Solnice
Reliéf na budově školy a návštěva prezidenta
Město Solnici Masaryk navštívil během své prezidentské cesty po severovýchodních Čechách 13. července 1926. Masaryk s delegací přijel do Solnice z Bílého Újezda a z Dobrušky, po cestě se krátce zastavil i v nedalekých Ještěticích. V Solnici byl nejprve očekáván před budovou nové školy, jejíž portál zdobil monumentální reliéf vytvořený známým sochařem Ladislavem Šalounem. U školy pana prezidenta a delegaci, k níž se připojil i anglický vyslanec George R. Clarke, přivítal starosta obce Václav Vilímek, žáci, učitelský sbor, zástupci spolků a další obyvatelé města. Na uvítanou zazněla v podání mužského sboru píseň „Sláva Tobě, velký Slávy synu“. Masaryk ocenil výstavbu nové školy a odkázal se i na významného obrozence: „Jste město Dobrovského, jistě pracujete v jeho intencích.“ Poté projel průvod na náměstí, kde byl bouřlivě vítán i zde místní sokolové vytvořili živou pyramidu. Prezident se podepsal do pamětní knihy města.
Reliéf Ladislava Šalouna na solnické škole představuje poměrně ranou poctu Československu a T. G. Masarykovi. Stavba solnické obecné a občanské školy započala v srpnu 1920 a dokončena byla o rok později 30. srpna 1921, a to již s osazeným průčelím. 28. 8. 1923 pak proběhla kolaudace další části školy. Dvoudílný pískovcový reliéf je oddělen výklenkem s bustou J. A. Komenského na podstavci. Na levé straně je patriarchální alegorie z českého starověku nazvaná „U krbu“. Znázorňuje rodinu obklopující moudrého stařešinu, pod zobrazením je vytesán nápis s mravním přikázáním: „Co promluvíš, slíbíš komu, by z úst tvých vždy pravda byla!“ Busta Komenského s nápisem „učitel národů“ na podstavci symbolizuje jeden z vrcholů českých dějin, českobratrskou tradici a ideál vzdělanosti a pedagogiky. Pravý reliéf „Osvobození vlasti“ opakuje motivy levého reliéfu, znázorňuje však přítomnost a budoucnost – uprostřed je letopočet 1918, T. G. Masaryk a za ním stojící legionář symbolizují osvobození a vznik Československa, děti předávající prezidentovi vavřínový věnec představují budoucnost, která zůstane věrna tradici. Pod reliéfem je nápis „Nás spasí mravnost a vzdělanost“. Nad vchodem do budovy pak byla otevřená kniha orámovaná lipovými ratolestmi s vepsanými jmény pěti osobností: Masaryk, Šafařík, Dobrovský, Palacký, Jungmann, Jirásek. 28. října 1923 byly na počest prezidenta Masaryka a pátého výročí vzniku Československé republiky před školou vysazeny dva javory.
Během protektorátu byl na příkaz zemského školského inspektora reliéf zakryt deskami a zakryto bylo rovněž Masarykovo jméno nad vchodem, Komenského busta zůstala nezahalena. Po válce byl reliéf opět odkryt a vydržel na budově školy až do roku 1962, kdy byl údajně kvůli opravám odstraněn. Oba díly reliéfu byly otlučeny spolu s omítkou stejně jako kniha a lipové ratolesti se jmény. Zdi byly následně nově omítnuty. O obnově reliéfů začal jednat za přítomnosti řady občanů města Městský národní výbor na plenární schůzi 13. května 1968. Obnova reliéfu podle původních Šalounových modelů byla zadána akademickému sochaři Josefu Markovi z Nového Města nad Metují, který práci započal v červnu 1968 a v létě 1969 byl reliéf nově osazen na budovu školy, nebyl však již z pískovce, nýbrž z betonu vyztuženého ocelovými pruty. Již v srpnu 1973 však byl z budovy opět odstraněn, a to na návrh tehdejšího ředitele školy soudruha Aloise Brožka, který schválil Okresní národní výbor v Rychnově nad Kněžnou. Zbyla opět jen Komenského busta. Do prázdných výklenků sám Brožek navrhl novou výzdobu, kterou provedl sochař Ladislav Faltejsek z Kostelce nad Orlicí. Vlevo byly do šedé omítky barevně vyškrábány symboly komunistické sovětské moci – rudá pěticípá hvězda, srp a kladivo, holubice míru a rudé prapory, vpravo pak symboly hospodářských a vědeckých úspěchů sovětského bloku – ozubené kolo, kružítko, atom a družice.
V roce 1992 solnické zastupitelstvo rozhodlo o obnově původního reliéfu a město zadalo jeho vyhotovení sochaři Tomáši Danihelkovi, profesoru Uměleckoprůmyslové školy v Hořicích, a to z pískovce podle původních Šalounových sádrových modelů, které se díky řediteli městského muzea Liboru Pařízkovi zachovaly uložené ve skladišti nepotřebných věcí v solnické radnici. Na obnovu reliéfu byla vypsána veřejná sbírka, v níž se mezi občany města vybralo 25 000 Kčs (celkové náklady byly vyčísleny na 114 000 Kčs). U této příležitosti byly na náměstí vystaveny zbytky betonového reliéfu, které předtím sloužily jako ohrada skládky popela na rychnovském zámku. Instalace reliéfu započala na počátku května 1993, slavnostně byl odhalen 14. července 1993.
[zpracováno na základě článku Terezy Polišenské, Stáni Seidlové a Miroslava Daňka uveřejněného ve Zpravodaji města Solnice 2010/67 a dobového tisku, fotografie poskytl Městský úřad v Solnici, za spolupráci děkujeme slečně Veronice Hlavsové a panu Josefu Rakovi]
