Masarykův ústav a archiv Akademie věd České republiky - Tomáš Garrigue Masaryk


Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast

Prezidentův příjezd do Náchoda 12. července 1926

Prezidentův příjezd do Náchoda 12. července 1926

Prezident Masaryk před náchodskou radnicí, za jeho pravou rukou je starosta J. V. Moravec

Prezident Masaryk před náchodskou radnicí, za jeho pravou rukou je starosta J. V. Moravec

Příjezd prezidentské delegace, Masaryk jel v prvním, otevřeném voze

Příjezd prezidentské delegace, Masaryk jel v prvním, otevřeném voze

Přivítání na náměstí

Přivítání na náměstí

Kalamář a pero, jímž se Masaryk podepsal do pamětní knihy

Kalamář a pero, jímž se Masaryk podepsal do pamětní knihy

Náchod

Návštěvy města

Poprvé zavítal Masaryk do Náchoda 2. června roku 1901, když byl pozván jako účastník univerzitních přednášek, které tu pořádala Karlo-Ferdinandova univerzita. Pozvání Masaryka ovšem vyvolalo vzrušení. Celé Čechy slyšely o jeho obhajobě Žida Leopolda Hilsnera, která rozdělila obyvatelstvo na dva nesmiřitelné tábory – jedni Masaryka za jeho čin uznávali, druzí nenáviděli. Stejné to bylo i v Náchodě. Přesto městská rada souhlasila s jeho příjezdem a účastí na přednáškách.

Masaryk do Náchoda dorazil vlakem v doprovodu své ženy Charlotty. Nečekal je žádný velký uvítací dav, pouze pár učitelů v čele s Václavem Černým a Josefem Zemanem. Černý (otec známého literárního kritika a vědce Václava Černého) tehdy působil na venkovské škole v České Čermné, Zeman vyučoval na obecné dívčí škole v Náchodě, oba byli aktivní v Učitelské jednotě Komenský. Společně se skupina vydala po Kamenici do Zemanova bytu, kde Masaryk a jeho žena poobědvali. S oběma byl Masaryk v kontaktu v následujících letech. Během oběda Masaryk přísedícím vypravoval novinky z Prahy, a jako kuriozitu dovezl pohlednici zaslanou židovskou obcí z Náchoda, na které neznámý pisatel Masaryka vyzýval, aby přijal čestný titul náchodského rabína. Po obědě se Masaryk vydal přednést svůj referát, který si přišlo poslechnout do sálu ve sterém Beránku na náměstí mnoho desítek lidí. Ač byla první přednáška s názvem „Náčrt vývoje evropské společnosti v 19. století“ přijata obecenstvem chladně, byl Masaryk rozhodnut ve své práci nepolevit a 9. června opět přednášel, tentokrát na téma lidských práv. Opět přišlo hodně lidí, kteří si ho se zájmem poslechli, a když Masaryk přednášel potřetí 16. června, celý přítomný dav mu aplaudoval. Bylo to jasné Masarykovo vítězství (srov. KULÍŘ, Bohumil: T. G. Masaryk na Náchodsku. In: Od Kladského pomezí II., 6/7, Náchod 1924–1925, s. 82–85).

 

Dojmy z Náchoda, které si s sebou odvezl roku 1901, Masaryka motivovaly k další návštěvě o dva roky později. Tentokrát přijel s celou rodinou. Ubytovali se ve Velkém Dřevíči v domě průmyslníka Bohumila Švorčíka a strávili tu celé prázdniny. Právě zde jej jeho syn Herbert naučil jezdit na kole. To bylo Masarykovi už 53 let! Cyklistika se mu však natolik zalíbila, že když v roce 1904 přednášel na náchodské reálce, jezdil tam na kole až z Dobrušky, kde bydlel v hotelu Rydl. Přednášky se konaly v rámci univerzitních letních kurzů pro učitele a Masaryk zde mezi 17. a 27. srpnem pronesl celkem jedenáct hodinových přednášek na téma Filozofie národnostní novější doby.

 

Náchodsko Masarykovi přirostlo k srdci a měl zde desítky příznivců. Při volbách do říšské rady v roce 1907 dokonce uvažoval o tom, že bude kandidovat za Náchodsko. Nakonec si zvolil obvod Valašské Meziříčí, kde uspěl. Navázaná přátelství vytrvala i do doby, kdy se stal prezidentem.

