reprezentující doposud skrytě zájmy Hitlera a nacistické strany, vyhrála parlamentní volby; v samotném Javorníku pro ni hlasovalo bezprecedentních 4600 voličů! Ti uvažovali ve vztahu k československé státnosti v kategoriích „my“ a „oni“. Až na jednu výjimku. Oslava Masarykových narozenin byla přece jen spojena s konkrétní zásluhou a lokální událostí.
Když byla v Javorníku roku 1935 dokončena rekonstrukce radnice, přispěl na úhradu nákladů ze svého prezidentského fondu obnosem 50 000 Kčs i T. G. Masaryk. Javornická městská rada se tedy oprávněně rozhodla poděkovat panu prezidentovi pamětní deskou s německým a českým textem, která bude umístěna na radnici. Akceptovala tak návrh české i německé místní osvětové komise z ledna 1935 na zhotovení pamětní desky spolu s přejmenováním náměstí (Ringplatz) na Masarykovo náměstí. Návrh desky vyhotovil již 25. ledna stavitel Ing. Herbert Utner. Obdélníková deska s konkávní horní hranou o rozměrech 70 x 90 cm ze slezské žuly měla byla ozdobena bronzovým věncem a pod datací 1850 7./III. 1935 měl být nejprve český nápis: T• G• MASARYK • / NA PAMĚŤ 85. NAROZENIN TVŮRCE A PRVNÍHO PRESIDENTA / ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY. Pod ním pak německá verze: ZUM GEDENKEN DES 85. GEBURTSTAGES DES GRÜNDERS u. 1. PRÄSID./ DER TSCHECHOSLOV. REPUBLIK.
Na průběh akce bedlivě dohlížel Okresní úřad v Jeseníku, který si 23. února vymínil podání zprávy „nejpozději do 24 hodin“ se zakreslením místa na fotografii radnice, kde bude deska umístěna, z jakého bude materiálu a upozorněním, že „je žádoucno, aby v německém nápisu slovo Präsidenten nebylo zkracováno a slovo ersten vytesáno písmeny“. Desku po úpravách textu vyhotovila firma Zothe, kovový věnec odlila brněnská firma Ryba a její osazení provedl stavitel Utner. Celkové náklady na oslavu Masarykových narozenin činily 2.900 Kčs, z čehož 1.192 Kčs vyneslo vstupné ze slavnostní akademie, většími částkami přispěly místní instituce, např. komorní ředitelství vratislavských arcibiskupských statků či javornická městská spořitelna. Chybějících 1.214 Kčs doplatilo město. Zajímavé je, že mezi drobnými dárci nenajdeme žádného Čecha. Slavnostního odhalení desky 10. dubna se zúčastnilo mnoho obyvatel města i okolních obcí.
Další politické události však způsobily, že o dva roky později v den úmrtí prezidenta Masaryka 14. září 1937 drželi čestnou stráž před jeho pamětní deskou už jen čeští četníci, kteří přitom museli čelit nenávistným pohledům zfanatizovaných javornických Němců. A po puči provedeném příslušníky zdejšího freikorpsu 22. září 1938 byla pamětní deska z budovy radnice odstraněna a pohozena ve sklepě. Jen shodou šťastných okolností zůstala zachována, aby po osvobození republiky mohla být znovu vrácena na své místo.
Dne 7. března 1946 byla uspořádána vzpomínková slavnost na T. G. Masaryka a Josef Rujbr, první předseda místního národního výboru, odhalil pamětní desku. Ovšem německý text z ní byl vybroušen a nahrazen doložkou o znovuodhalení: V DOBĚ POROBY 1938–1945 ODSTRANĚNA / A VE SVOBODNÉ VLASTI MNV / ZNOVU ODHALENA 7. 3. 1946. Slova o svobodné vlasti na desce se ukázala jako prorocká. Sice ještě v roce 1950 v javornické sokolovně proběhla připomínka 100. narozenin T. G. Masaryka, ale deska byla opět potupně sňata a skončila na dvacet let v radničním sklepě, ukrytá pod hadry. Až politické uvolnění tzv. Pražského jara 1968 přineslo Masarykovu rehabilitaci. Zásluhou předsedy MNV Karla Peterky byla deska během oslav Dne vítězství 8. května 1968 opět instalována. Sovětská okupace Československa v srpnu 1968 a následující normalizace způsobila, že po dubnu 1969 musela být deska opět odstraněna. Javornickému drogistovi Františku Pospíšilovi se podařilo svévolnou akci komunistických normalizátorů vyfotografovat, ale vzápětí mu byl pořízený film orgány Státní bezpečnosti zabaven. Deska pak odpočívala v radničním sklepení po dvě další desetiletí. Počtvrté odsud byla vysvobozena po sametové revoluci 1989. Z iniciativy tehdejšího starosty Javorníku Ing. Evžena Kadláče byla 9. září 1990 za velké účasti obyvatel města znovu – a snad definitivně – slavnostně vrácena na budovu radnice.
[autor: Květoslav Growka, SoKA Jeseník, fotografie: SoKA Jeseník]
