Jeseník
Vztah města k T. G. Masarykovi
Postoj občanů Jeseníku a Jesenicka k prezidentu Tomáši G. Masarykovi nebyl nikdy založen na individuálním vztahu. Masaryk tento region nikdy nenavštívil a osobní vazby na zdejší politiky či jiné osobnosti prakticky neměl. Místní ho proto vnímali víceméně jako reprezentanta nového a dodejme, že pro většinu německého obyvatelstva Jesenicka nechtěného státu.
Politická reprezentace okresu i představitelé samosprávných obcí byli z rakouské éry navyklí na shora organizované oslavy narozenin císaře, na zaběhnutý institut čestného občanství, na donátorství apod. Proto v tomto duchu takřka kontinuálně jednali i v případě Masaryka. V roce 1930 oslavil pan prezident 80. narozeniny. Do celostátně pojatých oslav se zapojilo i okresní zastupitelstvo v Jeseníku, které T. G. Masarykovi zaslalo 1. března 1930 „pozdravnou adresu” - umělecky vyvedenou knihu, dílo Richarda Assmanna z Opavy. Obsahovala blahopřání stvrzené podpisy starostů všech obcí čtyř soudních okresů Jesenicka (Jeseníku, Javorníku, Vidnavy a Zlatých Hor). Součástí byla velice sympatická doložka: gratulanti nechtěli, aby to byla jen prázdná slova, oslovili tedy pana prezidenta, který byl také kdysi chudým studentem, aby převzal patronát nad nadací, kterou k jeho poctě založili. Částka 300 tisíc Kčs, kterou do nadace okres vložil, měla jít na výstavbu školního internátu a domu pro pomoc mládeži a matkám.
S novostavbou Okresního úřadu v Jeseníku oslovila v říjnu 1933 okresního hejtmana pražská sochařka Helena Mandičová s nabídkou odprodeje bronzové Masarykovy busty (68 x 62 cm). Modelovala ji přímo podle pana prezidenta v Lánech pro pomník postavený v Užhorodě. Nákup se však neuskutečnil, okresní hejtmanství se obrátilo na místní sochaře.
Příležitost k vytvoření busty našla záhy, v březnu 1935 proběhly masově slavené 85. narozeniny T. G. Masaryka. Jen z fotografie známe návrh busty od Paula Stadlera. Mramorovou bustu realizoval sochař Engelbert Kaps (dnes se nachází ve sbírce Vlastivědného muzea Jesenicka). Pikantní na tom je fakt, že o dva měsíce později zvítězila v československých parlamentních volbách Henleinova Sudetoněmecká strana, jejímž přívržencem a záhy exponovaným nacistou byl právě sochař Kaps. Šlo tedy o dílo na objednávku. Společenské objednávce vyšlo vstříc i městské zastupitelstvo v Jeseníku, když těžce nemocnému prezidentu udělilo 5. března 1935 čestné občanství, mj. za „jeho úsilí o přátelské soužití národů ve státě“. Pamětní listinu se znaky Slezska, Moravy a Jeseníku a s kresbou Pradědu a jesenické radnice vyhotovil K. Brendel, jak lze vidět na dochované fotografi čestného občanství (viz záhlaví).
Přičleněním Jesenicka k Německu v říjnu 1938 musela Masarykova busta zmizet a s ní i povědomí o této osobnosti. Busta se fakticky vynořila až po listopadu 1989, aby byla po nějakou dobu instalována na jesenické radnici. Jiné památky, kromě fotografií a několika tištěných dopisů z kanceláře prezidenta republiky v obecních kronikách, jimiž bylo děkováno za přání k narozeninám, se v Jeseníku na T. G. Masaryka nedochovaly.
[autor: Květoslav Growka, SoKA Jeseník, fotografie: SoKA Jeseník]