 

Když se Masaryk stal roku 1918 prezidentem Československé republiky, na Náchodsko nezapomněl. Marně se pokoušel přičlenit Český koutek v Kladsku k nové republice. Jak uvádí Bohumil Kulíř a později Václav Černý: „Masaryk několikrát v té době, r. 1901 a 1903, použil příležitosti a navštívil přímo kladský Český koutek, viděl Stroužné i Chudobu, Bor, Bukovinu i Jakubovice, a projevil živý zájem o existenční i národní problémy kladského lidu“ (KULÍŘ: cit. dílo, s. 102). Bohužel se mu to nepodařilo a jeho prezidentské povinnosti mu již nedovolovaly prožít celé prázdniny na jednom místě. Do Náchoda přesto ještě zavítal, a to v červenci 1926 během prezidentské cesty po městech českého severovýchodu. 12. července, třetí den své cesty, měl na programu tato zastavení: Úpice – Sychrov – Červený Kostelec – Horní Kostelec – Hronov – Náchod – Nové Město nad Metují. Na cestě z Hronova, kde se setkal s Aloisem Jiráskem, do Náchoda byla pod Kašparákem postavena velká slavobrána, s nápisem Pravda vítězí. Prezident se zde pozdravil s přítomnými lidmi a pokračoval dále do města. Když odkrytý kabriolet zastavil před náchodskou radnicí, vítal Masaryka rozjásaný dav. U radnice jej očekával starosta Josef Václav Moravec. Následovalo uvedení do radniční síně, kde se Masaryk podepsal do pamětní knihy speciálně vyrobeným perem (dnes je uloženo i s kalamářem v Regionálním muzeu Náchod).

 

Na příjezd prezidenta Masaryka po letech vzpomínal i Náchoďák, pan Vlastimil Šubrt: „V roce 1926 jsem byl v nové spořitelně, která ještě nebyla zkolaudována. Z rohového okna jsem společně s kamarády koukal na náměstí, kam přijelo auto. Z kabrioletu vystoupil svižně Masaryk, oděný v bílém oblečení a klobouku a šel do radnice. Všude ve velké vzdálenosti byly davy lidí, poněvadž Masaryk byl pro nás číslo jedno a všichni ho měli rádi.“ (zaznamenal R. Švanda, dne 12. listopadu 2013).

 

V náchodské kronice o jeho příjezdu stojí: „Pondělí 12. dne měsíce července proměnil se ve sváteční den. Město Náchod tonulo v záplavě praporů veselých barev českých, školy, korporace, spolky hustým špalírem záhy obsadily chodníky od slavnostní brány až po náměstí Masarykovo a davy lidu zaplnily náměstí od silnice až po okr. soud a děkanství a vlevo ke kašně – všude hlava na hlavě. Vstupní brána na vnější straně nesla pozdrav „Vítej nám!“ Po 10. hodině nastupují organizace na stanoviště před radnicí a řadí se do čtverce. Netrpělivě očekávaly zprávy ze strany hronovské. Na věži již odbili ¾ 12 hod. a ozývajíc se fanfáry na znamení, že se blíží vzácný host. Vlna stupňovaného neklidu provála obecenstvem. Ozvěna jásotu nesla se od Kamenice a již auto na náměstí proti radnici zastavilo a vystupuje p. president (v žlutavém obleku), chvíli postává rozhlížeje se do všech stran na davy jásající a volající: Sláva! Provázen jsa generálem Hoppem a vládním radou Bayerem blíží se k radnici, kde naň čeká obecní zastupitelstvo v čele se starostou města. Sotva dohrána státní hymna, předstupuje dívka Olga Ševčíková vítajíc pana presidenta verši Klášterského. Pan president přijal kytic a svěřil ji p. gen. Hoppovi, načež starosta města Josef Moravec vítá srdečně těmito slovy: ‚Vážený a milovaný pane presidente! Jménem veškerého obyvatelstva náchodského si dovoluji Vás co nejsrdečněji uvítat a zároveň vzdáti nejsrdečnější dík za Vaši laskavost, které našemu městu prokazujete tím, že vzdor velikému zaneprázdnění, které vyžaduje všechen Váš čas, uvolil jste se svojí vzácnou návštěvou náš Jiráskův kraj poctíti…‘ Pan president odpovídá: ‚Pane starosto, já Vám s vděčností děkuji za přátelské uvítání. Sleduji pokrok a vývoj vašeho města i kraje již od mnohých let. Kdysi pobýval jsem také zde…‘“ (Státní okresní archiv Náchod, f. Archiv města Náchoda, kn 214, Pamětní kniha města Náchoda II. (s dodatky z let 1914–1918), f. 618–619).

 

Po slavnostních proslovech byl pan prezident uveden do hotelu U beránka, kde byl připraven oběd. Po něm se prezidentská kolona rozjela směrem k Novému Městu nad Metují. Byla to poslední návštěva Masaryka v Náchodě.

 

[autor: Richard Švanda, Muzeum Náchodska, fotografie: Muzeum Náchodska]