Tisovec - Pohronská Polhora
Masarykova silnice
Palčivým problémem Československé republiky vzniklé v roce 1918 bylo silniční i železniční spojení českých zemí, Moravy a Slovenska. Nedostatečná infrastruktura komplikovala sjednocovací proces i vojenské akce. V roce 1920 byl proto vypracován projekt magistrál a spojek protínajících území Slovenska. Součástí projektu byla spojka střední a jižní magistrály mezi městy Brezno a Hnúšťa, kde jeden z nových úseků (mezi Tisovcem a Pohronskou Polhorou) získal v roce 1925 pojmenování „Masarykova silnice“.
Nová silnice nahrazovala starou župní komunikaci, která procházela přes hřeben Slovenského Rudohoří. Zároveň tvořila i hranici Gemersko-Malohontské a Zvolenské župy. Projekt novostavby silnice byl vypracován v roce 1921. Stavbu realizovala Technická stavební společnost se sídlem v Brně. Krátce po zahájení prací se ukázal projekt jako nedostatečně připraven. Výsledkem bylo více jak trojnásobné prodražení, což mělo dopad i na pozastavení jiných silničních staveb a oprav na Slovensku. K jejímu dokončení a slavnostnímu předání došlo 1. prosince 1926.
Jelikož se jednalo o jednu z prvních nově budovaných státních silnic na Slovensku po roce 1918 a také vzhledem k technické náročnosti stavby navrhli zástupci ministerstva veřejných prací při příležitosti 75. narozenin prezidenta Masaryka v roce 1925 pojmenovat silnici jeho jménem. President Tomáš G. Masaryk s návrhem souhlasil a následně byla na silnici umístěna pamětní deska označující roky stavby a pojmenování „Masarykova silnice“. Během času však zmizla beze stopy a historie silnice spolu s jejím jménem upadla v zapomnění.
Díky archivnímu výzkumu se v roce 2015 ve spolupráci s městem Tisovec podařilo pamětní desku obnovit a silnici vrátit její pojmenování.
[autor Michal Ďurčo, fotografie: Správa veřejné služby technické a archiv autora]
